Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

DeeThane je streamer a hudební interpret. Letošní jaro měl strávit na turné, ale současná situace mu to nedovolila a on se tak pustil do práce na novém albu. Co na něm fanoušci najdou? A jak DeeThane odpočívá?

Jaro jste měl původně strávit na koncertní tour s názvem Real One Tour. Jak jste se s tím vyrovnal? A co jste dělal jiného?

Pamatuji si živě ten moment, kdy někdy ke konci března jsem sledoval tiskovou konferenci vlády, která oznámila prodloužení tehdejšího nouzového stavu a v ten moment jsem věděl, že jsem bez tour. Hlavou mi v tom momentě probleskala spousta myšlenek, protože k Tour se schylovalo dlouho a byl jsem na to připravený, co teď budu dělat s tím časem a naspořenou energii. Pak už jen stačilo zavolat Codymu Sevenovi a Jekyllovi (producenti alba) a v ten moment bylo jasno.

Nyní vám vyšlo album Respawn. Vzniklo by touto dobou i kdyby byla „běžná situace“? A jaký na něj měla vliv?

Asi pravděpodobně by vyšlo “o rok později”. Dlouho jsem chtěl zkusit spolupracovat s klukama a celá situace jen zrychlila proces. Samozřejmě jsme taky hodně řešili, co se momentálně děje a pro mě to celé v ten moment bylo strašně surreální – celosvětová pandemie Covidu a moje poprvé v rámci práce v týmu. Na ty večery ale vzpomínám hezky, když jsme se sešli ve studiu, začali komponovat a utekli před tím tam venku.

Na co vše naráží samotný název Respawn? A jak moc souvisí přímo s vaší osobou?

Respawn je z herní terminologie “znovunarození”. Hráč se snaží projít nějakou úrovní a když v ní zemře, znovu se narodí na začátku a zkusí to znovu. Každý ten jeden pokus mu přinese nové zkušenosti, naučí ho, na co si dát pozor. Podle mě to takto funguje i v životě, kdy se člověk chybami učí a postupuje dál. Nehledě na to, že proces vytvoření alba je pro mě vždy neskutečně ničící a unavující, tak mi to znělo jako sympatický název.

Jak probíhaly práce na albu? Spolupracoval jste na něm s Coydym Sevenem a Jekyllem. Proč zrovna s nimi? A jak vám to dohromady funguje?

Jekyll byl můj DJ na předchozí tour, takže jsme se znali. Věděl jsem, že hudba, kterou dělá je trošku mimo žánry, ve kterých se hýbu, ale o to mi to přišlo zajímavější. Codyho znám též už dlouho a tam jsem věděl, že Cody je klasický rapový beatmaker. Tak mi přišlo, že z toho může vzniknout něco zajímavého a myslím, že to na těch instrumentálech jde i slyšet.
Většinou to fungovalo tak, že Cody něco zafreestyloval, jen si zkusil něco zahrát/vymyslet, pak jsme se chytli té myšlenky beatu, kluci na něm začali pracovat a já jsem jen naslouchal a hledal, jestli na mě beat “dýchá”. To znamená souhrn veškerých vlastností – jestli mě baví, co v tom slyším za slova, za téma, za myšlenku, jestli bych zpíval, rapoval, co bych do toho napsal, jaké to má tempo apod.

Najdou posluchači v písních i nějaké hosty? Pokud ano, jak probíhal jejich výběr?

Featuring na albu není, ale co se týče například písně Popel a Pláč, na bicí nám zahrál Michal Mach a na kytaru Karol Komenda. V akustické verzi Nikotinu zase kytary chopil Matouš Rohovský. A na Margaret vypomáhala francouzská zpěvačka žijící v Praze Isla Sonata.

Čím jste se v jednotlivých skladbách inspiroval? Má nějaká netradiční příběh?

Mám takovou svoji vlastní metodu psaní a inspirace. Vymyslím si téma, nic jiného než jen čistě téma. Například Nikotin – Muž je se ženou, ví, že to není ono, ví že je to špatný, ví, že mu to ubližuje, ale stejně s ní musí být. Bojí se samoty víc než špatného vztahu, bojí se, že třeba nenajde nikoho jiného. Metaforicky by se to dalo přepsat na cigaretu, protože o ní víme, že nám škodí, že nám ubližuje, ale stejně si kuřák další zapálí. Tohle je celá ta původní myšlenka věci.

Pak třeba měsíc nechám to téma úplně být a začnu “observovat” svoje okolí. Začnu si všímat malých detailů, týkajících se tohoto tématu, které jsem si vymyslel. Dokonce i občas nenápadně zkouším manipulovat lidi, se kterými mluvím, aby mi řekli nějakou informací, kterou můžu do textu použít. Po měsíci pak sednu ke stolu, vypnu všechno a vysypu ze sebe všechno, co jsem za tu dobu nasbíral. Pak pár dní ten text uhlazuji a mám hotovo.

K singlu Netflix je i vtipný videoklip. Jak vznikl nápad na tuto píseň? Jste i vy takový, že raději strávíte noc u Netflixu než na party?

Netflix vznikl tak, že jsem byl pod palbou důvodů, proč musíme mít na albu nějaký track do klubů, něco víc s groovem. Jenže špatně se mi dělá písnička pro kluby, když do klubu nechodím a radši přesně, jako je v písni, sedím doma a koukám na Netflix. Jsem dost osamělý člověk. Sice mám rád společnost, jenže raději si povídám, dozvídám se nové informace, učím se, což prostě v klubech nejde. Tak jsem nakonec vymyslel zlatý střed, že jsem byl přemluven, abych někam šel, jen proto, abych se tam potkal s dívkou, se kterou jsem se stejně zase šel dívat na Netflix. :-) Využil jsem to jako doporučení na seriály. Jediné, co tam nesedí je, že většinou ty dívky neunáším.

A jak probíhalo natáčení klipu? Užili jste si jej a máte z něho nějakou historku ze zákulisí?

Natáčení bylo fajn, jsem vděčný, že nám přišli lidi na komparz, i když to bylo v takové nelehké době, strašně moc jsem jim děkoval. Zároveň na druhou stranu mince, nahlédl jsem zblízka na dopad situace přímo v Pražském klubu Storm, který jsme měli pronajatý. Mrzelo mě vidět majitele a zaměstnance nervózní z toho co bude, jak se situace vyvine. Byli na nás strašně hodní a i přesto, že se nám natáčení protáhlo, neměli s tím problém. Jen bych si přál, aby to všechno zvládli a brzy se jim celá situace srovnala.

Kromě hudby se věnujete také streamování a komentování elektronického sportu. Co vás na tom nejvíce baví? A co je na tom naopak nejtěžší?

Nelze říct, co mě baví nejvíce, protože jsem natolik požehnaný, že mám zábavu ve všem, co dělám. Samozřejmě, pokud chci být v něčem dobrý, musím se neustále zlepšovat a makat na sobě, ale každá jedna činnost, ať už je to komentování, hudba, nebo stream je pro mě zábavou. Nejlepší na tom jsou lidi. Vždy. Ať už jde o cokoliv, reakce lidí, fanoušků, ten pohyb dopředu a ta energie je strašně vzácná. No a nejtěžší jsou lidi. Vždy. Všechno by bylo snazší, kdyby si spousta lidí uvědomila, že není potřeba se vždy ke všemu vyjadřovat. Lidi umí udělat svět krásným a stejně i naopak. :)

Musíte se na takové akce připravovat dopředu? Je něco, co nesmíte podcenit?

Jak kdy. Pokud jsem součástí talent teamu už od prvních kol, většinou jen píšu hráčům otázky, co mě zajímají do komentování, jinak jsem vlastně svědkem všeho. Naučil jsem se jednu podstatnou věc díky zpěvu, kterou se snažím teď naučit i kolegy, a to je správně dýchat. Není tady žádný učitel, guru, který by vyučoval, jak být dobrý esport komentátor, proto si na všechno člověk musí přicházet sám. Hodně často jsem po komentování trpěl bolestmi hlavy, protože jsem špatně dýchal při mluvení a intonaci. Proto jsem se na to začal soustředit a teď už je to všechno lepší. A už umím i mluvit takovou artikulací, aby mi svět rozuměl, i když mluvím rychle.

A jak jste se ke komentování vlastně dostal?

Náhodou. Byl jsem na akci, kde chyběl komentátor a poslali tam mě, ať tam hlavně někdo je. Mě to začalo strašně bavit a časem jsem se dostal k akčnějšímu komentování ve hře CS:GO.

S vaším jménem jsou spojeny také charitativní aktivity. Máte v současné době v plánu nějakou sbírku? Na koho se zaměří a jak mohou přispět i naši čtenáři?

Posledních pět let dělám pokaždé na Vánoce sbírku pro člověka, kterého vyberu. Zatím můj “rekord” byl za 24 hodin nasbírat 400 000,- pro Natálku na speciální ortézu, která je od 7 let ochrnutá na spodní část těla, aby jednou mohla chodit. Věřím tomu, že to letos bude prozatím nejkomplikovanější sbírka a zatím popravdě nevím moc, jak to uchytit. Občas mám pocit, že se v těchto věcech snažím hrát na supermana, a přitom jsem jen obyčejný kluk a pak se divím, že ten tlak nezvládám. Každopádně pokud se mi podaří letos vybrat něco okolo 300 000,- vyberu na sbírkách svůj první milion.

Máte napříč vašimi aktivitami i nějaký volný čas? Co v něm děláte? Jak odpočíváte?

Teď posledních asi pět měsíců jsem skoro žádný neměl, ale bude to lepší, protože končí projektové období. Pro mě je opravdu nejlepší způsob odpočinku dobré jídlo a pití, Netflix, případně nějaký relax stream s fanouškama. Vážně v tom nemám nic složitého. Občas si vyběhnu ven se psem, nebo jedeme na výlet. A až mi zase otevřou fitka, tak začnu napravovat škody, co jsem napáchal při albu. Jsem si stoprocentně jistý, že teď po těch pěti měsících, doba rekonvalescence bude velmi dlouhá. Alespoň do konce roku.

Není to nyní jednoduchá otázka, ale závěrem se zeptám, jaké máte další plány?

Strašně bych si přál na chvíli odjet, nebo odletět. Potřeboval bych na chvíli pryč od všeho tady, abych to zase mohl začít o to víc milovat. Nevím, jak to dopadne do konce roku, plánoval jsem krátký odlet na začátku prosince, ale nevím, jestli ještě v té době aerolinky budou mít letadla. Určitě chci teď do konce roku dotáhnout komentování MČR, udělat sbírku, ale hlavně si odpočinout. Vždy v těch pracovních měsících nestíhám moc žít a teď, když to skončilo, tak to navíc mám zakázané, takže asi budu jen hodně spát.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů!

Děkuji za rozhovor, ať se daří.