Kultura21.cz

Dnes vám přinášíme rozhovor s mladým charismatickým živlem Janem Onderem, jehož vášní je tanec. Se svou životní partnerkou Lucií Hunčárovou patří do elitní skupiny nejlepších tanečních párů u nás, často reprezentují Českou republiku na zahraničních soutěžích.Vy jej můžete znát například z pořadu Stardance, kde se ukázal s Danu Batulkovou a Kateřinou Baďurovou, nebo z jeho rozdováděného pořadu  Taneční hrátky s Honzou Onderem. Řeč tedy bude jak o dětech, tak hlavně o tanci a vášní s ním spojené.

Honzo, jak se v těchto dnech máte a čím aktuálně žijete?
Mám se moc dobře, byl by hřích na něco si stěžovat… Momentálně jsme dotočili nové díly pořadu Taneční Hrátky a teď žiju přípravou nových tanečních kurzů na tento podzim.

Na úvod se vás zeptám, jak jste se vlastně k tanci dostal? Máte v rodině tanečníky nebo alespoň výrazné osobnosti jako jste vy?
Myslím, že výrazných osobností je a bylo v naší rodině docela dost, ale tanečníků jsme ještě neměli, jen můj praděd jezdil s cirkusem… Od dětství jsem si rád tancoval, takže bylo jasné, že budu chtít chodit do tanečního kroužku. Díky podpoře od rodičů jsem to dotáhl tam, kam jsem chtěl.

Na kanálu Déčko České televize máte vlastní pořad s názvem Taneční hrátky s Honzou Onderem. Váhal jste, než jste do toho šel nebo jste v tom viděl novou příležitost?
Neváhal jsem, okamžitě jsem řekl ano a hned jsem přemýšlel, jak by to mělo vypadat.

Jaká je práce s dětmi? Rozhodně vás to musí bavit, bez toho by to asi nešlo, ne?
Práce s dětmi je úžasná, moc mě baví. Dětské publikum vás v případě spokojenosti odmění velmi upřímně a spontánně, to se mi líbí.

Scénář si píšete sám, co vás inspiruje? A podle čeho vybíráte motivy a písničky? Jak dlouho přibližně musíte přemýšlet nad scénářem jednoho dílu?
Scénáře píšu spolu s režisérem pořadu Zbyňkem Fialou. Některý scénář máme hotový během deseti minut, nad některými sedíme dlouho do noci a nic vtipného a zábavného nás nenapadá… Jinak, písničky a motivy vybírám hlavně podle toho, co se v dětství líbilo nám a taky vycházím ze zkušeností, kdy s dětmi tančíme hlavně rytmické, svižné a veselé choreografie.

Máte nějaký oblíbený díl Tanečních hrátek? Proč?
Líbí se mi hodně dílů, třeba "Africký kmenový tanec", nebo " Příběhy včelích medvídků". Dost jsme se u nich vyblbli, někdy si natáčení užíváme víc než děti.

Co vše vám dala účast v pořadu Stardance? Co si obecně myslíte o těchto tanečních soutěžních pořadech?
Myslím si, že sledovat tanec, je všeobecně krásná podívaná a jsem moc rád, že je teď tancování hodně vidět. Stardance mi otevřela dveře, které jsem si vždycky přál otevřít!

Jaké pro vás bylo tančit v páru s Danou Batulkovou? Projevuje se při tanci nějak věkový rozdíl?
Neprojevil, báječně jsme se bavili a jsme dodnes kamarádí, dokonce stále tančím e na plesech a je to vždycky velmi příjemně strávený čas.

Sám dlouho a velmi úspěšně tančíte s Lucií Hunčárovou. Jaký máte mezi sebou vztah? Musíte k sobě mít velkou důvěru?
Již několik let spolu žijeme, máme k sobě tedy velmi blízko. Lucie je kromě jiného velmi spolehlivý a cenný spolupracovník.

Máte nějaký tanec, který tančíte opravdu moc rád? Proč?
Trochu se to u mě střídá, většinou to záleží na tom, jaký tanec momentálně trénujeme a jak se nám to trénování daří. Právě se hodně věnujeme Cha-cha, máme tam hodně nových prvků, které se nám líbí a už je i technicky zvládáme, takže teď miluji Chachu, za měsíc to bude třeba jinak.

Tanec vyučujete už dvanáct let, čili od vašich 17 let. Jak jste si dokázal v tak mladém věku získat vaše žáky?
Už v sedmnácti letech jsem měl vytančenou nejvyšší mezinárodní třídu, takže se mnou studenti chtěli trénovat hlavně proto, že už jsem něco uměl.

Dokážete naučit tancovat i takzvaná kopyta, která rytmus prostě nemají v krvi?
Já to takhle nevnímám, je pravda, že jsou v kurzu lidé, kterým to jde pomaleji, ale vždy se naučí tančit, stačí, jen když chtějí a mají trochu výdrž. Já taky mnoho věci neovládám a nejdou mi, o nic nejde…

Jaký tanec je podle vás nejtěžší a naopak nejjednodušší na naučení?
Každý tanec je těžký, když ho chcete ovládat dokonale. Obecně považuji za nejtěžší klasický balet. Společenské tance jsou těžké všechny, jsou ale krásné, protože je pro dva!

Hodně se věnujete i choreografiím. Co je podle vás nejdůležitější na jejich tvorbě? Vysvětlete laikům, čemu všemu ji musíte přizpůsobit?
Hlavně záleží na tom, k jakému účelu choreografii stavíte. Často dělám choreografie na maturitní plesy studentům - to je nejtěžší práce, protože je na to málo času a také pracujete s neprofesionály. Ve Stardance je důležité najít přednosti partnera a naopak slabší stránky potlačit. Často se nechávám inspirovat hudbou a chci, aby byla choreografie postavena skvěle do hudby, mám rád šílené a neočekávané změny.

S předchozí otázkou souvisí - máte při svých mnoha činnostech i volný čas pro sebe? Co v něm děláte?
Času mám v poslední době málo, jsem rád, že mám možnost tolik pracovat, je to obrovské štěstí. Dělám práci, která je zároveň i mým velkým koníčkem.

Na závěr vás poprosím o vzkaz pro naše čtenáře, kteří váhají se zapsáním se do tanečních lekcí.
Tanec je krásná činnost kdy se lidé dobře baví, hezky se pohybují a zkrášlují svá těla… Je to čas, kdy spolu lidé něco vytvářejí a poznávají se, i když se třeba znají dlouhá léta. Zapište se do kurzů, obohatí Vás to. 

Zdroj foto: archiv Jana Ondera