První etapa nové stálé expozice na Svatomikulášské městské zvonici – Starší byt věžníka s černou kuchyní. Důležitou součástí středověkých a raně novověkých měst byly obecní zvonice, objekty z nichž se na města dohlíželo především kvůli častým požárům.
Fenomén městské hlásné služby je bohužel stále na okraji zájmu odborné i laické veřejnosti. Muzeum hl. města Prahy připravilo k tomuto tématu expozici v obecní zvonici Menšího Města pražského – Malé Strany. Návštěvník se seznámí s tím, jak se obecním zaměstnancům žilo v objektech nepříliš uzpůsobených pro obývání. Byt věžníka v Svatomikulášské městské zvonici představuje utilitárně řešený byt, kde obecní zaměstnanec žil po dobu služby často i s celou rodinou. Byt je ukázkou standardu bydlení nižších vrstev v metropoli druhé poloviny 18. století. Nejednalo se o příliš komfortně zařízený prostor, obyvatelé si často stěžovali na zimu či těžkosti s vytápěním. Obytné zázemí se skládalo z dobově standardních místností: obytné, tzv. světnice, a provozní ‒ černé kuchyně.
Světnice, tedy obytná místnost, sloužila jak k odpočinku, tak ke stravování a práci. Rozložení nábytku je dáno jednak sluneční orientací bytu, komunikačně-provozním schématem, tak i dobovými zvyklostmi. Jednoduchý mobiliář a kachlová kamna představovaly skromné bydlení obecního zaměstnance.
Černá kuchyně byl standardní prostor pro vaření a topení ve všech dobových typech obytných staveb. Skromné poměry pro život obecních zaměstnanců byly kompenzovány stálým, byť nevysokým příjmem. I přesto ale docházelo k častému střídání věžníků. Život na věži s impozantním výhledem na město tehdy, zvláště v chladných částech roku, málokdo ocenil.
Do poloviny 19. století měla věž a věžník nezastupitelnou roli v ochraně města proti požárům. Strážce věže, který v pozorovatelně žil, v pravidelných intervalech sledoval dění na Malé Straně a v případě požáru, které byly kvůli černým kuchyním časté, dal znamení hasičům. Byt věžníka odráží způsob života z přelomu 18. a 19. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout autentickou černou kuchyni, kterých v městském prostředí zbylo jen velmi málo. V červnu příštího roku se lidem otevřou i další části věže. Návštěvníci uvidí byt, v němž věžníkova a později hodinářova rodina žila ještě v 50. letech minulého století. Zcela nahoře bude ve věži expozice, která připomene zneužití věže totalitní mocí.
Věž u barokního chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně sloužila v minulosti jako zvonice i požární hláska a sídlo ponocného. Barokní zvonice, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Stavbu navrhl a postavil barokní architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Věž byla stavebně dokončena již roku 1752. Ochoz věže se nachází ve výšce 65 metrů a je přístupný po 215 schodech. Zajímavostí je, že věž nepatřila nikdy církvi, ale byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Zuzana Šuleková a Jitka Musilová jsou kamarádky, povoláním architektky, které se zároveň starají o své malé děti. Společně založily značku Pipasik. Pod touto značkou vymýšlejí pro děti smysluplné činnosti spojené s tvořením a dávají dětem ...
Surrealistický velikán Salvador Dalí by letos oslavil 116. narozeniny. Umělec, který je znám především jako malíř a grafik, byl však uznáván i jako sochař. Jednu z největších soukromých sbírek Dalího soch nazvanou Enigma mohou jeho...
Muž a žena, kteří jsou spolu 60 let. Jejich svět se v průběhu let vtěsnal do jednoho bytu a oni se postupně stali jeden druhému nejen nejlepším přítelem, ale především pomocníkem.
Film Živý terč si v roce 1993 vysloužil velké ovace na poli akčních filmů. Tento napůl lyrický a umělecky sestříhaný příběh nám ukazuje, že jeden člověk dokáže změnit co se děje. Jen na to musí být dost velký frajer. Hned na začátku filmu honí...