Tento příběh se odehrál v roce 1908. Mladá lékařka Fanny pracuje ve Vídni jako asistentka v soudním lékařství. Vystudovala medicínu, ale jako žena v té době neměla žádnou šanci se stát doktorkou. Pracuje na pitevně, kde zaznamenává a pomáhá zjišťovat příčiny úmrtí. Tato práce ji doslova fascinuje.
Jednoho dne je přiveden bezdomovec. Jeho vyšetření nepřineslo žádné zvláštní výsledky, ale Fanny objeví nějaké nesrovnalosti, proto se v noci vplíží do pitevny a znova si tělo prohlídne. Přivedlo ji to k podivným zjištěním. Fanny se tak společně se svou nejlepší kamarádkou Tilde vydává na nebezpečné dobrodružství...
Tento historický román poukazuje na dobu, kdy to ženy neměly vůbec jednoduché. Hlavní postava Fanny mi byla sympatická už jen proto, že se nenechala odradit. Byla zvědavá, inteligentní, na můj vkus spíše stydlivá a odtažitá. Ještě více se mi ale líbila Tilde, Fannyina nejlepší kamarádka, která byla pravým opakem. Tyto odlišné povahy jim zaručily to, že se navzájem velmi dobře doplňovaly. Knihu od tohoto autora jsem četla poprvé. Příběh je srozumitelný, napínavý a má i vtipné momenty, které vždy dokážou děj odlehčit.
Na závěr bych tuto knihu určitě doporučila všem, co chtějí zažít hon na zloděje a vrahy v tehdejší vídeňské společnosti.

Název: Vídeňská krev
Autor: René Anour
Překlad: Věra Kloudová
Nakladatelství: Alpress s.r.o.
Rok vydání: 2022
Počet stran: 304
Hodnocení: 4/5
https://www.alpress.cz/videnska-krev/
| < Předchozí | Další > |
|---|








Útlá knížečka Na konci dne od autorky novely Takové maličkosti Claire Keeganové mě velmi mile překvapila. Původně drobná knížka hodící se do vlaku, kde netíží v kabelce, mě potěšila, a to rozhodně nejen tím, že jsem k jejímu přečtení díky větším písmenkům nepotřebovala br...
Večer plný skvělých písní, krásných hlasů a živé hudby, který se ponese na vlně energie a radosti. Taková bude novinka v Divadle Viola s názvem Hrajte mi mý blues, jejíž premiéra se chystá 20. května. Představení bude věnované písním ...
Režisér Laurent Tirard (také u nás proslavený nejen Molièrem, ale hlavně dvěma díly Mikulášových patálií) se k filmování dostal přes novinářskou praxi. Pro časopis Studio Magazine recenzoval filmy a také chystal hovory s nejslavněj...