Vyšly vzpomínky režiséra Juraje Herze
Banner

Vyšly vzpomínky režiséra Juraje Herze

Herz 200Mnozí filmaři se rozhodli zanechat vzpomínky na svůj život i tvůrčí dráhu - někteří je sepisovali sami (Otakar Vávra dokonce dvakrát), jiní upřednostnili spoluúčast nějakého tazatele (například Věra Chytilová). Výpravná vzpomínková kniha Juraje Herze Autopsie (pitva režiséra), proložená bezpočtem mnohdy unikátních fotografií, se pohybuje někde na pomezí, protože byla diktována Janu Drbohlavovi, jenž podle slov páně režisérových měl s nadhledem korigovat a upravovat jeho výlevy.

Základní vymezení jednotlivých vzpomínkových okruhů měl přitom Herz již zažité: filmová kritička a historička Galina Kopaněvová jej kdysi obsáhle zpovídala pro Divadelní noviny - výsledek pokryl šestero pokračování. Škoda jen, že Drbohlav mu nebyl obdobným partnerem v diskusi, neboť nyní Herz vedl jen sáhodlouhý, mnohdy zaujatý monolog, aniž by musel reagovat na jakékoli dotazy. Model, kdysi stvořený zasvěcenými rozmluvami Françoise Truffauta, nesmlouvavého kritika, jenž s touž posedlostí začal také režírovat, s americkým mistrem děsu Alfredem Hitchcockem, nebyl ani v náznaku zužitkován.

Zřetelným režisérovým handicapem - nikoli vzhledem k vlastní jistotě, nýbrž směrem k pochybovačnému okolí - bývala kdysi absence odborného filmařského vzdělání (Herz totiž vystudoval loutkařinu). Za svá učňovská léta, která mu nahradila pobyt na FAMU, považuje asistování zkušeným profesionálům, najmě Zbyňku Brynychovi a legendární dvojici Ján Kadár a Elmar Klos, když předtím jej fascinoval E.F.Burian, s nímž se pravidelně scházel a okouzlen naslouchal jeho moudrům.

Herz

Hluboce se pak Herze dotklo, že býval podceňován, že třeba kameraman Jaroslav Kučera jej považoval na nedouka a odmítl točit jeho první filmový pokus, hrabalovskou povídku Sběrné surovosti - a při pozdější víceméně vnucené spolupráci mu Herz tento přezíravý postoj dával pořádně "sežrat", když se k němu choval s téměř odmítavým odstupem. Ostatně místa, které pojednávají o tom, jak natáčel, jak vedl herce, co očekával o kameramana, jak řešil výpravu či kostýmy, jak ovlivňoval hudební doprovod, patří k těm nejzajímavějším.

Herz hned v úvodních slovech hlásá, že nehodlá nikoho šetřit. Tvrdí, že často užívaná věta "o mrtvých jen dobře" je scestná: když byl někdo grázl, smrt ho toho nezbaví. Takže nedává na leckoho, zvláště na komunistické vedení Barrandova, ale současně přiznává, že existuje několik lidí, na které má takový vztek, že se o nich ani nezmíní. Mezi ně zjevně počítá i Jiřího Menzela, jehož kdysi do svých filmů úspěšně obsazoval. Bohužel nikdy nevysvětlil, proč na někoho nadává a o někom naopak zarytě mlčí.

Herz, nejspíš přesvědčený o vlastní výjimečnosti, má zajisté nespočetné důvody, aby své bližní peskoval. Mnozí spolupracovníci (např. scenáristé Václav Šašek nebo Markéta Zinnerová) se podle něho zachovali hanebně, ještě hůře se však vyrovnával s mocenskou svévolí nadřízených, kteří jej nutili k úlitbám, vystřihovali mu nežádoucí výjevy, případně rovnou zakazovali celá díla. Vyčítali mu morbidně groteskní náhled na svět. Navzdory tomu vytvořil řadu dnes již klasických děl: Spalovače mrtvol, Sladké hry minulého léta, Petrolejové lampy, Pannu a netvora, Straku v hrsti, seriál Gagman. Ale vedle průměrných nalezneme také díla nezdařená: Buldoci a třešně, Passage, T.M.A.

Herz upir

Zdá se, že pocit ukřivdění i bezmoci jej pronásleduje podnes. Stěžuje si na aroganci mocných tohoto světa, ať již rozhodovaly ideologie nebo peníze. Třeba Steven Spielberg mu měl okopírovat "sprchovou" scénu z koncentráčnického dramatu Zastihla mě noc a téměř beze změny přenést do Schindlerova seznamu. Herzovo rozhořčení je jistě oprávněné, podobnost je patrná, avšak v Americe se člověk spravedlnosti nedovolá, nemá-li statisíce dolarů, aby mohl financovat soudní proces...

Zalitujeme jediného: až asi nikdy žádné z postižených děl nespatříme v podobě, v jaké vzniklo nebo bylo zamýšleno, protože vystřižené pasáže se nejspíš nezachovaly. Ani erotické scény ze Znamení Raka, ani příjezd pana Kopfrkingla (ze Spalovače mrtvol) s ruskými vojáky obsazujícími v roce 1968 Československo, ani krví prosáklá snová sekvence, z níž v Upíru z Feratu zůstalo jen torzo.

Zato nezbývá než obdivovat podrobné filmografické seznamy, které zpracoval Miloš Fikejz; vskutku průkopnický je zejména soupis Herzových hereckých úloh, nikde jinde dosud v takové úplnosti nesehnatelný. Jediné, co mi na knize opravdu vadí, jsou fotografické předěly mezi jednotlivými kapitolami - sotva zřetelné reprodukce na tmavém papíře ztrácejí jakoukoli vypovídací hodnotu.


Juraj Herz: Autopsie (pitva režiséra).
Zapsal: Jan Drbohlav
Vydala Mladá fronta, Praha 2015. 519 stran.
Hodnocení: 80%

Foto: kniha, Česká televize, www.lfs.cz
www.mf.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Rozhovor

Martin Lihač: K21 je pro mě nástrojem, kterým bych rád zúročil své zkušenosti a využil je pro dobrou věc

Lihac perexV redakci internetového magazínu Kultura21, který si klade za cíl přinášet co největší objem kvalitních informací z kulturní sféry, se za dobu jeho trvání vystřídalo již mnoho redaktorů. Ti skalní zůstávají věrni kme...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Z archivu...

Čtěte také...

Žádný film není jako film o Mupetech
ImageOriginálu se opravdu jen těžko něco přiblíží. Nejenom, že Mupeti jsou nenahraditelné loutkové příšerky, ale také nikdo další neměl v Disney produkci tak šílený nápad. O nadabované české verzi se zmíním dále v textu....

Literatura

Loutkař: umělec, nebo vyšinutý vrah?
ImageKrimi Loutkař z pera německé autorky Mariny Heib bude pravděpodobně správnou volbou pro milovníky rázných a přímočarých detektivek nezpomalených dlouhými popisnými pasážemi. Choromyslného vraž...

Divadlo

Únorová premiéra v Divadle Na zábradlí: Kyjem po kebuli aneb Zpráva o dobrovolné smrti jednoho z diváků

DNz Kyjem po kebuli perexPrvní letošní premiérou v Divadle Na zábradlí je Kyjem po kebuli aneb Zpráva o dobrovolné smrti jednoho z diváků. Autorská inscenace čerstvých absolventů DAMU Petra Erbese a Borise Jedináka na repertoár oblíbené ...

Film

27. Dny evropského filmu proběhnou v červnu

def 200Dny evropského filmu (DEF) proběhnou od 16. do 23. června. Jsou tak prvním filmovým festivalem, který se po rozvolnění vládních opatření v našich kinech uskuteční.

...