Dark metalová kapela z Českých Budějovic právě dokončila své nové album Bittersweet Devotion
Banner

Dark metalová kapela z Českých Budějovic právě dokončila své nové album Bittersweet Devotion

Tisk

dark angels bittersweet devotion200Tímto titulkem bychom Vás rádi pozvali k povídání nejen o DARK ANGELS. Nová deska vyjde na přelomu března a dubna a to je správná příležitost popovídat si se zakládajícím členem kapely Václavem Votrubou a zpěvákem Radkem Popelem. Doufám, že se mnou, coby naprostým laikem, co se téhle hudby týká, budou mít trpělivost...


Možná, že tahle otázka bude znít trochu hloupě, ale ne všichni tuhle hudbu poslouchají a mnozí ji ani nedokáží respektovat. Tak pro nás, laiky, jaký je rozdíl mezi pojmy dark metal, death metal, melodic metal?

Venca: Dark metal je muzika, která sází na potemnělou atmosféru. Je tvrdá, ale zároveň velmi melodická. Nechybí ani určitá melancholie... Dlouho jsme přemýšleli, jak nejlépe nazvat styl, který hrajeme. Dark metal se nám nakonec zdál jako naprosto ideální označení. Už jen kvůli narážce na název naší kapely. Co se týká death metalu či melodic metalu, tak leccos se dá vyčíst už z jejich názvů. Zatímco death metal je o brutalitě a tvrdosti, melodické odnože sází, nečekaně, na výrazné melodie, ať už po hudební stránce, tak po stránce vokální. Škatulkování je dnes ale velmi ošemetné. Těžko už říct, co kam spadá. Dřív se říkalo hard & heavy či prostě heavy metal a bylo to.
Radek: Venca celkem jasně vytýčil hlavní znaky zmíněných stylů. V dnešní době, daleko víc než dřív, určuje odnož stylu zpěv. Hudba může být rock jako Bon Jovi, ale jakmile do toho bude zpěvák používat extrémní deathmetalový zpěv čili growling, bude to death metal. Obrovskou výhodou metalu obecně, je jeho kombinovatelnost s velkým množstvím ostatních žánrů. Navíc si myslím, že jen málokterá hudba je tak otevřená a fanoušci tak oddaní. A proto se nyní škatulky celkem výrazně posouvají a hranice stylů se pomalu vytrácí.

Když se probírám zprávami a informacemi o akcích, občas si připadám jako Alenka v říši divů. Především pokud jde o výrazy a kombinace. Jde tohle vůbec přeložit do srozumitelné češtiny? Cituji: „ Celkově bych novou desku viděl jako fúzi thrash metalu s gotikou, celkem by to byla zajímavá škatulka – Gothic Thrash Metal.“ (Radek Popel)
Radek: Je to spíše taková legrace, ale nějaký reálný základ to má v tom, jak se postupně měnil výraz celé desky během natáčení. V momentě kdy byly natočeny kytary a chyběl pouze zpěv a klávesy, zněla deska velmi tvrdě a kytarově to spíše připomínalo thrash metal, což je agresivní styl, vycházející částečně z heavy metalu a punku. Klávesy pak dodaly atmosféričnost a zpěv melodie. Tím pádem vznikla fúze thrash metalu a gotiky - samozřejmě je to trochu nadsazené, ale je na každém jestli bude náš styl vnímat jako dark metal nebo gothic thrash metal. Anebo je to ještě jinak? (smích)

Kapela prošla v nedávné době hodně velkou změnou, kterou jste neměli možnost ovlivnit. Asi se nedá říct, jestli k lepšímu nebo k horšímu, ale spíš, jak jste se s nutnými změnami vyrovnali a kam vás to posunulo?

Venca: Zpěvačka Eva Markvartová poslechla své srdce a nadobro se odstěhovala do Itálie. Oznámila nám to vyloženě za pět minut dvanáct... Naštěstí Radek okamžitě na nabídku kývl, takže se mohlo jet dál. Svým způsobem to byl přirozený vývoj. Radek je můj starší bratr, se kterým si neskutečně rozumím, takže bylo jen otázkou času, kdy spojíme své síly. Jsem moc rád, že jsme spolu odstartovali novou éru Dark Angels. Nakonec jsme se rozloučili i s bubeníkem Daliborem Doubkem, kterého nahradil Radek Fiala, s nímž funguji i v deathových No Belief. Tím se uzavřel pomyslný kruh. V žilách nám kolovala čerstvá krev, která nám ostatně proudí i dnes! Byla radost se pustit do příprav nové desky. Jestli jsme se někam posunuli, musí posoudit sami fanoušci. Podle mě je to skok přímo mílový.
Radek: Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Každá změna znamená novou šanci se posunout někam dál. Samozřejmě zde záleží hlavně na osobních vztazích, jak noví členové zapadnou či naopak. Myslím, že podstatné je hlavně to, aby se tvořilo a hrálo v pohodové náladě, protože je to náš koníček a musí to být v první řadě zábava. Pak se může celá kapela vyvíjet a je to na jejím fungování velmi znát.

Jestli se nepletu, Vašku, Ty jsi jediný, kdo je v kapele od jejího začátku. Tak trochu „stálý inventář“. Jak působí tyhle výměny kolegů na Tebe?
Venca: Každá výměna v kapelách je nepříjemná... Většinou jsme se ale rozloučili přátelsky a také s převážnou většinou bývalých muzikantů jsem dodnes dobrý kamarád. Doufám ale, že se u nás už personální peripetie zastavily. Jsme výborná parta! Snad poprvé v kapele cítím, že taháme všichni za jednu stranu provazu. Že máme jeden cíl. To je naprostá pecka a moc si to užívám!


dark angels
Je změna poznat na vaší nové desce?

Venca: Samozřejmě. V první řadě ve zpěvu. Poprvé nás fanoušci slyší bez jediného ženského vokálu... Možná to pro někoho bude šok, pro někoho zase vítaná změna. Chutě jsou různé. Změna je ale poznat i po hudební stránce, protože bicák Stresor (Radovan Fiala) vzešel z tvrdšího metalového podhoubí, než jeho předchůdci, a na jeho stylu je to znát. Jeho tvrdý úder je přesně to, co jsme potřebovali! Je to dřevorubec, který ničí paličky, jako by se nechumelilo. Do hraní dává maximum!
Radek: Rozhodně je změna znatelná a myslím, že hodně lidí je překvapeno tím, jak nové skladby zní. Jsem velmi zvědavý na ohlasy fanoušků a kritiky. Dali jsme do toho srdce, a pokud mohu mluvit i a zbytek kapely, všechen svůj um. Doufám, že hlavně zacpeme ústa všem pochybovačům a zarytým kritikům. Musím také zmínit, že velký podíl na tom jak deska zní, má David Spilka, který se postaral o produkci a zvukový kabát. Desce dodal přesně to, co potřebovala, trochu archaický a přitom moderní tvrdý zvuk, který hraje velkou roli v dynamice skladeb. Posledním aspektem změny je určitě i vizuální styl, kdy jsem se snažil, aby bylo jasné na první pohled, že se něco změnilo a jakým směrem.

dark angels bittersweet devotion

Na stránkách kapely jsem si přečetla, že to je to „nejtvrdší“, co jste dosud natočili - myslím, že to bylo v souvislosti s výměnou ženského hlasu za mužský...

Venca: Určitě to na tom má svůj podíl, ale jak jsem říkal, jakmile ti valí deathový spodek, kapela je hned větší nářez. (smích) Jsem moc rád, že jsme přitvrdili. Myslím, že nyní je to dokonalý kompromis. Stále tam zůstalo plno typických melodií, které pro kapelu byly specifické už dříve, ale zároveň to ztratilo takový ten archaický punc, se kterým jsme trošku bojovali v minulosti... Bittersweet Devotion je naprosto ideální směr, kterým se chci vyvíjet i nadále.
Radek: Ona ta tvrdost jde ruku v ruce s celkovým vyzněním kapely. Něco v tom udělal zpěv, něco bicí, ale hlavně jde o to, jak byly složeny nové skladby. Jsou více zatěžkané a přitom rytmicky poměrně jednoduché, což dodalo jistou přímočarost, syrovost a hlavně energii. Musím říci, že mi to takto velmi vyhovuje, je to přesně takový mix melodiky, atmosféry a tvrdosti jaký se mi líbí.

Jestli dobře počítám, je to vaše pátá deska. To vůbec není špatné skóre, když vezmu, že první jste natočili v roce 2005.

Venca: Ono to vypadá akčně, ale skutečnost je jiná... Bittersweet Devotion je naše teprve druhé dlouhohrající album. To první vyšlo v roce 2007, takže mezitím uteklo šest dlouhých let. Hrůza. Doufám, že další desku natočíme podstatně rychleji. (smích) Zbytek nahrávek v diskografii jsou demo, split album a mini album. Zpětně mě trošku mrzí, že jsme tehdy Forever & Ever nevěnovali trošku více času a z mini alba neudělali rovnou další řadovku. Ale osud tomu tak asi chtěl...

Podobně jako v loňském roce vás čeká docela dlouhá řada koncertů po celé republice i mimo ni. Můžeš říct, kterou z posledních akcí považuješ za neúspěšnější, pro kapelu nejdůležitější nebo nejvíc povedenou? (Budeme doufat, že ostatní pořadatelé se neurazí.)

Venca: Moc se mi líbilo Dark Sessions Tour, které jsme podnikli s kapelami Interitus a Demencia Mortalis. Všechny zastávky byly pekelný!!! Na podzim bychom si měli něco podobného zopakovat, tak se moc těším. Důležitým pro mě byl také první koncert s Radkem, kdy jsem cítil, že ta magie skutečně funguje a tohle je cesta, kterou chci jít dál. To samé defakto platí o prvním koncertě se Stresorem, který ale jinak za příliš nestál (míněno z nehudebního hlediska)...

Křest desky Bittersweet Devotion v červnu, to bude událost, které bude předcházet důkladná příprava. Co se tedy chystá a na co se mohou fanoušci těšit?

Venca: Křest bude mejdan, ostatně jako všechny naše akce... Těšit se můžete na skvělé kapely, které s námi vystoupí, a na pařbu až do rána! Takže ano, na to se musíme pořádně připravit dopředu. (smích)
Radek: Je to vždy něčím výjimečné, mít možnost poslat do světa další hudební dítě. Všichni se mohou těšit na skvělý večer s uvolněnou atmosférou a energickou hudbou. Ne, dělám si legraci, bude to nářez! (smích)

Za nedlouho budete mít možnost zasoutěžit zde na webu Kultury 21 o zmiňované nové album Bittersweet Devotion.

Zdroj foto: archiv


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Marie Hasoňová: Dělat hudbu s chutí a radostí je stále pro mne ten nejhlavnější motor

Marie Hasoňová foto Hana Görlichová

„Hudba mi připomíná vesmír. Je v ní stále co objevovat, vždy mne něco nového překvapí. Fascinuje mne její pružnost, nespočet možností jak ji tvořit, jak ji interpretovat, jak...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Poznejte ... italský klavírista Giuseppe Devastato - rozhovor

Ve čtvrtek 21.listopadu se v Domě U Kamenného zvonu koná listopadový koncert "Festival Brikcius"- VIOLONCELLO A KLAVÍR II. italského klavíristy Giuseppe Devastata, žijícího v Madridu, a českého violoncellisty Františka Brikcia. Oba interpreti uvedou druhý díl skladeb pro violoncello a klavír. Uslyšíte 5 Stucke im Volkston a Fantasiestucke od německého skladatele Rob...


Výtvarné umění

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti zve na výstavu filmového výtvarníka Rudolfa Lukeše

vystava200Jednou z nejvýznamnějších doprovodných akcí letošní Letní filmové školy bude výstava, která poprvé v Uherském Hradišti představí filmové návrhy a výběr z ilustrátorské tvorby pozoruhodné osobnosti české poválečné výtvarné scény Rudolfa Lukeše. Výstava ...

Divadlo

Návraty do Švandova divadla. Do konce roku se zde objeví Radim Vizváry, Kateřina Tučková, Kamil Střihavka i Vánoční jarmark

svandovo divadlo 200Konec roku ve Švandově divadle je letos ve znamení hostů, z nichž se mnozí na smíchovskou scénu rádi vrací. Patří k nim především Radim Vizváry, mezinárodně uznávaná osobnost současného mimického divadla v Evropě, který se st...

Film

Válka, slzy, terapie. Recenze filmu Chlapi nepláčou

CP200Druhé nejvyšší ocenění, Zvláštní cenu poroty, si z festivalu ve Varech letos odvezl film Chlapi nepláčou. Dobře napsaný, suverénně zrežírovaný a také výtečně zahraný snímek, nahlížející z nečekaného úhlu na stále bolavé následky „jugoslávské války“, na festiv...