SVATÁ HORA

svata hora 200 Krásný park se stromy neobyčejných tvarů s některými dalšími zvláštnostmi, je vhodné místo pro rozjímání a prožití přítomnosti Bohyně a Matky Země pro vyznavače pohanství. Pro nás ostatní je to krásná procházka v místech s neobyčejně silnou pozitivní energií k osmiúhelníkové budově, která chrání studánku. Již při cestě na Svatou Horu můžete obdivovat dub Svatého Václava, tento 25 m vysoký strom s obvodem kmene 516 cm je potomek dubu, který zde podle pověsti rostl od 13. stol a po zásahu bleskem r. 1643 shořel. Ještě téhož roku byl vybrán a posvěcen strom, který jej nahradil. V roce 2004 byl dub vyhlášen památným stromem. A jak vznikla Svatá Hora u Příbrami?

Podle pověsti již od 13 století, kdy Panna Marie zachránila rytíře Malovce před hordou lapků, jí z vděčnosti tam nechal vystavět kapli, jehož zdivo se stalo později součástí klášterního komplexu budovaného od 16 století a zasvěceného mariánskému kultu. Za doby působení jezuitů byl vystavěn poutní areál, který se stal perlou raně barokní architektury. Na výstavbě komplexu a jeho úpravách, se podílelo mnoho význačných umělců známých i méně známých jmen, po celá staletí. Již před hlavním vstupem do areálu na rozsáhlém dlážděném prostranství stojí mariánský sloup z roku 1661. Východní křídlo ambitů s plastikami proroků a svatých králů bylo vytvořeno J. Brokoffem v letech 1702 až 1705. Nad sloupovým portálem uprostřed je socha Panny Marie Svatohorské od K.I. Dienzenhofera (1732) .Kamenný Březnický portál z roku 1707 je ozdoben sochami od O.F. Quitainera. V rozích ambitů jsou čtyři osmiboké kaple s lucernami podle C. Luraga a štukovou výzdobou od italských umělců. Petr Brandl vytvořil oltářní obraz Zvěstování Panny Marie (1697), který je dnes umístěn v Národní galerii v Praze. Uprostřed komplexu stojí na vysoké kamenné terase původní poutní gotický kostel z 14-15 století, přestavěný a rozšířený podle architekta C. Luraga (1660-1673). Ten se také podílel (1662-1699) na dnešním řeholním domě, barokní sochy Kalvárie a sv. Vojtěcha jsou od M. Hubera.
Kaple s arkádami na východní straně postavili v letech 1674-1676 architekti D. Orsi a G.D.Canevale. Z města vedou kryté „svaté schody“ po nichž se vystupovalo v kleče od roku 1658 a upravené v letech 1727-29 K.I.Dienzenhoferem.

svata hora1
Stříbrný tepaný hlavní oltář uvnitř kostela, byl budován od roku 1684-1775 (J.Kogler) s lidovou soškou Panny Marie Svatohorské (korunována byla v roce 1732). Bohatá štuková výzdoba klenby a stěn z roku 1665 je od S. Cereghettiho. Tam je také uctívána vzácná gotická soška Panny Marie Svatohorské na unikátním stříbrném oltáři (200kg čistého stříbra). Soška pamatuje i pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, kterému město Příbram věnoval Karel IV, často tam na svém hradě pobýval a soška byla v jeho kapli. Když byl hrad v roce 1574 zbořen, dostala se do měšťanských rukou, po roce 1620 ji jezuité přenesli na Svatou Horu. Při velké barokní slavnosti v roce 1732 byla soška slavnostně korunována. Od té doby je napodobována a také i v současnosti denně oblékána do jiných šatů. Také ji byla věnována 34. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené jezuity v roce 1674.

svata hora2
Císař Josef II zrušil kláštery roku 1782 a od roku 1861 spravoval Svatou Horu řád redemptoristů. Ti byli vyhnáni v roce 1950 a většina byla odsouzena a končila ve vězení. V roce 1958 byl na Leopoldově poslán do korekce Dominik Metoděj Trčka za to, že zazpíval o vánocích koledu. Na následky podchlazení a nemoci brzy zemřel a v roce 2001 byl ve Vatikánu papežem Janem Pavlem II blahořečen. Redemptoristé pak působili v utajení a slavnosti Korunovace se věřící zúčastňovali i za sledování StB, i když mnozí z toho měli problémy. V roce 1978 severní poloviny areálu vyhořela, příčina požáru nebyla nikdy objasněna. Již od roku 1971 na nátlak úřadů museli redemptoristé místo postupně opouštět, v roce 1980 odchází poslední. Na jaře roku 1990 se opět vrací a pomalu začínají probíhat opravy. Ta největší v letech 2015-2016 , při kterých archeologové odkryly několik vrstev původního ambitového dvorního dláždění, a v suterénu byly nalezeny pece či skalní masiv. Znovunalezený byl Pražský portál s původními nástěnnými malbami z 18 století. Nálezy, jejichž množství se blíží ke stovce, jsou zdokumentovány a vystaveny. Provedené opravy fasád a výmalby ambitů, na jejichž stropech jsou vyobrazeny zázračné zásahy Panny Marie Svatohorské, dokazují proč celý areál, je odedávna cílem nejen poutníků, ale i obdivovatelů umění a historie.