Kdysi, při návštěvě Brna, jsem měla tu čest, vidět vilu Tugendhat v jarním období. Tehdy jsem ještě nevnímala detaily, ale i tak ve mně zůstalo slovo „funkcionalismus“ viset dosud, a vila je jeho první asociací v mé mysli. Jmenuje se po původnich majitelích a byla postavena v letech 1929 - 1930. Potřebovala jsem vidět film Skleněný pokoj, který nyní běží v našich kinech, jelikož neznám moc filmů, které by oslavovaly nějakou stavbu, a ještě v České republice. Nebo spíše vyprávěly její příběh.
Julius Ševčík natočil krásný film, během kterého vystihl politické změny v naší zemi. Obdivuji, jak beze slov vykreslil pokleslost komunistického režimu. Úspěšný manželský pár Landauerovi si zahrála švédská herečka Hanna Alström a dán Claes Bang. Ve filmu hraje mnoho oceněných evropských herců.
Vila se stává svatebním darem pana Landauera své ženě. Liesel Landauerová si, stejně jako její kamarádka Hana, vzala za muže úspěšného Žida. Život nabízel mnoho možností a manželé Landauerovi vyjeli do ciziny navštívit známého výstředního architekta von Abta (Karel Roden), kterého přemluvili ke stavbě vysněného domu. Tehdy byl funkcionalismus nový a vila se stala středobodem celého děje. Vlastně koukáme na její slávu, zkázu i okupaci. Stává se metaforou našich dějin. Za První republiky vzkvétá, je majestátní. V protektorátu je zneužita a socialismus ji zničil.
Jednoduchost, funkčnost a mnoho světla
Architekt von Abt řekl Liesel, že rodina je zajímavý problém. Slova už si přesně nepamatuji, nicméně poukázal na to, že se velmi liší od jeho architektury, po které chceme jednoduchost, funkčnost a mnoho světla. Toto prohlášení se pro mě stalo srdcem a poselstvím filmu.
Skleněný pokoj nám zřetelně ukáže, že židovské rodiny musely ve správnou chvíli opustit zemi a nechat za sebou vše. Svou milovanou vilu, přítelkyně, milenky…
Zřejmě nejdůležitější nití filmu je pouto mezi Liesel, která utekla s rodinou do exilu a Hanou, zůstávající po boku židovského manžela v protektorátu.
Film ve mně zanechal hluboký dojem opravdovosti. Velké uznání si zaslouží také kostýmy ve filmu. Je jen jediná věc, kterou bych uvedla na závěr pro odlehčení těžkého tématu. Umělé vrásky, které se objevovaly na krku hlavních protagonistek s postupujícím časem nepůsobily opravdově, ale jako odlupující se vosk a pohled na ně mě iritoval a nutil mě přemýšlet nad jejich likvidací.
Skleněný pokoj / The Glass Room
ČR / Slovensko
Režie: Julius Ševčík
Žánr: Drama
Scénář: Andrew Shaw
Kamera: Martin Štrba
Hrají: Hanna Alström, Karel Roden, Carice van Houten, Claes Bang, Roland Møller, Alexandra Borbély, Karel Dobrý, Zuzana Fialová, Caspe, Petra Bučková, Jana Plodková, Vladimír Polívka, Martin Hofmann, Olga Plojhar Bursíková, Vladimír Javorský, David Šír, Marián Mitaš, Igor Rattaj, Cyril Dobrý, Anna Jeníková, Markéta Krejčová, Tereza Blažková
Stopáž: 104 min
Hodnocení autora recenze: 80% (vrásky ubraly tak 10%)
| < Předchozí | Další > |
|---|
%20(2).jpg)
Původně se chtěla věnovat hře na klavír, ale místo...
Kráčející skála (2004) je film jako vystřižený ze staré akční školy. Kdysi dávno nebyly třeba lasery, umělá inteligence ani vesmírné bitvy s mimozemšťany. Akční zážitek uměl zprostředkovat i obyčejný mezilidský problé...
V nakladatelství Presco Group pod značkou Ella & Max vyšla kniha Tajemství obrazu od jeskynních maleb po chytré telefony. Jak název napovídá, čtenáře provede historií obrazů, od pravěkých jeskynních maleb až po obrazovku počítač...
Laskonky. Představení na námět spisovatelky Báry Nesvadbové zařadilo do svého programu pražské Divadlo Na Maninách. Premiéra se uskutečnila v pátek 30. listopadu.
O období normalizace, o dusném bezčasí 70. a 80. let minulého století, kdy lidé, pokud se hlasitě nestavěli proti režimu a spokojili se s málem v oblasti hmotné i duchovní, mohli vcelku pohodlně žít, pojednává kniha Pauliny Bren Zelinář a jeho televize. ...