Hanka Křížková (*1957) je česká zpěvačka, herečka a rodačka ze Strakonic, která se na profesionální scéně poprvé objevila ve skupině Metronom (1982). Předtím ale zpívala v jazzrockové skupině Rotor v rodných Stra-konicích. V letech 1988-1993 spolupracovala také s Karlem Černochem. Hanku jste mohli slyšet mimo jiné ve slavných muzikálech jako je Drákula, Krysař, Bídníci, Mrazík nebo Monte Christo a další. Její srdeční záležitostí zůstal ale šanson, swing a blues.
Jak si užíváte zimní dny? Máte ráda zimu, nebo dáváte přednost spíše létu?
Jsem typický LEV. Zimu bych mohla přeskočit, zanechala bych jen Vánoce a hurá do jara. Miluji jaro, léto, ale i podzim, zvlášť ten barevný – babí léto, když ještě svítí sluníčko.
Před pár týdny se konal křest vaší kuchařky U stolu s Hankou Křížkovou. Jaký byl? Jak jste si ho užila? A stalo se na něm něco, co vás překvapilo?
Byla jsem šťástná, že přišlo tolik lidí. Mile mě překvapila perfektní organizace celého křtu. Kniha se líbila, což mě moc potěšilo. Takže fajn strávené odpoledne.
Proč padla volba zrovna na kmotry v podobě paní Ivy Hüttnerové, Haliny Pawlowské a Josefa Maršálka?
Za a/ jsou to moji kamarádi, přátelé, za b/si všech neskutečně vážím. Iva úžasná malířka, herečka a spisovatelka. Halina vynikající spisovatelka a velmi zábavná moderátorka. A Pepa neskutečně skvělý cukrář, který slaví své úspěch po celém světě. A za c/ jsou to báječní lidé s velkým srdcem a všechny miluji. Bohužel Halina den před křtem omarodila, ale pohotově za ní zaskočil můj dlouholetý kamarád, skvělý textař a herec Rudolf Kubík.
Jedná se o reedici této kuchařky. Co na ni říkáte? Očekávala jste, že bude mít takový úspěch?
Již první vydání mělo nečekaný úspěch a já mám velkou radost, že nakladatelství Euromedia vydalo kuchařku podruhé, ovšem jiné, moderní grafice a jiné velikosti. Já přidala spoustu fotek ze soukromí i z představení, takže vzniklo takové fotoalbum s recepty (smích).
Knihu můžete vyhrát v naší soutěži: Vyhrajte kuchařku Hanky Křížkové
V úvodu knihy popisujete, že vaření vnímáte jako jednu z kategorie umění. Můžete to naším čtenářům více popsat?
Ano, samozřejmě. Dobře uvařit a jídlo skvěle naservírovat, to chce mít v sobě kus kumštu a lásku k vaření. Jídlo musí nejen dobře chutnat, ale i dobře vypadat. I oči se musí „najíst“.
Jaký recept z knihy patří mezi vaše nejoblíbenější? Co nejraději připravujete, nebo na co jste nejvíce hrdá?
Nejoblíbenější je určitě kuřecí salát se sterilovaným celerem, ten nesmí chybět na žádné oslavě. A také určitě vánoční marokánky. Ty peču po tunách (smích). Pro rodinu a kamarády. Jsem šťastná, že se bez nich o Vánocích již neobejdou. To je velká pochvala.
Dokážete říct, jaké jídlo máte úplně nejraději? Které byste mohla jíst pořád?
Nejvíce miluji krevety, boloňské špagety, palačinky, ale i tatarský či lososový biftek… No, raději skončím, byl by to dlouhý seznam. Mám ráda vlastně každé jídlo, když je dobře uvařené a dobře ochucené.
A máte naopak něco, co byste nikdy nedala do úst? Čemu jste nepřišla na chuť?
Určitě čínská vajíčka nebo pomazánka či polévka u droždí. Jakmile mně jídlo nevoní, vůbec mně naláká.
Autorkou fotografií je Lenka Hatašová. Jak se vám s ní spolupracovalo? Měla na starosti i foodstyling?
Lenka fotila mé portréty a musím říct, že je geniální, má nápady, je v pohodě a nespěchá. Pracuje se s ní báječně. O make-up se postaral úžasný vizážista Zdeněk Fencl. Při focení bylo hodně veselo.
Překvapilo mě, že ne každý recept je doplněn fotografií pokrmu, ale ve výsledku to vůbec nevadí a kuchařka jako celek působí velmi dobře. Byl to záměr?
Ano, byl to záměr. Chtěla jsem mít kuchařku tak trochu jinou. Proto jsou někde fotky jídel, někde fotky kolegů či moje, někde pouze fotky surovin a někde nic. V závěru je docela velké fotoalbum. No a vše jsem „prošpikovala“ glosy. Chtěla jsem tam mít i trochu humoru.
Více o knize najdete v naší recenzi: Jaké to je být U stolu s Hankou Křížkovou?
Moc se mi líbilo, jak v knize dokážete přiznat i vaše nezdary – například, že bramborový knedlík se vám nikdy nepovedl a dělá jej vaše sestra. Jste taková i v životě? Že dokážete přiznat chybu a když je potřeba, tak si necháte od někoho pomoci?
Chtěla jsem, aby kniha i trochu přiblížila můj charakter, moji osobu. Takže proto je tam dost mých fotek, a nejen z vystoupení, ale i ze soukromí. Jsou tam i moji přátelé, a hlavně jsem se snažila, aby moje poznámky, glosy, byly alespoň některé vtipné a přesto pravdivé.
A teď k těm chybám (smích). No, to víte, jsem Lvice, takže někdy těžko přiznávám chybu, ale s léty jsem se to naučila. Já si nesmírně vážím lidí, kteří opravdu něco umí. K nim s úctou vzhlížím, nechám si od nich ráda poradit či pomoci, přijmu v klidu i kritiku, a hlavně jsem za to vděčná.
Kniha není jen kuchařkou, ale dáváte v ní čtenářům možnost nahlédnout i do vašeho alba fotografií. Jak vás to napadlo? Měla jste to v plánu od začátku?
Ano, i to jsem měla v plánu od začátku. Čtenáři mají rádi, když se mohou podívat i někam „pod pokličku“. Původní nápad vlastně byl vydal pouze fotoalbum, ale dát tam více poznámek, připomínek a glosy. Až později přišel nápad s recepty, a to od spisovatelky Marie Formáčkové.
A jaký byl pocit probírat se fotkami a vybírat je? Zavzpomínala jste si, cítila nostalgii?
Byla to velká nostalgie. Došlo i na slzičky, ale i na úsměv nebo dokonce na smích. Ráda vzpomínám, protože mám na co! Na spoustu zážitků, na úžasné, milé a zajímavé lidi, na skvělou práci….
Má pro vás některá otištěná fotografie speciální význam? Nebo máte s nějakou spojenou nějakou historku?
Každá fotka je spojená s nějakým zážitkem, vzpomínkou či vzácným člověkem. A za to jsem nesmírně vděčná.
Vloni jste oslavila narozeniny jak touto knihou, tak albem Nic nechci vrátit. Co máte v plánu v letošním roce? Váš seznam vystoupení a akcí se plní, tak můžete naše čtenáře někam pozvat. Třeba tam, kde se nejvíce těšíte.
Jsou to různé recitály, talk show, besedy a pochopitelně muzikály, ve kterých vystupuji. V divadle Brodway Láska nebeská, v divadle Hybernia Mefisto, v HDK Drákula a mám velkou radost, že koncem tohoto roku opět vyjedeme s muzikálem na ledě, s Popelkou. Moc se na svojí „Macechu“ těším. Muzikál jsme kvúli covidu tři roky nehráli, takže se moc těším.
Na závěr se zeptám, jestli nemáte v plánu nějakou další knihu?
Kdo ví (smích).
Děkuji moc za rozhovor!
Zdroj foto: Lenka Hatašová, archiv Hanky Křížkové, Euromedia Group (fotografie ze křtu)
< Předchozí | Další > |
---|