Kultura21.cz

Arciděkanský chrám svatého Jakuba je reprezentační gotický městský kostel ve městě Kutná Hora. V rámci Kutnohorského varhanního festivalu na konci léta zde v sobotu 14. 9. okouzlí posluchače svou suverénní a emočně velmi silnou hrou Jan Doležel, který vyučuje hru na varhany na Vysoké hudební škole v německém Würzburgu. Na neděli 15. 9. je připraven odpolední koncert, kde se představí vynikající varhaník, cembalista a hráč na klavichord, improvizátor a pedagog, pan Jaroslav Tůma.

Oba koncerty v chrámu sv. Jakuba jsou jedinečné, protože při nich interpreti zahrají na oboje jakubské varhany (malé barokní i velké). Kostelní varhany mají 4 manuály, z nichž jeden ovládá píšťaly ukryté za hlavním oltářem.

V sobotu 14. 9. 2013 se v rámci doprovodného programu festivalu uskuteční komentovaná prohlídka obou varhan v arciděkanském chrámu sv. Jakuba s Michalem Hanušem. Dvoje staré barokní varhany, které se v chrámu nachází, patří k nejstarším dochovaným nástrojům v Kutné Hoře a byly hojně využívány ještě v 19. století, až do dokončení varhan na hlavním kůru (začátek 20. století).

Sraz bude v 14,00 hod před vchodem do arciděkanského chrámu sv. Jakuba (vchod od vyhlídky). Vstupné na prohlídku činí 30,-Kč / os., kapacita skupiny je 20 účastníků.

Doporučujeme rezervovat vstupenky na prohlídku předem na emailu Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Arciděkanský (farní) kostel sv. Jakuba Většího je nejstarším z kutnohorských kostelů. S jeho stavbou se začalo po roce 1330. Kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, a protože v Kutné Hoře stával další mariánský kostel, nazýval se tento jako kostel Horní. Později byl zasvěcen sv. Jakubovi, přesto byl do poloviny 17. století pro svou výjimečnou výšku označován také jako Vysoký kostel.

Původní projekt počítal se dvěma stejně vysokými věžemi, z nichž však druhá nebyla nikdy dokončena, poněvadž poddolované podloží svahu, na němž je stavba založena, nemělo potřebnou stabilitu. Vybudovaná věž je vysoká 86 m a podle ní se chrám také někdy nazývá Vysoký. Z jakubské věže vyvolával hlásný každou hodinu: „Pane Bože, rač ostříhati Hory Kutny.“ Dnes už se za Horu přimlouvají jenom zvony.

O jeho stavbu se zasloužili zejména bohatí nákladníci hor a bratrstvo mincířů a pregéřů. Nejvýznamnějšími iniciátory byli měšťané Ruthard a Bořita z Košic. Stavebním materiálem byl mezholezský pískovec těžený pod vrchem Vysoká. Před rokem 1420 byl kostel v podstatě dokončen. Vnější podoba kostela zůstala celé věky téměř nezměněna, významnější změnou bylo nahrazení původní stanové gotické střechy střechou sedlovou, oprava věže a drobné úpravy v presbytáři v renesanci a baroku. Poslední rozsáhlá oprava kostela probíhala v letech 1941–1946.

Kostel je uvnitř 55 metrů dlouhý, 24 metrů široký a 19 metrů vysoký. Vnitřní prostor je trojlodní, síňový, kde jsou všechny tři lodě stejně vysoké.
V kostele najdeme cennou gotickou výzdobu interiérů a gotický inventář.
Od 80. let 19. století probíhaly v kostele některé dílčí opravy, kdy byly vyspraveny kružby devíti oken, zbourána barokní předsíň u severního vchodu, předlážděna podlaha a dodány nové varhany od firmy Mölzer.
Sv. Jakub je v kostele znázorněn celkem třikrát: sv. Jakub jako ambiciózní mladík na lipové dřevořezbě Kašpara Eiglera z roku 1679, socha na pilíři v přední části hlavní lodi a oltářní obraz od F. X. Palka, Umučení sv. Jakuba.
V tomto kostele se nachází lipová dřevořezba v působivém barokním rámu, která možná ukrývá důležitou šifru. Dílo zobrazuje matku apoštolů bratrů Zebedeových. Svatý Jakub a Jan stojí vedele Ježíše, milostivý Bůh sleduje jejich počinání. Najdeme tu i zobrazení andělů a Ducha svatého ( holubice).
Dřevořezba je inspirována úryvkem z Matoušova evangelia, kdy matka obou bratrů prosí Ježíše, aby jim v nebeském království zajistil místa po jeho levici a pravici. ,,Nevíte, oč žádáte," odpovídá Kristus. A vysvětluje, že místa v nebi rozděluje Bůh Otec, ne on, jeho syn. ,,Můj kalich budete ale pít a křtem, kterým já budu křtěn, budete pokřtěni," dodává. Upozorňuje je, že se nejprve musejí stát zasvěcenci, aby vůbec do království nebeského vstoupili.

Pod každou z postav jsou různé nerosty v krystalografickém znázornění. Umělec vycházel z nalezišť kutnohorských, najdeme tu zdejší nerosty.
A ona šifra ? Podle léčitelů přísluší ke každé tělesné čakře určitý druh nerostů, převážně drahokamy a polodrahokamy. Toto dílo je určitou ,,nahrážkou," ale i tak tvoří návod, jak dojít k otevření těchto čaker, aktivovat onu známou a tajemnou hadí sílu. Tím zastavíme či ovlivníme proces regenerace, stárnutí a umírání.
Dřevořezba znázorňuje osm postav, osmička je číslem zmrtvýchvstání, symbolizuje alchymistickou putrefakci. Dřevořezba podle odborníků pochází ze 17. století a jejim autorem má být Kašpar Eichler. Patřil i on mezi mudrce ? A ponechal na svém unikátním díle vzkaz budoucím generacím ? (časopis Spirit)

Bližší informace o aktuálním ročníku festivalu včetně podrobného programu naleznete na stránkách www.guide.kh.cz
Generálním partnerem festivalu je společnost SKANSKA a. s.

Festival se koná za podpory Města Kutná Hora a ve spolupráci s Římskokatolickou farností – arciděkanstvím v Kutné Hoře.
Mediálními partnery festivalu jsou: Kutnohorský deník, Obzory Kutnohorska, Tep–regionální týdeník, Kam po Česku a e-magazín Kultura21.cz.

Zdroj foto: internet, Helena Gluksmann, Jack P. Scott