První etapa nové stálé expozice na Svatomikulášské městské zvonici – Starší byt věžníka s černou kuchyní. Důležitou součástí středověkých a raně novověkých měst byly obecní zvonice, objekty z nichž se na města dohlíželo především kvůli častým požárům.
Fenomén městské hlásné služby je bohužel stále na okraji zájmu odborné i laické veřejnosti. Muzeum hl. města Prahy připravilo k tomuto tématu expozici v obecní zvonici Menšího Města pražského – Malé Strany. Návštěvník se seznámí s tím, jak se obecním zaměstnancům žilo v objektech nepříliš uzpůsobených pro obývání. Byt věžníka v Svatomikulášské městské zvonici představuje utilitárně řešený byt, kde obecní zaměstnanec žil po dobu služby často i s celou rodinou. Byt je ukázkou standardu bydlení nižších vrstev v metropoli druhé poloviny 18. století. Nejednalo se o příliš komfortně zařízený prostor, obyvatelé si často stěžovali na zimu či těžkosti s vytápěním. Obytné zázemí se skládalo z dobově standardních místností: obytné, tzv. světnice, a provozní ‒ černé kuchyně.
Světnice, tedy obytná místnost, sloužila jak k odpočinku, tak ke stravování a práci. Rozložení nábytku je dáno jednak sluneční orientací bytu, komunikačně-provozním schématem, tak i dobovými zvyklostmi. Jednoduchý mobiliář a kachlová kamna představovaly skromné bydlení obecního zaměstnance.
Černá kuchyně byl standardní prostor pro vaření a topení ve všech dobových typech obytných staveb. Skromné poměry pro život obecních zaměstnanců byly kompenzovány stálým, byť nevysokým příjmem. I přesto ale docházelo k častému střídání věžníků. Život na věži s impozantním výhledem na město tehdy, zvláště v chladných částech roku, málokdo ocenil.
Do poloviny 19. století měla věž a věžník nezastupitelnou roli v ochraně města proti požárům. Strážce věže, který v pozorovatelně žil, v pravidelných intervalech sledoval dění na Malé Straně a v případě požáru, které byly kvůli černým kuchyním časté, dal znamení hasičům. Byt věžníka odráží způsob života z přelomu 18. a 19. století. Návštěvníci si mohou prohlédnout autentickou černou kuchyni, kterých v městském prostředí zbylo jen velmi málo. V červnu příštího roku se lidem otevřou i další části věže. Návštěvníci uvidí byt, v němž věžníkova a později hodinářova rodina žila ještě v 50. letech minulého století. Zcela nahoře bude ve věži expozice, která připomene zneužití věže totalitní mocí.
Věž u barokního chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně sloužila v minulosti jako zvonice i požární hláska a sídlo ponocného. Barokní zvonice, byla sice budována spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla postavena až po dokončení chrámu. Stavbu navrhl a postavil barokní architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Věž byla stavebně dokončena již roku 1752. Ochoz věže se nachází ve výšce 65 metrů a je přístupný po 215 schodech. Zajímavostí je, že věž nepatřila nikdy církvi, ale byla vždy součástí obecního majetku Malé Strany.
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Všechny role, které jsem kdy hrála, jsem měla ráda. Některé více, některé méně,“ přiznává Miluše Šplechtová, která v dětství uvažovala, že půjde ve stopách své maminky a stane se učitelkou. Našla se v herectví a hraje...
Ve čtvrtek 8. března 2018 proběhla v kavárně Bílá vrána benefiční vernisáž Roberta Vana s názvem Fotka nemusí být ostrá. Slavnostní zahájení představilo kolekci černobílých fotografií, která bude k vidění v kavárně do 20. května zcela zda...
„Tak třikrát whiskey s ledem, ať trošku popojedem, a dámám Hennessy...“ To je tak, když si poctiví venkovští fasádníci, kteří přijeli pracovat na obnově hlavního města, chtějí trošku vyhodit z kopýtka. „Když Praha za noci zazáří neonem, není m...
