Vychutnejte si unikátní Sen noci svatojánské

sen noci svatojanske 200 „Tehdy jako dnes, hořely hvězdy na nebi roku 1594, kdy psal básník Shakespeare tu svou slavnou komedii o snu noci svatojánské…“

Unikátní nahrávka vznikla u příležitosti obnovené premiéry světově proslulého a mnoha cenami ověnčeného loutkového filmu fenomenálního malíře, sochaře a režiséra Jiřího Trnky „Sen noci svatojánské“ s živým doprovodem Symfonického orchestru a Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu pod taktovkou dirigenta Jana Kučery. Nedílnou součástí je také role vypravěče, které se ujal herec Petr Štěpánek.

Poetický Kainarův text na motivy slavné klasiky Williama Shakespeara umocňuje kouzelnou atmosféru celého díla a dodává hudbě jasné obrysy. Mluvené slovo se zde dokonale propojuje s nádhernou hudbou, a dodává tak nesmrtelnému a stále svěžímu Trnkovu mistrovskému dílu další okouzlující dimenzi.

Znovuuvedení díla předcházelo několik let pečlivé přípravy, jejíž součástí byl i kompletní přepis a úprava objemných partitur slavného tvůrce filmové hudby Václava Trojana, které se s respektem a bravurou zhostil skvělý skladatel, aranžér a dirigent Adam Klemens. Pro svoji práci měl přitom k dispozici pouze Trojanův rukopis partitury z roku 1959, z níž však tvůrci ve filmu nakonec použili jen určitý výběr. Bylo tedy v první řadě třeba zjistit, které hudební scény, či jejich úseky, někdy dokonce jen fragmenty, jsou ve filmu použity.

Po dlouhých šesti desetiletích bude mít posluchač možnost vychutnat si původní hudbu Václava Trojana a její orchestraci v nezměněné podobě včetně nejmenších detailů a zároveň ve špičkové zvukové kvalitě. Unikátnost zvuku dále umocňuje i hudební nástroj zvaný sobot (Jiří Trnka ho pojmenoval po autorovi panu Sobotkovi). Tento instrument nechal Václav Trojan vyrobit speciálně pro hudbu k Trnkovým filmům a jeho charakteristický zvuk se objevují i na aktuální nahrávce. Zajímavým detailem je i to, že přestože se jedná o bicí nástroj, hru na něj obstarává klavírista.

Kopii nástroje poskytl pan Jaroslav Krček – dirigent, skladatel, vedoucí souboru Musica Bohemica a dávný přítel Jiřího Trnky a Václava Trojana.

O tvůrcích

Petr Štěpánek se narodil v Praze do herecké rodiny. Po absolutoriu DAMU byl v roce 1970 přijat do angažmá v Národním divadle v Praze, kde již předtím rok hostoval. Působil zde až do roku 1993. Od té doby spolupracuje například s divadlem Rokoko a dalšími pražskými scénami. Na filmovém plátně se ve výraznější roli objevil poprvé v roce 1968 ve Vláčilově historické baladě Údolí včel. Závažnější roli Alexandra Dumase ml., syna velkého francouzského spisovatele, si zahrál ve filmu Karla Kachyni Tajemství velikého vypravěče. Více hereckých příležitostí však Štěpánkovi nabídla televize. Podílel se asi na dvou stovkách inscenací od pohádek po detektivky. Je považován za výrazného představitele kladných hrdinů, pohádkových princů a charakterních postav, nositele znělého hlasu a významného činoherního i muzikálového a operetního herce.

Sopranistka Patricia Janečková je Slovenka žijící odmala v Ostravě, kde studuje operní zpěv pod vedením sopranistky Evy Dřízgové-Jirušové na Ostravské univerzitě. Coby dvanáctiletá se stala absolutní vítězkou česko-slovenské televizní soutěže Talentmania, jako šestnáctiletá pak absolutní vítězkou celosvětové pěvecké soutěže Concorso Internazionale Musica Sacra v Římě. V roce 2016 získala tři ocenění na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Patricia má za sebou řadu vystoupení na galakoncertech a festivalech doma i v zahraničí, spolupracuje s mnoha českými a slovenskými orchestry. V roce 2015 debutovala na scéně Státního divadla Košice a Slovenského národního divadla. Dlouhodobá spolupráce ji pojí s Národním divadlem moravskoslezským. Kromě klasického operního repertoáru, barokní a duchovní hudby se věnuje rovněž interpretaci filmové hudby a muzikálové klasiky.

Richard Samek je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ve třídě Anny Barové. Po zakončení studia soukromě studoval u Natalie Romanové. Je laureátem řady mezinárodních soutěží, např. Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a pěvecké soutěže M. Schneidera-Trnavského. V roce 2006 debutoval na jevišti Národního divadla v Brně. V současné době je stálým hostem pražského Národního divadla. Pravidelně vystupuje v mnoha českých i zahraničních operních domech (například v Essenu, Drážďanech či Hannoveru). Na rakouském festivalu Seefestspiele Mörbisch 2015 natočil live CD a DVD Straussovy operety Noc v Benátkách, kde ztvárnil roli Caramella. V roce 2015 se dále podílel na realizaci živé nahrávky Smetanovy opery Dalibor s BBC Symphony Orchestra pod taktovkou Jiřího Bělohlávka a v roce 2016 vytvořil živou nahrávku Fibichovy Nevěsty messinské s Filharmonií Magdeburg. V roce 2017 natočil s Dagmar Peckovou Mahlerovu Píseň o Zemi pro Supraphon.

Dirigent, skladatel a klavírista Jan Kučera patří mezi nejvšestrannější české umělce. Jako skladatel zasahuje do mnoha oblastí, tvoří kompozice symfonické, komorní, písňové i scénické. Jako dirigent spolupracuje s předními českými orchestry, s nimiž kromě klasického repertoáru provedl nebo natočil více než sto symfonických skladeb soudobých autorů. V letech 2002–2010 byl jeho hlavním působištěm Symfonický orchestr Českého rozhlasu, s nímž provedl řadu abonentních koncertů, natočil mnoho nahrávek, vystoupil například v Musikvereinu ve Vídni či během japonského turné. Spolupracuje rovněž se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s nímž provedl například Smetanovu Mou vlast, Janáčkovu Glagolskou mši či Beethovenovu Symfonii č. 9. Dirigoval rovněž nové nastudování výpravné scénické podoby Mše Leonarda Bernsteina. Je autorem komické opery Rudá Marie a baletů Tři mušketýři a Zkrocení zlé ženy. V současnosti působí jako šéfdirigent Karlovarského symfonického orchestru.

Adam Klemens je hudební skladatel, dirigent, aranžér. Pro CD Sen noci svatojánské provedl rekonstrukci a aranžmá partitury filmové hudby představující více než půlroční práci na zpracování původního rukopisu Václava Trojana. CD obsahuje až na drobné výjimky přesné verze hudeb tak, jak byly použity ve filmu. Adam Klemens se věnuje již přes dvacet pět let filmové hudbě a jejímu studiovému nahrávání včetně aranžování a orchestrací. Při práci na partituře Snu noci svatojánské využil svých dlouholetých zkušeností z více než čtyř set filmových nahrávek a stovek dalších projektů – videoher či profilových CD (např. pro Adele, Celine Dion, Sarah Brightman, Blind Guardian, Queen). Aranžoval a orchestroval hudbu k mnoha divadelním i filmovým projektům, např. filmům Tmavomodrý svět, Musíme si pomáhat, Breadwinner, Born a King. Pravidelně pracuje pro produkce z USA, Austrálie, Japonska, Kanady, Francie, Velké Británie, Španělska, Dánska, Jižní Koreje ad. Je autorem mnoha orchestrálních, koncertantních i komorních skladeb.

Petr Štěpánek: „Mám dílo Jiřího Trnky moc rád, spojení s Trojanovou hudbou je geniální“

(…)
Jaká byla historie natáčení Snu noci svatojánské se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu? Proč jste tuto nabídku přijal? Čím vás zaujala?
Je to skoro rok, kdy jsem byl osloven, abych se tohoto projektu zúčastnil. Bohužel problém s koronavirem vše posouval a posouvá až na letošní říjen. Myslím, že je výborný nápad spojit živé vystoupení s filmem a s živým orchestrem. To, že se tato divadelní verze nakonec natočila pro posluchače, a to nejen rozhlasové, je skvělá volba pro všechny, kteří se na koncert z různých důvodů nedostanou. A proč jsem to přijal? Je to nádherná nadčasová věc, a já mám navíc dílo Jiřího Trnky moc rád, spojení s Trojanovou hudbou je geniální.

Prý jste se znal s Jiřím Trnkou osobně, jako malý chlapec jste k němu chodil se svým tatínkem. Vzpomínáte si, jak na vás působil? Byl to otevřený člověk?
Máte pravdu, občas mě k němu táta vzal na návštěvu, ale to neznamená, že jsme byli nějací kamarádi. Kamarádil s ním můj táta, já byl tehdy malý kluk a vnímal jsem ho jako takového zamračeného strejdu. Až mnohem později jsem si uvědomil, že pan Trnka byl génius.

Sledoval jste ho někdy při práci?
Ano, nikdy na to nezapomenu, on začal pravou rukou v pravém horním rohu plátna, levou v levém dolním rohu. A jel souběžně oběma rukama. A já jen zíral, jak během nějaké doby na tom plátně vznikl nádherný obraz.
(…)

Libreto ke Snu noci svatojánské napsal Josef Kainar. Jak se vám jeho text interpretuje – ve spojení s Trojanovou hudbou? A jakou má pro vás vůbec hudba důležitost jako pro herce profesionála?
Je to nádherné spojení. Při čtení textu vás vede, udává vám temporytmus, náladu, inspiruje vás. Důležitá při natáčení byla také přesnost, nasazení, které vyžadují velkou koncentraci. Hudba jako taková je vůbec velmi výraznou součástí jakéhokoli divadelního představení, ale i filmu a dalších audiovizuálních děl. Například v rozhlase má neuvěřitelnou moc pro umocnění příběhu, pro jeho atmosféru. (…)

Celý rozhovor vyjde v pondělí 22. března v Týdeníku Rozhlas č. 13.

Václav Trojan: Sen noci svatojánské
1 Ladění
2 Úvod – Hvězdná obloha
3 Nástupní scéna – Lysander a Hermie
4 Příchod Demetriův
5 Sokové bojují
6 V Theseově paláci 1, V Theseově paláci 2, Lysander hraje, V Theseově paláci
7 Svatební přípravy – Útěk Lysandra s Hermií
8 Milenci prchají do lesa
9 Řemeslnická dílna
10 Zkouška ochotníků
11 Karneval
12 „Rozsvěcení“ květin
13 Titanie tančí
14 Antický ostrov
15 Řemeslníci 1, Řemeslníci 2, Lysander a Hermie, Demetrius a Helena, Helena a Lysander
16 Ukolébavka
17 Oberon s květinou
18 Řemeslníci v lese
19 Puk v roli Thisbe
20 Klubko – osel
21 Zamilovaná Titanie
22 Matení milenců 1, Matení milenců 2, Flétna Puk
23 Osel a Titanie
24 Nocturno (Smíření bohů)
25 Rozbřesk
26 Vzpomínka Klubkova, Fanfára 1 a 2, Hon
27 Svatební fanfáry, Karneval repríza – Svatební slavnost
28 Ladění, O Pyramu a Thisbe – I. Largo, II. Allegro, III. Gavotta, IV. Presto, V. Allegro – repríza, Tragická scéna, Popěvek, Houslové sólo
29 Tanec Bergamask
30 Půlnoční scéna
31 Závěr a titulky