Kultura21.cz

Pod názvem „Případ Lída Baarová – Rozhovory herečky s Josefem Škvoreckým“ vychází 8. dubna autentické nahrávky z roku 1982, kde hvězda prvorepublikového filmu poprvé a zřejmě naposled vypráví, jak to doopravdy bylo. Otevřeně vzpomíná nejen na svou uměleckou kariéru, ale také na muže, kteří prošli jejím životem, mimochodem také na Adolfa Hitlera nebo Josepha Gobbelse…

V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha – 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Zřejmě poprvé (a nejspíš naposled) tu Lída Baarová mluví opravdu upřímně. Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, který hodlal literárně zpracovat. Kniha skutečně o půl roku později vyšla v nakladatelství Sixty–Eight Publishers, Corp. pod názvem Lída Baarová Útěky (1983).
Dvanáct magnetofonových kazet, na kterých je zachycena celá hereččina pravdivá zpověď, věnoval později Josef Škvorecký Ondřeji Suchému. Z celkem osmnácti hodin vznikl nyní komplet 3CD (scénář střihů Naďa Dvorská), zachycující v chronologickém sledu životní osudy této slavné české hvězdy předválečného a válečného filmu. A kolik že natočila za celý svůj život celkem filmu? Bylo jich kolem sedmdesáti.

Největší část vyprávění zabírá podrobný popis života v německé filmové společnosti UFA, kam přijela dvacetiletá Baarová v roce 1934, kdy jí bylo dvacet. V Německu žila do roku 1938. I zde, tak jako v Československu, točila filmy a zažívala obrovskou slávu. Byla neobyčejně krásná a dokázala svého půvabu náležitě využít. Měla zájem vždy o muže ve významném postavení. Zatímco Adolfa Hitlera jen okouzlila, ministra německé propagandy Josepha Goebbelse svedla tak, že kvůli ní chtěl opustit rodinu s několika dětmi. Stýkala se s nacistickými pohlaváry, účastnila se jejich sjezdů, ale žila pocitem, že je vše v pořádku a že nacisté Německu výhradně prospívají. Poté, co Hitler nařídil nemanželský vztah svého ministra ukončit, utekla zpátky do Prahy
Přesto ještě po návratu do Prahy natočila filmy jako Ohnivé léto (1940), Paličova dcera (1941) nebo Za tichých nocí (1942). Poté působila v Itálii, kde do konce druhé světové války natočila sedm snímků. Ve své době byla jednou z nejkrásnějších filmových hereček evropského formátu, zajímal se o ni dokonce Hollywood. Krásu a půvab si ostatně udržela do poměrně vysokého věku.
Kvůli obvinění ze spolupráce s nacisty se herečka dostala až do kriminálu, kde strávila osmnáct měsíců. Po emigraci z Československa (1948) příležitostně točila, ponejvíce s italskými filmovými tvůrci. Nechyběl mezi nimi ani proslulý režisér Federico Fellini, který ji obsadil do snímku Darmošlapové (1953). Poslední film natočila v roce 1957 ve Španělsku a jmenoval se Batalion stínu a spolu s ní se v něm objevil Rolf Wanka V šedesátých letech se v německém teritoriu věnovala divadlu.

V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se vše, co Josefu Škvoreckému sdělila, popřít. Nyní je možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi – bez „autocenzury“. Vyprávění Lídy Baarové je doprovázeno třemi filmovými písněmi z let 1934 – 1940 v jejím podání. 3CD Případ Lída Baarová vychází 8. dubna 2016.
Dalším zajímavým projektem týkající se herečky Lídy Baarové je celovečerní dokumentární film Zkáza krásou, pod nímž je jako režisérka podepsána Helena Třeštíková. Premiéra snímku proběhla na začátku letošního roku. Přibližně ve stejnou dobu měl v českých kinech premiéru hraný film Lída Baarová režiséra Filipa Renče.