Dne 15. ledna 1622 – tedy pravě před 400 lety – se v Paříži narodil herec, divadelní principál, a především komediograf Jean Baptiste Poquelin známý pod jménem Molière. Po Shakespearovi se objevil dramatik, jehož dílo jako by představovalo samostatnou kapitolu, ne-li rovnou epochu divadelních dějin, která navíc zůstává dodnes živá nejen pro francouzské publikum. U příležitosti výročí vznikla v Českém rozhlase nová inscenace snad nejznámější Molièrovy komedie Lakomec.
Pětiaktová hra v próze, jejímž hlavním hrdinou je lichvář a chorobný lakomec milující více než kohokoli z bližních svoje peníze, byla napsána v roce 1668. Dnes patří k nejoceňovanějším Molièrovým hrám, ale v době svého vzniku velký ohlas nevzbudila. I když hrál titulní roli sám autor, který si v komických úlohách uměl získat přízeň obecenstva, dosáhl Lakomec v Palais Royal pouhých dvaceti repríz. Obliba komedie přišla až později, dnes patří k nejuváděnějším autorovým hrám a jméno hlavní postavy se stalo synonymem pro lakomého člověka.
Podobně jako dříve napsaný Tartuffe je i Lakomec dramatem jedné rodiny. A také komedií charakterů, ve které děj i situace slouží k tomu, aby vyjevily ve vší nepatřičnosti a směšnosti nezvladatelnou neřest hlavní postavy. Vdovec Harpagon, otec dvou dospělých dětí Kleanta a Elišky, je posedlý hromaděním peněz a zároveň je přesvědčený, že ho o ně chce každý připravit. Navenek se tedy snaží vystupovat jako chudák a stejně lakomý je i co se týče výdajů na domácnost a potřeby svých dětí. Neúnosná rodinná situace vyvrcholí ve chvíli, kdy se Harpagon rozhodne dceru a syna vyvdat a oženit proti jejich vůli, protože sám plánuje sňatek s o mnoho let mladší dívkou. Zdá se, že otec má všechny prostředky k tomu, aby prosadil svou, jenže je zasažen na nejcitlivějším místě, když se mu ztratí doma ukryté peníze.
V českém prostředí byla hra patrně poprvé provedena v roce 1884 amatérským spolkem v Železném Brodě. Na jeviště Národního divadla v Praze Lakomec poprvé vstoupil roku 1885 v režii Josefa Šmahy a překladu Jaroslava Vrchlického. O tři roky později, v roce 1898, se hlavní role zhostil herec Jindřich Mošna. V dobových ohlasech se můžeme dočíst chválu jeho vynikajícího výkonu. Umělci, kteří přišli po něm, měli v každém případě nesnadný úkol a byli se svým předchůdcem srovnáváni. Lakomec je jednou z her, která jako by se vždy zcela proměňovala podle obsazení a interpretace hlavní postavy, jiný byl tedy Molièrův Lakomec Františka Filipovského, jiný Miloše Kopeckého nebo třeba Borise Rösnera (abychom připomněli jen některé herecké představitele).
V rozhlasovém archivu byl Lakomec dosud k dispozici v nastudování režiséra Jiřího Rolla z roku 1973 se Stanislavem Neumannem jako Harpagonem. Teď přichází se svou verzí režisér Lukáš Hlavica, který titulní postavu nabídl Ivanu Trojanovi.

Molière: LAKOMEC
Interpret: Ivan Trojan
V dalších rolích:
Harpagon Ivan Trojan
Kleant – Filip Kaňkovský
Valér – Ondřej Brousek
Eliška – Anežka Šťastná
Mariana – Klára Suchá
Anselm – Jaromír Meduna
Frosina – Dana Černá
Jakub – Václav Vydra
Šimon – Jiří Knot
Štika – Petr Lněnička
Komisař – Lubor Šplíchal
Treska – Jiří Maryško
Bumbal – Petr Šplíchal
Režisér: Lukáš Hlavica
Celkový čas: 77:13
Premiéru rozhlasové hry odvysílal ČRo Vltava.
https://www.radioteka.cz/detail/croslovo-793341-moliere-lakomec
| < Předchozí | Další > |
|---|




V době koronavirové krize sice vycházelo podstatě méně knížek, ale některé si svoji cestu ke čtenářům přecijen našly. Dobrým příkladem může být vítěz literární soutěže nakladatelství Albatros na téma odvaha. Tím se stala Naďa Revilákov...
K audioknize Máslem dolů jsem přistupoval s počáteční nedůvěrou hned ze dvou důvodů. Tím prvním byl její název - nemám rád to úsloví o krajíci, který padne na zem vždy namazanou stranou. Je v něm předčasná rezignace a pocit nevyhnutelného smolařství, proti...
Obrazy Evy Chmelové jsou poslové krásy z jiné planety. Přinášejí nám fascinaci, melancholii i štěstí.
Počátkem června ožije historický palác Hrzánů z Harasova v centru Prahy imerzivní inscenací legendárního románu Michaila Bulgakova Mistr a Markétka. Inscenace nechá diváka volně procházet mnohovrstevnatým dějem a hledat si cestu v...
V budově Městského soudu v Praze tento víkend odstartovalo natáčení závěrečné řady životopisné minisérie a Voyo Originálu Iveta. Jako první se tvůrci, v čele s režisérem a scenáristou Michalem Samirem, zaměřili na probíhající soudní spor právních z...