Již první tóny hudebního doprovodu v úvodu audioknihy Proměna od Fraze Kafky nás nenechají na pochybách, že je něco špatně, že tu něco skřípe… Hned nato příjemný hlas Jiřího Adamíry, coby vypravěče, odhalí zrůdnou skutečnost.
Jedeš!
Mladý obchodní cestující Řehoř Samsa se ráno probouzí a zjišťuje, že se proměnil v jakýsi obludný hmyz. Vidí své vypouklé břicho, množství komíhajících se nožiček, je mu to sice divné, ale stále zachovává navyklý denní a myšlenkový stereotyp a chystá se vstát a jít do práce. Honem, musí přece stihnout vlak, aby získal co nejvíce zakázek pro svou firmu, aby se pan prokurista nezlobil a aby zabezpečil celou svou rodinu – sedmnáctiletou sestru, které chce dopřát studium na konzervatoři, maminku trpící záduchou, co jí znemožňuje pracovat a starého otce, který přece již také nemůže, chudák, ve svém věku chodit do práce. Jelikož je ve svém pokoji zamčený, rodina k němu nemůže a tak chvíli trvá, než dojde k odhalení jeho nové podoby. Pochopitelné zděšení vystřídá postupné vyrovnávání se s nenadálou situací.
Nové pořádky
Ačkoliv všichni akceptují, že to je stále jejich Řehoř, vlastně jej tak již nevnímají a jejich emoce se postupně proměňují. A nejen emoce. Najednou jsou totiž postaveni před existenční problémy – doposud jim všem zajišťoval živobytí starostlivý a nesmírně obětavý syn a bratr. Teď jsou nuceni postarat se o sebe sami. V doposud poklidné rodině probíhá velká transformace.
Brouk Řehoř je odstaven na vedlejší kolej, je snášen a trpěn, nikdo mu nerozumí, všichni si myslí, že „ta věc v tom pokoji“ jim nerozumí také. On je však stále schopen myslet, cítit, toužit, trpět… Hlasem Petra Haničince vede neustálý vnitřní monolog. V jedné fázi je jakoby smířen s tím, že zůstane hmyzem, v další pak tento fakt odmítá a začíná se bránit trvalým zásahům, probíhajícím v domácnosti díky jeho proměně.
Musíme se toho zbavit!
Hlava rodiny, poněkud despotický otec vyžadující neustálý respekt, v podání Miloše Nedbala dostatečně morousovitý, vpodstatě plynule přebírá kormidlo po Řehořovi a poměrně stabilně vede rodinu k zajištění hmotné existence. Milující maminka, kterou přesvědčivě ztvárnila Libuše Havelková, překonává prvotní děs a zapojuje se do péče o Řehoře, později „tu věc“. Zdá se, že nejlépe se s bratrovou metamorfózou, pro rodiče překvapivě, vyrovnává jeho sestra Markétka. Mladistvý a zvonivý hlásek s dostatečným nádechem naivity jí propůjčila Klára Jerneková. A zejména u sestry Markéty dochází v závěru k radikální proměně v jejím vztahu k „té věci“. Z do určité chvíle senzitivní a soucitné bytosti se stává ten, kdo první vysloví nesmiřitelný verdikt, který zní: „Musíme se toho zbavit“.
Touha žít za každou cenu proti touze konečně zemřít a nepřekážet, nebýt nikomu na obtíž. Snaha zachovat si v mysli obraz milovaného dítěte proti skutečnému vnímání obludného a páchnoucího hmyzu. Soucitná pomoc naproti každodenní nepříjemné povinnosti a zjištění, že i bez Řehoře si vědí rady, čímž se pro ně stává postradatelným. To vše vede k nevyhnutelnému závěru – vítězí lhostejnost, rezignace, sobectví. Všichni už chtějí mít od „té věci“ klid. Nakonec je jejich odstup od syna a bratra natolik velký, že v tragédii jeho smrti vidí úlevu a naproto vypouštějí i úvahy o tom, že by tělo měli důstojně pohřbít.
Namísto toho plánují svou světlou budoucnost. Rodiče pyšně pozorují svou dceru protahující své tělo a spokojeně konstatují, že se Markétka přece je proměnila z dívky v krásnou mladou ženu, skoro už na vdávání. Jako by se z tupé a ošklivé larvičky, posléze zakuklené, stal nádherný motýl roztahující křídla. Oproti jejich synovi, jenž byl pouhým broukem, je to tedy takzvaná proměna dokonalá.
Paralelu Kafkova příběhu můžeme vztáhnout na mnoho životních situací, které postihnou například osoby pečující o těžce nemocné rodinné příslušníky, o staré rodiče nebo mají ve svém stádě nějakou tu černou ovci. Počáteční snahu o zajištění rádoby normálního chodu domácnosti, soucítění a lásku vystřídá často vyčerpání, hnus a touha po vysvobození. Neobvyklým jevem nebývá ani nahlas pronášená myšlenka, že i „tomu“, „jí“ či „jemu“ bude po prožitém utrpení také ve smrti lépe.
Nejen v tomto smyslu je Kafkova Proměna nadčasovým mementem, nad kterým bychom se měli minimálně zamyslet. Jistě bychom se nezachovali stejně, jako pan a paní Samsovi s jejich roztomilou dcerkou, že?
Proměna
Rozhlasová nahrávka z roku 1967, Československý rozhlas
Autor: Franz Kafka
Vydal: Radioservis, a.s.
Celkový čas: 70:20
Dramatizace a režie: Josef Henke
Překlad: Zbyněk Sekal
Scénická hudba: Marek Kopelent
Zvukový mistr: Zdeněk Škopán
Hrají: vypravěč/ Jiří Adamíra, Řehoř Samsa/ Petr Haničinec, otec/ Miloš Nedbal, matka/ Libuše Havelková, Markéta/ Klára Jerneková, prokurista/ František Filipovský, Anna, služka/ karolína Slunéčková, posluhovačka/ Ludmila Roubíková, 1. nájemník/ Jiří Lír, 2. nájemník/ Milan Friedl, 3. nájemník/ Karel Beníško
Hodnocení: 100%
www.radioservis-as.cz
www.radioservis-as.cz/katalog/zbozi.php?detail=2762
( 1 hlas )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Hanka Křížková (*1957) je česká zpěvačka, herečka a rodačka ze Strakonic, která se na profesionální scéně poprvé objevila ve skupině Metronom (1982). Předtím ale zpívala v jazzrockové skupině Rotor v rodných Stra-konicích. V letech 19...
V nakladatelství Kniha Zlín vyšla záhy po knize také audiokniha podmanivého thrilleru nazvaného Kaštánek od autora dánského seriálového hitu Zločin - Sørena Sveistrupa.
Ve čtvrtek 9. dubna 2015 od 18 hodin proběhne v prostorech Galerie Vernon na Janáčkově nábřeží zahajovací party ke spuštění crowdfundingové kampaně na Kickstarteru. Jejím cílem je získat finanční náklady na podzimní výstavu italského malíře Tizian...
Společenský román o herečce, která hledá opět cestu ke své sestře, vás zatáhne do divadelního prostředí a dotkne se jak sourozenecké rivality, tak také sesterské lásky. Ústředním motivem knihy pln...
Angličané se poprvé odvážili zfilmovat příběh Lady Di. Snímek zachycuje Dianu především jako obyčejnou ženu, jako oběť paparazzi a nešťastného sňatku s princem Charlesem. Nejoblíbenější osobnost své doby se tady ukazuje ve skutečném světle.
