Vojenské filmy majora Vláčila

Vojenské filmy majora Vláčila

Tisk

200filmAsociace českých filmových klubů přichystala na podzim 2013 kolekci krátkých filmů, které František Vláčil vytvořil v rozmezí let 1953-1958 během svého nasazení v Československém armádním filmu. Ať Vláčil zpracovával jakékoli téma, snažil se je ozvláštnit až výtvarně koncipovaným pojetím (kameramany byli nejprve Jan Čuřík a poté Josef Vaniš), byť barevné řešení je obtížné posoudit kvůli technické degradaci barev.

 

Dokumenty, přirozeně poplatné své době, pravidelně provází komentář (často čtený Václavem Voskou). Nejen osvětluje, popisuje, ale také nabádá a snaží se přiblížit rozpoložení jednotlivých aktérů, nepolevujících ve svém úsilí naučit se co nejlépe budovat i bránit socialistickou vlast. Vláčil totiž používal kameru bez kontaktního záznamu zvuku, proto vůbec nezaslechneme ani ruchy, ani jakoukoli promluvu snímaných lidí.

film1

Velmi zřetelná je výtvarná estetizace (Vláčil ostatně studoval dějiny umění) patrná u pietně vystavěného snímku Vzpomínka (1953). Přibližuje místa, v nichž rád pobýval prezident Klement Gottwald coby zosobněná ušlechtilost – spatříme byt, vládní úřad i park zámku v Lánech. Dokument mýtotvorně vyzdvihuje jeho lásku ke knihám i stromům. Malířské kompozice záběrů v interiérech, průhledy stromovím, do soumraku zahalený svit pouličních luceren, detaily kytic kladených na osiřelý stůl či křeslo provázejí verše Stanislava Neumanna, jenž Gottwalda přirovnává k obětavému a skromnému hospodáři. S rádoby procítěným patosem je přednáší Vlasta Fabianová. To vše podmalovává kvílivá smuteční hudba s převahou smyčců.

Krajinnou malebnost, ať již zdůrazňuje drsnou krásu hor či rozblácený povrch výcvikového prostoru, nalezneme i v dalších titulech. Posádka na štítě (1956) zachycuje náročnou službu na meteorologické stanici ve slovenských horách, na Lomnickém štítě. Všední obsluhu přístrojů, zapisování číselných kódů nutných pro předpověď počasí, ozvláštňují slunné dny, ale také dlouhá období nepřízně, kdy nejezdí lanovka - tehdy musí muži podnikat vskutku horolezecké sestupy a výstupy, aby doplnili zásoby nebo přivedli svého druha, který se vrací z dovolené. Vše doprovází upovídaný komentář, přibližující osobnost a najmě kuřácké zvyky jednotlivých protagonistů.

film

Dopis z fronty (1956) je koncipován jako fiktivní dopis vojáka, jenž popisuje heroické úsilí technických (pracovních) jednotek při přípravě krajiny, kterou zalije lipenská přehrada. Zejména mrazivé, deštivé počasí, hrozící odplavením dřeva, přiměje každého, aby vynaložil všechny své síly na jeho záchranu. Jedná se ovšem o „spolehlivé“ jednotky, nikoli pomocné technické prapory, ony pověstné „pétépáky“ známé z Černých baronů.

Také Vojenská maturita (1957) zdůrazňuje obětavost vojáků při vojenském cvičení - jak při překonávání vodního toku obojživelnými vozidly, tak při stavbě pontonového mostu. V obou případech doprovodný komentář hýří obdivem k udatným vojákům, právem pyšným na svou dovednost, s jakou zvládají veškeré stanovené úkoly. Nabádavý dokument Lesy našich vojenských prostorů (1958) dokonce obsahuje kritický osten - vojáci zbytečně ničí při cvičeních lesní porosty, které pak musí být pracně obnovovány. Zejména ženy se starají o piplavé pěstování i sázení nového zalesnění.

Dosud zmíněné tituly byly určeny pro veřejnou distribuci, jedině instruktážní Sebeobrana (1957) zůstala interní záležitostí. Názorně totiž předvádí údery a chvaty, určené ke zneškodnění (zabití) protivníka. Ačkoli je verbálně zdůrazněn motiv sebeobrany, ve skutečnosti sledujeme akce útočníků pracujících v nepřátelském prostředí. Po zobrazení rychle proběhnuvších zásahů se výklad odebírá do tělocvičny, kdy podrobně a někdy zpomaleně ukazuje jednotlivé výpady jiu-jitsu, předtím použité v konkrétních akcích.

Ve vojenském angažmá natočil Vláčil i jeden hraný film, Skleněná oblaka (1957). Opět pracoval bez kontaktního záznamu zvuku, jen v několika případech doplňuje ojedinělá slova. Lyricky laděné, mlčenlivé provedení, včetně důrazu na vizuální složku s postavou malého chlapce fascinovaného letectvím (z komína u skleníku pouští letadélko, pokradmu vlézá do vojenského letadla stojícího na zřejmě nestřežené letištní ploše), odkazuje k lamorissovskému vzoru, avšak bez jeho rozněžnělé poezie. Naopak převažuje graficky strohá vizualita, která svou poetikou ohlašuje tvar o několik let pozdější Holubice. Jen namísto červeného balónku ze stejnojmenného Lamorissova filmu přitahují Vláčilova malého hrdinu oblaka a létání.

film2

I nyní Vláčil vynalézavě hledá často až abstraktní krásu obrazů odrážejících se na skle, ať již se jedná o okna skleníků nebo palubní přístroje, někdy si pohrává se siluetami lidských postav, jako v případě pobytu chlapce a jeho dědečka v nemocnici, když jsou nahlíženi skrze matnou výplň dveří. Vláčil se pokouší významy sdělovat především obrazem a spíše než jasně sdělený příběh chce zprostředkovat pocity, navozené vírem obrazového materiálu. Občas postřehneme, že se dívá jakoby z chlapcovy perspektivy (při přelézání vysokého plotu, při šplhání na stráň vinoucí se vojenské letiště).

Z kontextu vytušíme, že chlapcův kulhající dědeček zaměstnaný ve skleníku kdysi létal, než utrpěl osudové zranění, zatímco chlapcův otec (film začíná jeho loučením a odchodem do služby; později spatříme, jak chlapec běží za odjíždějícím letadlem a volá tatínka) je nyní vojenským letcem, jenž však také havaruje a (jeho život?) končí v nemocnici. Patrná je snaha vyhnout se doslovnému sdělování, Vláčil pracuje se symbolicky vnímatelnými záběry (oslepující záře, šlehající oheň), ať již odkazují k vyspělé technice nebo k ohrožení lidského života. Jako experimentující počin znamenají Skleněná oblaka výrazné obohacení nejen domácí filmové tvorby na sklonu 50. let.

Filmaři ve zbrani - František Vláčil
Zařazené snímky: Vzpomínka (1953) - 19 minut, Posádka na štítě (1956) - 13 minut, Dopis z fronty (1956) - 23 minut, Vojenská maturita (1957) - 16 minut,, Sebeobrana (1957) - 10 minut, Skleněná oblaka (1957) - 20 minut, Lesy našich vojenských prostorů (1958) - 9 minut.
Vyrobil Československý armádní film.
Uvádí Asociace českých filmových klubů od 3. října 2013.

Hodnocení: 50%

Foto: www.vhu.cz, www.sip-denik.cz, www.nostalghia.cz


 

Přihlášení



Anketa

Která je vaše nejoblíbenější česká vánoční pohádka?
 

Příběh muže, který přežil tři koncentrační tábory a na konci války unikl z hořícího pekla lodě Cap Arcona

Wim prožil dětství v chudé amsterodamské rodině. Když Nizozemsko obsadili nacisté, musel odjet na nucené práce do Německa. Poté, co se situace v jeho práci zhoršila, uprchl zpátky do Nizozemska a nějakou dobu se ukrýval.

Ignis Fatuus je kniha prosycena mytologií a hororovou atmosférou. Na Šumavu už nejspíše chtít jet nebudete

Na Šumavu asi v životě nepojedu. Autorce Petře Klabouchové se vydařil mistrný mysteriózní thriller, místy až horor, který umně vtáhne čtenáře do děje a už ho nepustí. Paní spisovatelka si šikovně pohrává se čtenářem do poslední chvíle jako kočka s myší, takže čtenář do poslední chvíle neví na čem je, vše však má promyšleno do posledního detailu, každá myšlenka má svou perfektně dotaženou pointu.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Jožo Ráž: „Hrajem hlavne pre seba a pre svojich najbližších.“

jozo razSlovenská skupina Elán nyní jede velké turné s podtitulem „Best of Elán“ a před Vánoci má v plánu komornější unplugged turné „S vámi“. S námi udělal rozhovor Jožo Ráž, který mimo ...

Dvojalbum Evergreeny Heleny Vondráčkové přináší žánrové vlny a hudební skvosty

V letošním roce, kdy slaví Helena Vondráčková šedesát let pěvecké kariéry a kdy zaznamenala několik nemalých úspěchů, vychází i dvojalbum Evegreeny, jehož podtitul zní 60 let na scéně. Člověk by řekl, že jde o „bestovku“, ale ono je to trošku jinak. I když jde o 160 minut hudby, tentokrát nezní velké Heleniny hity, nýbrž písně, které jste už možná někdy někde slyšeli, ale na nosičích nikdy nevyšly.

Čtěte také...

Dny evropského filmu 2022

def22 perexZačalo jaro, a byť jitra jsou stále chladná, filmové fandy snad rozehřejí chystané DNY EVROPSKÉHO FILMU 2022, první vlaštovka oznamující, že se snad dočkáme i dalších filmových přehlídek a festivalů. Začínají ve středu 6. dubna v Praze, v dalších ...


Divadlo

Mystifikační balábile s velkým orchestrem

Krokodyl ze Svratky200Wolfgang Amadeus Mozart, asi nejnespornější génius evropské hudby. Pro mnohé dokonce symbol geniality jako takové, tolik úchvatné hudby stihl za pouhých pětatřicet let svého života vytvořit. Ze všech oslavných citátů na té...

Film

Minisérie Černobyl připomíná jednu z největších tragédií v dějinách lidstva

cernobyl 200Až se zanedlouho bude bilancovat filmový a seriálový rok 2019, ve výčtu toho nejlepšího se určitě u mnoha fanoušků a publicistů objeví minisérie Černobyl, která je koprodukcí televizí HBO a Sky. Přitom nejde o nijak strhujíc...