Kultura21.cz

Před pár dny mi přišel mail z Peru. Je to již několik let zpátky, co jsem dělala rozhovor s psycholožkou Veronikou Kavenskou, která žije se svým mužem - lékařem v Peru a pomáhá v tamějším léčebném centru Takiwasi, kde se společně věnují pomoci při odvykání na návykových látkách a psychoterapii u závislých osob z celého světa. Pomáhá jim v tom také ayahuasca, o které už jsem (v souvislosti s Veronikou a její prací) napsala do médií rovněž pár článků. Veronika mi zůstala v kontaktech a zřejmě i já jí, proto mě ani nepřekvapilo, když mi dorazil dopis, který nyní rozesílala přátelům a známým.

Po přečtení toho dopisu mi bylo smutno a přemýšlela jsem, jak mohu pomoci. Zeptala jsem se Veroniky, zda by souhlasila s uveřejněním dopisu a konkrétně jsem ji požádala o číslo účtu, které v prvním dopise neuvedla. Následně mi poslala také fotky dívek, číslo svého účtu v Čechách, což jí přišlo jako nejjednodušší řešení, než posílat peníze na účet do Peru a ztratit další peníze na mnoha poplatcích, a zmínila také, že vše probrala se sestrou Guadalupe, která se zveřejněním mailu souhlasí.

Celý mail zveřejňuji v plném znění tak, jak jej Veronika z Peru poslala. Za vaši případnou pomoc děkuji i za ni.

Dopis z Peru od Veroniky Kavenské

Drazi pratele,
zdravim vas a preji pozehnany adventni cas plny pokoje, vnitrniho svetla a radosti. Tentokrat z klastera bosych karmelitek v Yurimaguas v Peru, kde travim spokojene svou dovolenou, protoze mi letosni pandemie neumoznila priletet na navstevu do Cech. Jsem na stejnem miste, kde se nachazi i Dum svateho Josefa, ktery poskytuje pristresek a peci mistnim domorodym divkam v ohrozeni.

Nekteri z vas si vzpominaji na Patricii, pro kterou jsem temer pred tremi lety organizovala sbirku na operaci oka, na ktere nevidi. Po uspesne operaci, ktera se zrealizovala diky prispevkum, jez prisly, Patricie doslova rozkvetla - ze stydlive, shrbene a tiche divky je ted vesela slecna, uz 18leta, mnoha talentu, co na jare dokonci stredni skolu a postuluje na stipendium, protoze chce ve studiu pokracovat a byt psycholozkou ci pravnickou. Jeste jednou diky moc vsem, protoze diky vasi nezistne pomoci se muze zivot jedne divky ubirat novym smerem!

V klastere, spolu se sestrou Guadalupe a divkami, travim uz 10 dni, ktere jsou pro me velmi obohacujici. Obcas vyslechnu nektere z lidi, co do klastera prichazeji s prosbou o pomoc, o radu, o vyslechnuti a rikam si, ze my v Cechach si casto stezujeme na utrpeni, kterym prochazime (a nepochybuji, ze skutecne trpime), ale pokud se na nej podivame z sirsi perspektivy, mame se ve skutecnosti moc dobre a nic moc zasadniho nam nechybi. Az na potravu duchovni. Sklanim hlavu nad tim, jak rychle se mistni lide vyporadavaji s traumaty jako domaci nasili, prepadeni, znasilneni, sexualni zneuzivani, opusteni rodici, chudoba, kdy jsou dny, kdy na stole neni vubec nic (pokud vubec maji stul)...

Hodne premyslim nad tim, jak rozlicne jsou zivotni podminky mezi lidmi a nad nasi tezkosti otevrit oci a podivat se na utrpeni druhych zprima, protoze to, co vidime, muze narusovat nas vnitrni klid a nutit nas vyjit z nasi ulity egoismu. Myslim, ze prave v tomto vyjiti a vydani se druhym muzeme najit opravdove stesti a hluboky smysl, pro me jednim slovem Krista.

Dum Svateho Josefa, ktery poskytuje utociste divkam prave z takovychto tezkych podminek, dela pro mistni spolecnost velky kus prace. Nicmene bez jakehokoliv prispevku statu ci cirkve. Klaster je nezavisly a musi si na veskere fungovani vydelat prodejem vlastnich produktu - pecenim, vyrobou ruzencu a dalsich cirkevnich predmetu, sitim,...ackoliv sestry i divky pracuji, jak jen mohou, ekonomicke podminky jsou velmi spatne. Behem pandemie byly doby, kdy stezi jedly dvakrat denne, a to mnohdy jen ryzi s trochou sojove omacky...

Dum by mohl prijmout vice divek, ale ekonomicka situace to neumoznuje. Jedna se o zavazek, ktery zahrnuje nejen naklady na ubytovani (nova postel, matrace,..), jidlo, hygienu, obleceni, ale i skolni pomucky, platbu skolneho (v Peru se veskere vzdelani plati), lekarskou peci a dalsi.

Napadlo me proto, oslovit lidi, ktere znam, s prosbou o pomoc, protoze vim, ze s nasimi evropskymi prijmy, nas mensi prispevek nijak znatelne nezasahne a muze pomoci zmenit v zivote druhych mnoho. Muze se jednat o jednorazovy prispevek, pravidelny prispevek nebo - a to by bylo idealni - zavazek ci byt patronem jedne z divek, dokud nedokonci stredoskolska studia (vek cca 18 let; obvykle prichazeji mezi 12-16 lety) - zavazat se prispivat pravidelne mesicne urcitou castkou. Pocitam, ze napr. 2000 Kc mesicne by uz velkou cast nakladu pokryly.

Pro predstavu, o jake pripady se jedna, chci sdilet trochu ze zivota dvou divek, ktere mi ted nejvic lezi na srdci:

Jedna z nich je sestra jedne z divek, ktera jiz v dome Svateho Josefa dva roky zije, Sary. Obe zily spolecne na venkove s matkou, ktera se o deti nestarala, a s otcimem, ktery Saru sexualne zneuzival. Matka o zneuzivani vedela, ale ignorovala ho, protoze chtela zustat s muzem. Sestra Sary, ktera je mladsi a zije s matkou, pred par mesici s pomoci sirsi rodiny pozadala, zda by mohla take zit tady. Prostredi, ve kterem zije je velmi rizikove - znepokojujici je krome zanedbani pece matky hlavne riziko zneuziti jejim otcimem, podobne jako v pripade Sary. V soucasne dobe vsak dum Svateho Josefa nema prostredky na to, aby prijal tento zavazek.

Druha z nich je Melvi, kterou dum prijal nouzove a docasne pred mesicem. Jedna se o 16letou divku z velmi odlehle domorode komunity (z nejblizsiho mestecka je vzdalene 6 dni plavbou na lodi), ktera utekla ze sve osady, protoze byla v ohrozeni zivota. Jeji rodina ji podle mistnich zvyku ve veku 12 let prislibila k svatbe staremu muzi a jemu odevzdala. Melvi s nim ale byt nechtela a vzpirala se tomu "zit s nim jako zena". Nakonec utekla a nasla utociste v blizkem klastere. Rodina Melvi (jeji otec a bratr) ale spolu s jejim budoucim manzelem Melvi hledali a vyhrozovali zabitim ji i radovym sestram. Situace se vyhrotila tim, ze zapalili cast klastera, kde jeptisky ukryvaly vic divek v podobne situaci. Nakonec Melvi v doprovodu jedne z radovych sester a mistni policie v noci na lodi utekla.Jeji budouci muz s rodinou ji dal hledaji s cilem zabit ji. Sestry pozadaly dum Svateho Josefa o docasne utociste pro ni, s planem presunout ji casem nekam dal.

Kazda z mistni divek ma za sebou silnou historii. Na druhou stranu je obdivuhodna jejich chut jit dal, jejich kazdodenni radost a usmev na rtech, jejich pracovitost, jejich pece o druhe. Moc rada bych tomuto mistu alespon trochu pomohla. Omlouvam se, pokud jsem vas zahltila nadmirou informaci, ale rozhodla jsem se k tomu s virou v nasi lidskost a dobrotu a take v to, ze nas letosni pandemie kazdeho v necem alespon trochu promenila. Pokud se rozhodnete pomoci v jakekoliv forme, napiste mi. Nepochybuji o tom, ze pomoc bude mit "tam nahore" svou odplatu.

Srdecne a s pranim vseho dobreho
Veronika Kavenska

'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst, žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsem tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?' Král jim odpoví: `Amen, pravím vám: Cokoliv jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.' (Mt 25,31-46 )

Číslo účtu, na který můžete PhDr. Veronice Kavenské zasílat peníze pro dívky je: 78-8171740237/0100