Michal Vaněček odpočívá tak, že píše

Michal Vaněček odpočívá tak, že píše

Tisk

200 rozhovor1Letošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod slunečními paprsky? Nebo jen dobíjejí energii a síly střádají na podzimní a zimní tvorbu? Zeptali jsme se Michala Vaněčka…




Pane Vaněčku, jaké je Vaše letošní horké léto? Píšete nebo odpočíváte?

To je trochu záludná otázka, protože já dost často odpočívám tím, že píšu. Protože jsem spolumajitel a ředitel IT firmy T-SOFT a šéf její nadace, tak si mimo jiné odpočívám právě psaním.

To je krásné a umíte odpočívat i jinak? Jaký je Váš osvědčený recept na odpočinek?

No jéje, já jsem vlastně strašně línej člověk. A rád lenoším. Ale jinak si asi v rámci odpočinku kompenzuju jednu činnost jinou aktivitou. Asi jako psal kdysi Jan Werich, že když se pije střídavě pivo a portské, tak je pivo aperitivem před portským a portské aperitivem k pivu. Mimochodem, to fakt je dobrá kombinace! Ale teď třeba natírám na chalupě kůlnu, zítra si zas budu třeba něco číst, rád to střídám. Ale když si chci opravdu vyčistit hlavu, tak je nejlepší se projet na motorce. U toho totiž opravdu nemůžete myslet na nic jiného než na tu jízdu, jinak se zabijete.

1rozhovor

Nedávno jsem se těšila z Vašich povídek v knize Jak jsem vezl kůrovce, v nichž se inspirujete příhodami ze svého okolí. Nezlobí se Vaši blízcí, že „zveřejňujete“ společné zážitky, vzpomínky, trapasy?

Oni mi někdy trochu vyčítají, že mají pocit, že jsou v těch příhodách „za blbce“ a já jim to usilovně vyvracím. Ale myslím, že jsou nakonec rádi, že jsou tímto způsobem zvěčněni.
Ale je pravda, že mému kolegovi z firmy, Jardovi Pejčochovi, který se stal ústřední postavou několika povídek, se už párkrát stalo, že mu někdo řekl „vás znám z knížky“. Ale vždycky v dobrém.

Nikdy by mne nenapadlo, že mne zrovna kůrovci tolik rozveselí. Jaký je Váš vztah k podobné „žouželi“?

Myslíte jako od té doby, kdy mi ti brouci lezli všude v autě? Zkuste hádat, ta povídka je beze zbytku pravdivá!
Ale ne, „žoužel“ mi nevadí, pokud to nejsou vosy. Vosy mne přímo… nemám je rád.

To jsme na tom stejně :-). Léto si někteří z nás nedokáží představit bez knížky – co rád čtete, když nepíšete? Zbývá Vám na čtení vůbec čas?

Já jsem si teď na dovolenou vzal Mrakodrapy od Marky Míkové. Úžasná knížka popisující New York očima malé holčičky. A k tomu mám dlouhodobě rozečtenou knížku „Gődel, Escher, Bach“ s podtitulem „Existenciální gordická balada – metaforická fuga o mysli a strojích v duchu Lewise Carrolla“. Ta kniha je šíleně tlustá a je jakýmsi poměrně heroickým pokusem objasnit podstatu vědomí a inteligence, zkrátka pojmu „já“. Skoro bych ji označil za jakousi bibli současného vědění.

1rozhovor1

Doporučíte našim čtenářům dobrou knihu pro letní dny?

Tak já se přiznám, že když je fakt vedro a chce se mi lenošit, tak si čtu staré Čtyřlístky. Ale ty, co ještě psala paní Štíplová, ty její hlášky miluju od dětství! Dneska ti, co to píšou, už neumějí vymyslet dobrej fór.
Jinak vřele doporučuji ty dvě, které jsem zmiňoval výše.
Ale když už jsem zabrousil do těch dětských knížek, víte, že je ohromně zajímavé se po letech vrátit k Foglarovým knížkám, speciálně k Záhadě hlavolamu a k Stínadla se bouří. Teprve před pár lety mi došlo, jak tam Foglar na volbě Velkého Vonta krásně popsal systém parlamentní demokracie, předvolebního boje. Jak spolu soupeřily tiskoviny Tam-Tam a Sběrač, jak Mažňák kupoval míče ulicím, aby ho volily… moc zajímavé! To už si dneska skoro nikdo neumí představit :-)

Ano, v letošních zimních měsících před volbou prezidenta jsem si připadala jako ve Stínadlech – takže s Vámi naprosto souhlasím a přidávám se k doporučení: přečtěte si, lidi, Foglara, ať víte, co nás čeká (volby už se zase blíží :-)). A ještě poslední otázka: Co chystáte pro nás, knihomily, k dlouhým zimním večerům?

Pokud myslíte letošní dlouhé zimní večery, tak asi to budou Dračí pohádky, které vyjdou v září v nakladatelství Fragment, a to jak knižně, tak na CD. Na dalších pohádkách se pracuje. Jako nadační projekt teď máme natočené jedny pohádky panem Jiřím Lábusem. A bylo to tak úžasné, že chceme na podzim ještě natočit jedny. A postupně sbírám inspiraci a materiál na další povídky.

Děkuji za odpovědi a těším se na další příhody z Vašeho života

Foto: archiv autora


 
Banner

Přihlášení



Slavná herečka a její studentka. Která z nich si zahraje v nově otevřeném Národním divadle?

Eliška Pešková (Miroslava Pleštilová) je divadelní hvězda, úspěšná učitelka herectví a žena divadelního podnikatele Pavla Švandy ze Semčic. Otýlie Malá (Iveta Hlubučková) je zas mladá dívka, která ze všeho nejvíc touží stát se herečkou.

Začala jsem svým snům rozumět a vykládat je i druhým

Nejdříve psala básničky, které, jak sama přiznává, byly spíše jakési přetlaky emocí a jejího silného vnímání. Pak přišly novelky ze života, v nichž mohla uplatnit svoji fantazii, která pracovala na plné obrátky. Později si jen tak vydala básnickou sbírku Proudy, novelku Mimo prostor a čas a v roce 2021 již pod nakladatelstvím Albatros Media knihu Tajemství snů a jak ho rozluštit, na jejímž pokračování pracuje. Také má rozepsaných několik románů a jako šéfredaktorka vede internetový magazín Kultura21.cz.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Marie Doležalová s úsměvem: „Někdy dělám Sašu, někdy ne...“

marie dolezalova 200Mladou herečku Marii Doležalovou hodně proslavila role Saši v sitcomu televize Nova Comeback. Jak na něj vzpomíná? Kromě televizních rolí a moderování hraje také v divadle a skupině Olat...

Tvrdý jak voda - varování před totalitou "kulturních revolucí"

Tvrdý jak voda je tvrdá politická satira, román, kde se mísí humor a emoce. Univerzální lidské drama o povaze moci, nebezpečí pýchy a síly touhy, jež se valí navzdory všemu a všem, jen směr nikdo z nás nezná. Román Tvrdý jak voda se odehrává v místech, kde se autor narodil, na Oradelské vrchovině uprostřed Číny. Je jaro roku 1968, zuří kulturní revoluce a hlavní hrdina, Kao Radboj odchází z armády, aby "přenesl plamen nového myšlení na rodnou hroudu".

Čtěte také...

Igor Orozovič: Kdyby čeština byla mezinárodním jazykem, mohly některé české písničky být světovým hitem

IgorOrozovic 200Igor Orozovič, člen činohry Národního divadla v Praze a také zakladatel Cabaretu Calembour, uvedl na svém YouTube kanále sérii šesti videoklipů, kterou příhodně nazval Rébusongy aneb Poznávačky. Diváci mají za úkol uhodnout, o kterou če...


Literatura

Dánský thriller roku: Chlapec v kufru

chlapec v kufru uperexChlapec v kufru je dánský thriller od dvou autorek Lene Kaaberbalové a Agnete Friisové, který byl přeložený do 27 jazyků. Jeho úspěchu se člověk nemusí divit, příběh chytne a nepustí. 

Divadlo

Švandovo divadlo má nového stálého hosta, je jím oceňovaný soubor JEDL

svandovo divadlo 200Nového stálého hosta ověnčeného mnoha divadelními cenami přivítá od ledna 2022 pražské Švandovo divadlo. Program jeho studiové scény tak v příštím roce obohatí pět inscenací souboru JEDL, profilujícího se už víc než 10 let ja...

Film

Profil: Satjádžit Ráj (1921-1992)

satyajit perexTématem letošního ročníku zlínského festivalu Culturea byla kultura indická, se kterou se návštěvníci mohli blíže seznámit např. během tanečních hodin inspirovaných Bollywoodem, tedy indickou „továrnou na sny”. Indická kinematografie, to ale...