Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

„Kniha ztracených vzpomínek“ patří mezi knihy, na které je těžké zapomenout. Po přečtení posledních stránek jsem měla dojem, že nebudu moci dlouho začít číst nový příběh, tak moc se mi příběh Lisavet Levyové vryl pod kůži. Na obálce je přirovnávaný k „Půlnoční knihovně“, která se mě také hodně dotkla, takže jsem už předem věděla, že to bude silný zážitek.

V této knížce také existuje jakési místo mimo náš svět s knihovnou vzpomínek, ale zatímco v „Půlnoční knihovně“ jde o nejrůznější životy, jeho různé verze v různých dimenzích, které návštěvník knihovny může prožívat, když se dostane do určité knihy, v tomto příběhu Časoprostor funguje jako archiv všech vzpomínek lidí světa v jeho historii. A právě vzpomínky Lisavet Levyová zachraňuje.

Do Časoprostoru se dostala jako dítě, o křišťálové noci, kdy ji tam původně na chvíli schoval její otec před nacisty. Ti totiž chtěli jeho speciální hodinky, díky kterým se do Časoprostoru dalo dostat. Nikdy se pro ni však nevrátil a Lisavet na tomto tajemném místě prožila léta mezi knihami a vzpomínkami. Pozorovala, jak Časoprostor navštěvují špioni, jejichž misí bylo ničení vzpomínek, které se nacházely v knihách na policích, jež se táhly celým tímto temným prostorem. A tak zachraňuje hořící stránky předtím, než budou zcela zničeny, a vzpomínky obsažené mezi jejich deskami nenávratně ztraceny. Jednoho dne však narazí na strážce času, díky čemuž se rozběhne sled událostí, díky kterému Časoprostor ani realita nemohou zůstat už nikdy stejné. A ani ona sama. 

Bylo to napínavé a velmi emotivní čtení. Je ale pravda, že místy se mi čtení vleklo, mám dojem, že kdyby se některé scény z příběhu vymazaly, vůbec by to neubralo na pochopení příběhu, i přes složitost a proplétání dějových linek, ovlivnilo by to však prožitek čtenáře. Minimálně já jsem tedy místy místo napětí prožívala spíše otrávenost, že tohle mě přece nezajímá. Jinak ale autorka pracovala mistrně nejen s dějovými liniemi, ale také s psychologií postav a vztahy.

Celý koncept Časoprostoru mě ale velmi zaujal a ráda bych o něm věděla více. Mrzí mě, že v příběhu k tomu nedošlo. Některé zákonitosti a události, jako třeba to, proč jen Lisabet může v Časoprostoru tak dlouho přežít, aniž by potřebovala jíst nebo pociťovala další tělesné potřeby, z vyprávění vůbec nevyplývají. Přesto jsem ráda, že jsem si knížku mohla přečíst a moc mě mrzelo, jak skončila a že jsem zavřela desky za poslední stránkou. Opravdu jsem si k postavám našla vztah a soucítila s nimi. Tento příběh byl živý a takový ve mně určitě ještě dlouho zůstane.

Název: Kniha ztracených vzpomínek
Autor: Hayley Gelfuso
Překladatel: Zdeňka Zvěřinová
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 408
Rok vydání: 2026
Hodnocení: 95 %

https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/kniha-ztracenych-vzpominek-764778031