Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Na státním zámku Slatiňany byla zahájena obnova této národní kulturní památky. V areálu bude s přispěním evropských peněz v duchu historické tradice obnovena unikátní šlechtická škola v přírodě. Projekt počítá i s regenerací zámeckého parku, zlepšením zázemí pro návštěvníky, či vytvořením prostor pro konání kulturních akcí. On-line pak bude zpřístupněna jedinečná sbírka skleněných fotografických negativů koní.

Národní památkový ústav uspěl s projektem v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který nabízí příležitost investice do hmotné podstaty unikátního památkového fondu České republiky. Projekt Slatiňany – šlechtická škola v přírodě bude z 85 % financován z prostředků EU;  jedná se o první projekt IROP, při kterém proběhne obnova památky ve správě NPÚ.
Během obnovy zámeckého parku, která zabrání postupující degradaci architektonicky i přírodně hodnotného areálu, budou  rekonstruovány cesty, ohradní zdi, ploty a brány a také opěrné zdi pod zámkem i parkem. Navrátí se též původní sbírková bohatost dřevin. Projekt se zaměří také na obnovu zámecké budovy, kde budou obnoveny fasády, okna a dveře a restaurátorským zásahem projdou i brány. Ve své původní podobě bude obnovena venkovní lodžie při západním křídle zámku a místnosti v přízemí východního křídla se přemění na multifunkční prostory.
Zámek a park, který v 19. století přestavěl v duchu romantismu knížecí rod Auerspergů, sloužil jako letní sídlo a později jako místo, určené k výchově dětí a poklidnému rodinnému životu. Prezentace celého areálu se dnes postupně vrací do období kolem roku 1900, do doby Františka Josefa z Auerspergu, mecenáše, dobrého hospodáře, milujícího manžela a otce, cestovatele a milovníka koní. Z té doby pochází též unikátní tzv. dětské hospodářství, které v minulosti sloužilo k výchově šlechtických dětí s cílem naučit je hodnotě lidské práce. To také dalo název celému projektu  Slatiňany – šlechtická škola v přírodě.

Dětské hospodářství bude znovu obnoveno a spolu s dalšími prvky drobné zahradní architektury, kapličkou, kuželníkem, voliérou, altánem nebo dětským hřištěm se při zachování památkových postupů navrátí ke své původní funkci.
Původně gotická tvrz ve Slatiňanech během staletí několikrát změnila svoji podobu, nejprve v renesanční, později v barokní zámek. Největšího rozkvětu však dosáhly Slatiňany za Auerspergů v letech 1746–1942. Pro pět generací této knížecí rodiny představovaly Slatiňany jako místo vhodné k odpočinku, relaxaci a šlechtickým kratochvílím, zejména spojených s koňmi, ať to byl lov či později dostihy. Slatiňanský zámek tak vedle městských paláců, reprezentativního zámku ve Žlebech, či statků v Rakousku nebo Itálii plnil funkci venkovského rodinného a loveckého sídla. Nejvýznamnějším majitelem byl František Josef Auersperg, který si zámek velmi oblíbil a s rodinou zde pravidelně trávil letní měsíce. Zámek nechal nejen bohatě zařídit, ale i důkladně modernizovat, takže v něm nechybí koupelny, či toalety. Kromě reprezentačních pokojů v patře jsou k vidění unikátní prostory  kuchyně, umývárny a kotelny v suterénu.
Idylické prostředí zámku doplňoval anglický park s řadou drobných staveb, např. jezírko, roubené chaloupky tzv. dětského hospodářství, kde se zámecké děti učily správně hospodařit, nebo tenisový kurt. Po vymření rodiny Auerspergů zdědil Slatiňany Karel Trauttmansdorff, kterému byl zámek zabaven v roce 1945. Zámek byl nakonec zpřístupněn návštěvníkům jako hipologické muzeum. Po stavební stránce stály Slatiňany v poválečném období stranou většího zájmu i investic; některé části zámecké budovy byly dokonce zbourány. V roce 2001 se Slatiňany dočkaly prohlášení za národní kulturní památku, navíc jako součást krajinné památkové zóny, která podtrhuje důležitost krajinných úprav prováděných zdejšími majiteli.
NPÚ se v současné době uchází o prostředky z IROP celkem 6 projekty v celkové výši 617,5 milionu korun, přičemž evropská dotace by převýšila půl miliardy korun. Dalším úspěšným projektem je v tuto chvíli obnova vrchnostenské okrasné zahrady na hradě Pernštejně. . Podané žádosti se týkají selského dvora U Matoušů v Plzni, kláštera Kladruby u Stříbra a zámků Vimperk a Náchod.