Kultura21.cz

Dva roky po nálezu dřevořezby, zachycující výjev Kladení Krista do hrobu, se na Bezděz vrátila poslední pohřešovaná dřevořezba s výjevem Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž. Dřevořezeb je v celém souboru čtrnáct; tvořily výzdobu kapliček lemujících cestu na Bezděz. Dřevořezba pochází z konce 17., či počátku 18. století a považovala se od cca 60. let minulého století za ztracenou. Dřevořezba je ve velmi zachovalém stavu, má rozměry 64x100 cm.  

Dřevořezby v kapličkách přežily nejenom celé 18. a 19. století, ale i druhou světovou válku. Během padesátých a šedesátých let 20. století se začaly ztrácet, a tak byly postupně přemístěny na hrad Bezděz, kde byly vystaveny v Purkrabském paláci, i zde se ale pravděpodobně některá ztratila; proto bylo zbývajících jedenáct dřevořezeb odvezeno do muzea v České Lípě, kde jsou vystaveny v Bieberově kapli.

Bývalý kastelán hradu nalezl v roce 1983 po dřevořezbách ještě tři prázdné rámy, které pečlivě uschoval. V roce 2014, při pracích před zahájením sezóny, byla objevena jedna z postrádaných dřevořezeb, konkrétně s výjevem Kladení Krista do hrobu. Dřevořezba prošla restaurátorským zásahem a je vystavována při výjimečných příležitostech v hradní kapli.

Současný kastelán získal pro hrad poslední dvě chybějící dřevořezby;  jednalo se o poslední chybějící výjev, tedy 5. zastavení s výjevem Šimona Kyrenského, jenž pomáhá nésti Ježíšovi kříž. V současné době čeká obě dřevořezby převoz do restaurátorských dílen. Návštěvníkům budou dřevořezby představeny v příštím roce. Pro svou vzácnost a výjimečnost nebudou dřevořezby trvalou součástí hradní expozice, ale veřejnosti budou ukazovány jen při mimořádných příležitostech.

Královský hrad Bezděz založil v roce 1264 král Přemysl Otakar II. Roku 1279 zde uvězněn jeho syn Václav II. s matkou královnou Kunhutou. Od roku 1627 byl hrad v majetku Valdštejnů. Klášter montserratských benediktýnů zde byl zřízen v roce 1661; zrušen byl reformou císaře Josefa II. roku 1785. V letech 1831–1836 se zde inspiroval k dílu Máj básník Karel Hynek Mácha.