Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Dvacet let muziky. Dvacet let historie a hudebního šílenství. Dvacátý ročník Benátské noci je za námi! V pátek 27. července odstartoval kultovní český festival. Nové místo a prostředí, nový areál a sponzoři. Zvládla staronová benátská udržet laťku předchozích devatenácti ročníků? Aneb krátké ohlédnutí zpátky za třemi dny muziky, zábavy a radosti!

Ti nejočekávanější

Benátská noc každý rok přivedla na letní festivalovou scénu významné headlinery, kteří značně oživovali hudební nabídku open airových akcí. Loňský přehmat v podobě kapely Scooter byl nadobro zapomenut při ohlášení letošních stars. Bryan Adams, Kabát a Daniel Landa byla jména, která stála v popředí nejen na plakátech, ale i v zájmu návštěvníků. „Nejvíc jsem se těšila na Adamse. Vlastně proto jsem sem vůbec jela,“ smála se Simona z Tábora. Tahle legenda světového pop rocku se vrátila do České republiky po roce a pár týdnech (v červnu 2011 Bryan zválcoval pražskou O2 arénu). Jeho vystoupení bylo přesně načasováno na setmění, atmosféra tak byla silná. Zapálené zapalovače, rozsvícené displeje telefonů v rukách nad hlavami tisíců lidí při hitech jako (Everything I do) I do It for you či Please forgive me. Naprostou senzací koncertu Adamse pak bylo vytažení náhodné slečny z publika. Monika z Prahy tak zažila něco, co si pravděpodobně bude pamatovat do konce života. When You´re Gone, duet, který nazpívala se zpěvákem bývalá „Spajska“ Melanie C, tak dostal jedinečný nádech přítomného překvapení.

Sobotním tahákem byla legenda českého rocku, skupina Kabát. Benátská noc se může pyšnit tou ojedinělostí, že skupina Kabát vystupovala pod širým nebem posledních pár let jen na Malé Skále a pořadatelé jiných festivalů si mohli o těchto hostech nechat jen zdát. Skupina nebyla každoročními hosty, ale zhruba ob ročník se vždy připomněla. I letos přijali pozvání do Vesce a přilákali tak přes dvě desítky tisíců fanoušků. Ačkoliv zrovna jim počasí dost znepříjemnilo vystoupení, ani v atmosféře pod podiem a ani ve výkonu hudebníků nebylo jediné chyby. Zazněly největší hity, průřez jejich nejslavnějšími songy od dob začátků završovaly i ty poslední velké. Kdo jezdí na festival pravidelně a nějaký koncert Kabátů už měl možnost vidět, tak mohl tušit, že s finišem bude blikat obloha, aneb skupina nejen ďábelsky zní, ale „benátský“ koncert završují nemalým ohňostrojem. A ten rozzářil noční nebe i letos.

Nedělní zakončení top umělců a zároveň i celý festival zakončil Daniel Landa. Netřeba ho komukoliv představovat, netřeba připomínat, že tenhle zpěvák je na festivalech ojedinělým hostem a že jeho koncerty jsou vzácností. Stal se tak snad nejočekávanějším umělcem, držel návštěvníky v napětí celé tři dny, v lehkém mravenčení velkého těšení. Bylo to neskutečné. Zatímco na Kabáty se „pařilo“, na Bryana Adamse se „ploužilo“ a objímalo, tady se prožívalo. Každý fanoušek jinak. S nostalgií na pár minut v hajzlu, probírání důraznejch argumentů, upíraly se oči k nebi „tajemství“ a dokázalo se, jak moc velkým zázrakem je touha. Daniel Landa je zpěvák s velkým hlasem, charismatem a osobností. S bohatou minulostí a životem, s kouzlem, které umí předat dál. Přirozeně, bez přidaného snažení, jako by to bylo samozřejmostí. Už nyní je žijící legendou a najít ve Vesci člověka, který by byl koncertem zklamaný, snad ani nebylo možné. „Landa byl nejlepší, asi úplně nejlepší,“ shodla se trojice kamarádů z Plzně.

Změna je život…

Některé změny vždy přinesou lepší věci, o některých lze pochybovat. Už od začátku bylo zřejmých změn hned několik, které nesouvisely s přemístěním festivalu. Placené stanové městečko, které si pod křídla vzala firma toi toi, vyšlo na tři sta padesát korun za osobu. Většina návštěvníků zde stanovala na dvě noci a tak se nelze divit značné rozčarovanosti, protože leckterá ubytovna nabízí nocleh od sta korun za jedno složení hlavy. Kemp v kopcích, na štěrku nebo v kopřivách a rozhodně pár set metrů vzdálený od areálu by leckdo (spíše takřka všichni) očekával zadarmo, tak jak to dlouhé roky na Benátské noci bývalo. V ceně ovšem byla sprcha na „každý den“, aneb každý obyvatel stanového městečka měl možnost se třikrát zdarma vysprchovat v mobilní umývárně. Každá další návštěva sprchových „koutů“ byla pak zpoplatněna třiceti korunami. Vzhledem k množství sprch a počtu ubytovaných ovšem ranní návštěva „koupelny“ vyšla až na několik hodin. „Čekala jsem na sprchy dvě hodiny,“ řekla mi Aneta z Olomouce. „Celkově jsme čekaly lepší luxus za tři sta padesát. Rozhodně je to nejvíc peněz, co jsem kdy viděla za stanový městečko,“ dodala její kamarádka.

Další změnou byla také skladba sponzorů a partnerů. Slečny, které si zvykly, že několik posledních let využívaly na akci „jahůdkové“ toi toi od firmy Kotex, si mohly s voňavou a čistou alternativou mobilních záchodů postesknout. Stejně tak milovníci Coca Cola nápojů. Sponzorem nealkoholického pití se stala Kofola a její výrobky. Milovníci piva byli rádi, že alespoň Gambrinus jako osvědčená jistota zůstal, ovšem skoro nekonečné fronty byly předmětem častých diskuzí. Fascinací pro mnoho lidí jsou stánky fast foodového občerstvení, které se z obchodních a městských center derou na hudební festivaly. Aneb labužníci křupavého kuřete či fajnovek za dvacku jásají, protože „Mekáč“ a „Káefcéčko“ je už opravdu všude. Ze seznamu partnerů také vymizel „růžový“ telefonní operátor, na nějž byli každoroční návštěvníci zvyklí.

Vedle změny ubytování a sponzorů se další zásadní změna týkala stavby podií. Celkem čtyři open airové stage, stavěné po dvou vedle sebe, byly značným překvapením. Nebyl mezi nimi tedy ani metr rozdíl a tak návštěvníci šetřili nohy na cestu jen mezi dvěma podii a především pak čas. Mínusem ale bylo časté značně slyšitelné zvučení následujících kapel.

Fronty na pivo, stanové městečko či občerstvení stálo ale v pozadí jedné změny velkých rozměrů. Tisíckrát probrané přestěhování festivalu zůstane zřejmě ještě nějaký čas „žhavým“ tématem. Malá  Skála měla své kouzlo. Něco, co ji činilo jedinečným místem pro konání letního festivalu. „Malá Skála je prostě Malá Skála,“ řekla Lenka z Jablonce nad Nisou a nemálo dalších návštěvníků jí dalo za pravdu. Hodně lidí se shodlo, že na Turnovsku je krajina sice malebnější, ale Vesec je zase dopravně daleko dostupnějším. Navíc byl festival posílen kyvadlovou dopravou z centra Liberce do Vesce. Dostupnost je těžkou protiváhou chybějícímu kouzlu přírody, výsledek lze tedy považovat snad za nerozhodný. Zda se festival nadobro usadí v nevyužitém lyžařském areálu či se vrátí zpět do „rodného“ údolí pro další ročníky možná ví zatím jen sami organizátoři. Každopádně velké obavy z výsledku přestěhování se ukázaly jako liché. Naštěstí.

Další Benátská noc nás čeká za více než tři sta padesát dní. „Letos jsem tu byl poprvé. Ale hned jsem se do tohohle fesťáku zamiloval!“ smál se Petr z Mladé Boleslavi. Partička jeho kamarádů přikyvovala. Prý už budou jezdit každoročně. A co vy? :)           

Benátská noc 20. ročník
27. – 29. července 2012, areál Vesec u Liberce
Stanové městečko:  30 %
Občerstvení a promo akce: 50%
Areál: 70%
Hudební zážitky: 95%

Zdroj foto: fotograf Tomáš Šnírer http://www.fototom.estranky.cz/