Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Výpravy po schwarzenberských místech je název už pátého dílu Výprav, osobitého cestopisu literárního publicisty a spisovatele Jiřího Peňáse. Autor svou pouť zahájil v létě 2023 ve společnosti Karla Schwarzenberga. Další destinace pak objel sám, protože do putování s knížetem zasáhl osud.

Výsledkem je poutavé čtení. Z něj vystupuje originální portrét Schwarzenberga, s nímž Peňás napsal patrně poslední knižní rozhovor. Kromě toho Výpravy nabízejí zábavné, čtivě podané putování po krajině, historii a architektuře. Zápisky ze schwarzenberských míst v Česku a v Rakousku i tentokrát prostupují autorovy vtipné postřehy a osobní vzpomínky. Knihu vydává Echo Media.

„Kníže byl přitažlivý ze své podstaty a přitažlivý a jedinečný je jeho i osud celého schwarzenberského rodu,“ říká Jiří Peňás.  „A tahle knížka je, myslím, posledním svědectvím z poslední fáze jeho života. Je to úplně jiné, než se o něm dosud psalo. Je to pohled na Karla Schwarzenberga v kraťasech,“ dodává.

Jízda s chromajzlem? Bonus našich cest!

První část knihy obsahuje tři reportáže ze tří celodenních vyjížděk na knížecí místa, které oba pánové objeli od června do srpna roku 2023. Společně navštívili Čimelice, Orlík a Sedlec u Kutné Hory. „Jde vlastně o záznamy našich hovorů, které jsme spolu vedli. Kníže už byl, jak si pamatujeme, na vozíku, nemohl chodit, takže se to odehrává během našich jízd v knížecím autě, a pak především během našeho sezení v nějaké hospodě, kam jsme se pak přesunuli. Jak mi Jeho Jasnost na začátku řekla: budete jezdit s chromajzlem. Já na to řekl: To bude bonus našich cest,“ líčí Peňás.

Autorova původní představa byla, že půjde o práci tak na rok či dva. „Okolnosti a osud k tomu chtěly jinak. Věřím ale, že jistou zajímavost mají naše výpravy i tak. Doufám, že pro každého, kdo měl knížete rád. Nebo ho aspoň zajímá, co to bylo za člověka, a proč ho tolik lidí rádo mělo. A pořád mít bude,“ říká Jiří Peňás. „Věřím, že čas na našich cestách nepovažoval kníže za ztracený, ba domnívám se, že se na ně těšil,“ dodává.

Druhou část knihy tvoří autorovy místopisné fejetony či eseje z dalších lokalit, které jsou spojeny s knížetem a dalšími členy jeho rozvětveného rodu: ze zámku Schwarzenberg v Německu, Dřevíče, Tochovic, Štýrského Hradce, zámku Murau, hradu Hardeggu, Vídně a rodové hrobky na Orlíku.

Rozmluvy i to nevyřčené

„Pochopitelně těch schwarzenberských míst jsou desítky, ale neměl jsem v úmyslu napsat encyklopedii,“ vysvětluje Jiří Peňás. „Mně šlo hlavně o to, aby se Karel Schwarzenberg nenudil, což se snad podařilo. Aspoň řidič Michael Pastorek, který byl svědkem našich rozmluv, mi pak řekl, že už dlouho nezažil, že by kníže měl tak dobrou náladu a byl ochoten se tak dlouho vybavovat. Vždy při zpáteční cestě mu však už spadla hlava a spal. To však byla součást nevyřčené domluvy,“ říká autor.

Knihu uzavírá recenze zápisků Bedřicha Schwarzenberga (1800-1870), Karlova oblíbeného předka z orlické větve, šťavnatě se vyjadřujícího glosátora a kavalíra. „Tuto knížku mi dal sám Bedřichův praprasynovec na Dřevíči, kde trávil svá poslední léta, tak sem snad patří,“ říká Peňás.

Během výprav si autor potvrdil to, co o svém, o dvě generace starším společníkovi věděl už dříve.  „Uvědomil jsem si, jak byl kníže s touto zemí spojený, jak k ní byl připoután a jak mu na ní záleželo. A ta vazba platila pro něj osobně, ale i pro dědictví rodiny Schwarzenbergů, kteří tuhle zemi ovlivnili, jako málokterý šlechtický rod. Zároveň jsem si uvědomoval, že tohle s ním končí. On si to myslím uvědomoval taky,“ uzavírá Jiří Peňás.

Jiří Peňás

Spisovatel, komentátor a literární publicista.

Narodil se v roce 1966 v Prostějově, vedle tohoto města ale prožil část dětství a mládí také v Sudetech, konkrétně v Rotavě a Kraslicích v Krušných Horách. Gymnázium absolvoval v Sokolově a poté pak na filosofické fakultě UK vystudoval češtinu a historii; státnice skládal v roce 1989. V té době už jako otec rodiny pracoval coby zeměměřič, knihkupec a noční vrátný. Poté se živil jako nakladatelský redaktor a v roce 1992 nastoupil do novin: pracoval v deníku Prostor, Mladé frontě a Lidových novinách. Od roku 1995 vedl kulturní rubriku v Respektu, od roku 2000 ji vedl v časopise Týden, v roce 2009 se vrátil vést kulturní stránky v Lidových novinách. Od roku 2016 je členem redakce Týdeníku Echo, nezávislém médiu s příklonem k tradičním názorům a hodnotám, sdružující podobně originální autory i autorky.

Jeho koníčkem i součástí jeho práce je četba knih a také systematicky podnikané výpravy do blízkých i odlehlejších míst. Ty pak popisuje ve svých pravidelně publikovaných článcích určených pro věrný okruh čtenářstva, které dokáže jeho psaní poučit a rozesmát.

Vydal knihu Deset procent naděje (2002) a od roku 2019 mu v Edici Echo vyšlo už pět svazků místopisů ze střední i trochu vzdálenější Evropy: Výpravy pro starší a pokročilé (2019), Výpravy pro blízké i vzdálenější (2020), Výpravy pro den i noc (2021), Výpravy pro čtvero ročních období (2022) a nyní i Výpravy s knížetem po schwarzenberských místech (2024).

Získal cenu Novinářská křepelka (1997) a Cenu Ferdinanda Peroutky (2013). Má dvě dospělé děti.

Výpravy po schwarzenberských místech. Jiří Peňás, 187 stran. V únoru 2024 vydává Echo Media v Edici Echo.

Zdroj foto: Jan Zatorský, Jiří Peňás, Michal Čížek

Více informací: https://eshop.echomedia.cz/