Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

I když jsem se na komedii Bardotky původně vůbec nechystal, přesto jsem na poslední chvíli vyrazil. Nakonec mě vybudilo jenom jedno: Jaká asi bude na plátně Pavlína Pořízková, někdejší slavná modelka, která udělala mezinárodní kariéru a doposud v českém filmu nehrála – na rozdíl od mnoha „jejích“ zahraničních filmů. A musím přiznat, že to byla právě ona, která mě příjemně překvapila.

Také jsem si v duchu říkal, co tam dělá mezi Pavlínou Pořízkovou a Dagmar Havlovou právě Eva Holubová, a jestli by se tam nehodila více Vilma Cibulková…? Ale to už je jedno, protože teď už vím, proč to tak je a proč byly tyto dámy ve filmu obsazeny. Každá má totiž „něco“, o čemž dobře ví nejen tvůrci, ale i české publikum.

A teď k filmovému příběhu, jehož scénář je dílem jak režisérky, tak Pavly Krečmerové. Nový český snímek je sice postaven na známých tvářích, ale jinak toho nic mimořádného neřekne. Setkání tří dávných kamarádek, dnes už šedesátnic, z nichž jedna z nich přijede na návštěvu z Ameriky, kde žije, je totiž vymyšlený nepříliš nápaditě. Ani společné „zážitkové“ dobrodružství během několikadenní „jízdy“ nijak neoslní či neohromí, vesměs jde o trapasy.

Pobaví se nejspíš jen milovnice českých romantických komedií. Těm totiž stačí silné herecké obsazení, obstarožní vtipy, tuctové věty či „zapeklité“ zápletky, kdy se už na začátku ví, jaké to bude a jak to celé dopadne. Takže klišé. Ale mnozí to tak mají asi rádi, čehož jsem si všiml v narvaném kině. Pětadevadesát procent v kině, kde jsem seděl, tak to byly ženy od třicet do sedmdesáti – a všechny se chichotaly či řehtaly jako urvané.

Jednotlivé obrazy jsou klipy jak vyšije, které na sebe navazují, a tak se věci dějí na zahradě jedné z hrdinek, na diskotéce, v drogovém doupěti, na hřbitově, kde se hrdinky loučí se „starým známým“, nebo na vinné brigádě. Jasně, všelijaké interiéry či exteriéry jsou k dobru věci – stejně jako práce kameramana Lukáše Hendrycha, ale ani tohle všechno k dobrému filmu nestačí.

A jak na mě zapůsobily herečky? Sexuálně frustrovaná Iva (Eva Holubová) i svérázná a zvláštní Meda (Dagmar Havlová) do svých postav zapadají, ale stejně nemají co hrát respektive pronášejí nějaká slova a dodávají tomu výraz, který za ty roky ale dobře znám. Přitom obě jsou velké herečky s ohromnou filmografií. Něco jiného je Pavlína Pořízková (Valerie), kvůli které jsem se na Bardotky de facto vypravil. Je neokoukaná, stále přitažlivá, taková přírodní a přirozená, ale především přináší do filmu jakési kouzlo zralé ženy a přitom svěžest. Libá je i její hanáčtina.

Vedlejší či epizodní role hrají samí známí a oblíbení herci, přičemž největší a vpravdě zasloužený prostor má nejspíš charismatický Otakar Brousek ml. v roli čerstvého důchodce a manžela Ivy. I to je další postavička, která je herecky přirozená a mile sympatická, což je jeden z mála pozoruhodných znaků filmu.

Víte, že vlastně ani nevím, proč se tato lidová komerce jmenuje Bardotky? S francouzskou filmovou hvězdou Brigitte Bardot nemají hrdinky nového českého filmu pranic společného. Ana na ni nejsou podobné a vlastně ani dobu její velké slávy nezažily… Je to jenom atraktivní název pro film, jenomže když k tomu tvůrci dodali zvučná jména hereček, pak je to zcela jasné. A i když jsem se k filmu vyjádřil, přesto mě bude zajímat, jestli budou asi české Bardotky lámat rekordy v návštěvnosti.

BARDOTKY
Komedie
Česko 2026, 88 min
Režie: Hana Hendrychová
Scénář: Hana Hendrychová, Pavla Krečmerová
Kamera: Lukáš Hendrych
Hudba: Ondřej Gregor Brzobohatý
Hrají: Dagmar Havlová, Pavlína Pořízková, Eva Holubová, Otakar Brousek ml., Eva Podzimková, Hynek Čermák, Lukáš Příkazký, Eva Leinweberová, Pavel Kříž, Stanislava Jachnická a další.
Hodnocení: 50 %

Zdroj foto: Bontonfilm