Marion v New Yorku

Marion v New Yorku

Tisk

altKomedie 2 dny v Paříži, známá rovněž z televizního uvedení, zachycovala, jak americký milenec Francouzky Marion byl pro neznalost jazyka i odlišné mentality zcela ztracen v jejím rodném městě. Ve volném pokračování 2 dny v New Yorku, které nyní přišlo do kin, se přesouváme do Ameriky. Film vypráví o tom, jak se Marion, nyní již svobodná matka s malým děckem, pokouší uchytit jako fotografka v New Yorku a má navíc jiného milence - černocha Minguse, též obdařeného potomkem. Vedle rodinných nesnází však vskutku netušené trable zaviní její francouzští příbuzní, kteří ji s tatínkem v čele přijeli navštívit.

 

Režisérka Julie Delpyová opět hlavní úlohu, postavu v rozhlase zaměstnaného Minguse, svěřila Chrisu Rockovi. Opět staví na konfrontaci rozdílných životních stylů i narůstajících vztahových krizí. Hned na letišti propukne malér, když si hluční a sebestřední Francouzi chtěli propašovat početné salámy - a později vypuknou potíže kvůli marihuaně bezelstně kouřené na veřejnosti. Avšak nic z toho se nestává výraznějším předmětem zájmu (jak kdysi dávno tomu bylo v italské komedii Mortadela). Důležitější je, jak toto všechno vnímá právě Marion.

Spatříme, jak se složitě sžívá s psychicky nevyrovnanou sestrou, jejím lehkomyslným přítelem i vlastním, snad až přespříliš robustním, ba výstředním otcem (hraje ho skutečný režisérčin otec Albert Delpy). Vpád obtěžujících, neomalených příbuzných připraví Marion a Minguse o soukromí, děsí je třeba, co mohou provozovat s jejich zubními kartáčky v koupelně, odkud se linou podezřelé zvuky. Příznačné je, že se jim přestává dařit, aby vychutnali stále vzácnější intimní chvilky, i když je může vyrušovat třeba též instalatér nebo přesmíru pozorní sousedé, když se Marion při spršce výtek ohledně "zločinných cizinců" rozhodla předstírat mozkový nádor.

alt

Julie Delpyová zaujme nejen jako představitelka ústřední postavy, která se ustavičně, ale ne příliš úspěšně pokouší smiřovat a slučovat dva rozdílné světy, ale i jako autorka příběhu, sice přesmíru roztěkaného, ale přesto naplněného vtipnými, mnohdy lamentujícími postřehy. Ty vtělila zejména do početných dialogů (zvláště mezi Marion a Mingusem), které s duchaplnou nadsázkou řeší nekonečný řetězec potíží. Přes zdánlivě zklidnělou a vyrovnanou povahu i Marion občas ovládají iracionální ataky, jak se ukáže zejména v rozmluvě s výtvarným kritikem, jenž navštívil její výstavu - postupně a navzdory až lísavým předsevzetím ji začíná jakoby ovládat představa odmítavého textu a na překvapeného znalce vychrlí až agresivně svá traumata a podezírání.

Často bezmocně omlouvavé či rezignované promluvy se přitom svým uspořádáním i rozloženými akcenty, třeba o sexuálních potřebách stárnoucí ženy, blíží půvabu komedií Woodyho Allena, rovněž odečítáme tady jisté smolařství, prosakující odevšad navzdory nejlepším úmyslům. Přítomnost Minguse, posléze žádajícího odchod příbuzných z bytu, dotváří obraz vyděšené puritánské Ameriky, stále více šokované evropskými způsoby. Jazykové bariéry - stejně jako v prvním filmu - i tady vedou k trapným nedorozuměním, která dlouho trpělivý a pokorný muž mlčky polyká, než vypění v rozhodném protestu.

alt

2 dny v New Yorku předkládají napěněné, lehce plynoucí vyprávění, které občas nabídne i mírné výrazové ozvláštnění, zvláště v podobě jakési rapidmontáže, rychlého střídání záběrů, ať již rytmicky podřízené hudebnímu doprovodu (například dokumentární spleti projíždění nočním městem) či nikoli, jak tomu bylo ve stručné rekapitulaci, jak se Marion zdrcená milostnými nezdary zamilovala do vstřícného Minguse, ochotného pozorně naslouchat jejím steskům. Jiným nápadem jsou Mingusovy groteskně dotčené i nadějeplné rozmluvy s portrétem amerického prezidenta Obamy, který tu zastupuje jakousi úspěšnější většinu.

Snadno si povšimneme, že místy až rozmarná nadsázka, vtipně přibližující rozkolísané hrdinčino sebevědomí, obsahuje množství nahořklých podtónů. Ty naznačují, že uplatnění v Americe, kde vnější úspěch (viz Marioninu fotografickou výstavu) se stává rozhodující metou, není pro Evropany vždy nejschůdnější motivací. Zbývá dodat, že oba filmy, pařížský i newyorský, tvoří podnětný diptych, vnímavě zkoumající protiklady mentalit i z toho plynoucí (často nenaplněná) očekávání. A Delpyová prokázala jak znalost problému, tak filmařský um, ať již stála za kamerou či před ní.

2 dny v New Yorku (2 Days in New York)
USA/Francie 2011, 91 minut
Režie: Julie Delpyová
Hrají: Julie Delpyová, Chris Rock, Albert Delpy, Alexia Landeauová
Český distributor: EEAP
Premiéra: 31. května 2012

Hodnocení: 80%
Foto: EEAP


 
Banner

Přihlášení



Slavná herečka a její studentka. Která z nich si zahraje v nově otevřeném Národním divadle?

Eliška Pešková (Miroslava Pleštilová) je divadelní hvězda, úspěšná učitelka herectví a žena divadelního podnikatele Pavla Švandy ze Semčic. Otýlie Malá (Iveta Hlubučková) je zas mladá dívka, která ze všeho nejvíc touží stát se herečkou.

Začala jsem svým snům rozumět a vykládat je i druhým

Nejdříve psala básničky, které, jak sama přiznává, byly spíše jakési přetlaky emocí a jejího silného vnímání. Pak přišly novelky ze života, v nichž mohla uplatnit svoji fantazii, která pracovala na plné obrátky. Později si jen tak vydala básnickou sbírku Proudy, novelku Mimo prostor a čas a v roce 2021 již pod nakladatelstvím Albatros Media knihu Tajemství snů a jak ho rozluštit, na jejímž pokračování pracuje. Také má rozepsaných několik románů a jako šéfredaktorka vede internetový magazín Kultura21.cz.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Podzim už je v plném proudu, ale jitra jsou zde tichá, říká Robert Rohál

robert rohal perex

Kulturou žije řadu let. Působil v novinách, kde napsal tisíce článků, později začal také fotit a psát knížky. Dnes Robert Rohál pracuje v jednom kulturním domě, ale nadále píše a publikuje, prezentuje své fotografické výsta...

Tvrdý jak voda - varování před totalitou "kulturních revolucí"

Tvrdý jak voda je tvrdá politická satira, román, kde se mísí humor a emoce. Univerzální lidské drama o povaze moci, nebezpečí pýchy a síly touhy, jež se valí navzdory všemu a všem, jen směr nikdo z nás nezná. Román Tvrdý jak voda se odehrává v místech, kde se autor narodil, na Oradelské vrchovině uprostřed Číny. Je jaro roku 1968, zuří kulturní revoluce a hlavní hrdina, Kao Radboj odchází z armády, aby "přenesl plamen nového myšlení na rodnou hroudu".

Z archivu...

Čtěte také...

Nejlepší Schwarzeneggerova role? Total Recall!
ImageHrdina ve filmu Total Recall je jednou z nejlepších Schwarzeneggerových rolí a film se brzy dočká i svého pokračování. Tento týden se vydáme do světa, který byl v roce 1990 považován za vizi roku 2084. ...

Literatura

Prožijte Soumrak v říši slevových karet

soumrak 200Nedávno konečně spatřila světlo světa kniha Soumrak v říši slevových karet mladého autora Davida Hájka. Provázela ji neúspěšná kampaň na serveru Hithit.cz, ale také různé problémy s tiskárnou a podobně.  Přes tyto peripetie

Divadlo

Santiniho jazyk, hlubší smysl k hledání a nalezení textového univerza?

santiniMěstské divadlo v Brně uvedlo jako svou třetí inscenaci sezóny a padesátousedmou inscenaci vůbec zajímavou a ojedinělou hru, která je inspirovaná literární předlohou Miloše Urbana, Santiniho jazyk. Autory jevištního převyprávění jsou režisér a herec, Stanisl...

Film

SPALOVAČ MRTVOL SE VRACÍ – NEJPRVE SE PŘEDSTAVÍ V KARLOVÝCH VARECH

spalovac mrtvol perexRežisér Juraj Herz (1934-2018) od počátku své tvůrčí dráhy inklinoval k poetickým bizarním výpovědím, jak již to naznačily Sběrné surovosti podle Hrabalova námětu. Postupně v nich začaly převažovat hororově děsivé prvky, za...