Nakladatelství Argo nyní přichází s dotiskem Ecových obrazových knih Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti. Vycházejí v brožované podobě, také o něco menší nežli v někdejší vázané podobě - a také opatřeny levnější cenou, takže přece jen dostupnější případným zájemcům.
Obě publikace zkoumají výsostně subjektivní témata, jakými jsou krása a ošklivost. Jedná se o jevy až překvapivě prostupné. Existovaly doby - v pravěku i v předminulém století - velebící kypré, ba tlusté ženské tělo coby symbol dostatku a potažmo zdraví, zatímco dnes vévodí až anorektická vychrtlost, diktovaná módou a postavami modelek. Ostatně naši předkové znali trefné pořekadlo: je tak ošklivý, až je krásný.

V jednotlivých zamyšleních i úryvcích z dávných textů pracuje Eco s doklady zejména z výtvarného umění, avšak stranou pozornosti nezůstávají ani produkty masové kultury včetně filmu. Naznačuje, že výsměchem stíhaná ošklivost, často spojená se zlem a démony, se obracela hlavně k různým fyzickým defektům, které postihly lidské tělo - počítaje v to i staří. Známe obrazy, svým způsobem dokládající tezi, že veškerá pozemská krása je dříve či později odsouzena k zániku: i krásná žena jednou zestárne a zoškliví, než ji v posledku dostihne smrt.

Obě knihy postupují chronologicky: výklad začíná antikou, končí současným uměním. Všímají si rozličných témat, přesahujících titulové vymezení. Tak se dočteme o symbolice barev (a také světla) ve středověku, padnou zmínky o lásce posvátné i světské. A třeba krása se netýká jen přírody, zvířat a lidí, ale také výrobků zhotovených člověkem - najmě strojů. Stačí pohlédnout na technické nákresy Leonarda da Vinci. Avšak lidské produkty mohou být jak krásné, tak ošklivé, někdy dokonce záměrně, jak nasvědčují třeba tlaky dekadence. Někdy se dokonce v průběhu dějin měnily estetické názory na totéž dílo, konkrétně třeba na Eiffelovu věž.
Ošklivost se často pojila s neznámem, co mohlo být vnímáno jako ohrožující a nebezpečné. Ve středověku hororové aspekty pramení hlavně z představ o peklu a hrůzách s ním spojených, o čarodějnických rejdech, o ďáblových proměnách a nástrahách. Současně se vynořuje strach z hmatatelného nepřítele, ať již se pohybuje v naší blízkosti nebo vyčkává kdesi daleko. A nejednalo se o smyšlenky. Výbojní mohamedáni, zosobňující zákeřnou ošklivost, se pokusili dobýt Evropu hned dvakrát - nejprve se islámské šiky valily přes dnešní Španělsko, o několik staletí později táhly přes Balkán a ohrožovaly dokonce Vídeň.

Ošklivost často děsila, avšak také vzbuzovala smích či spíše výsměch, stačí pohledět za zpodobnění venkovských sedláků, zpravidla hrubých, neotesaných a přízemních, kteří se starali jen o svůj břich. Satiry na selský stav ostatně známe i z českého prostředí. Hravé okouzlení ošklivostí pak dokládají rozličné moderní směry - třeba takový surrealismus. A nechybějí ani provokativní úvahy o šalebné kráse kýče, jehož umělohmotnost vskutku hraničí s ošklivostí. Samozřejmě sem vpadají parodie, třeba decentně ovousalá Mona Lisa, jak si ji vysnil Marcel Duchamp. Vousatá zpěvačka Conchita hýbající současným (ne)vkusem tudíž nepřichází s ničím novým ani objevným.

Obě Ecovy publikace poskytují nenápadné ponaučení. Upozorňují, že až příliš často bývá člověk posuzován podle vnějšího vzhledu (ať již vzbuzuje jakýkoli dojem), a nikoli podle toho, co se skrývá pod tímto zevnějškem, podle jeho vlastností, povahy a charakteru.
Umberto Eco (ed.): Dějiny krásy
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2015, 439 s.
Hodnocení: 100%
Umberto Eco (ed.): Dějiny ošklivosti
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2015, 455 s.
Hodnocení: 100%
Foto: knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti
| < Předchozí | Další > |
|---|





Textaře a zpěváka Vladyho Gryce znají hlavně příznivci české populární hudby. I když pochází z Ostravy a během let procestoval řadu zemí, nakonec zůstal v Berlíně. Přesto se do Česka pravidelně vrací. Natáčí tu písničky případně sbírá ceny - například „zl...
V prostorách roudnického zámku probíhá v těchto dnech výstava nazvaná Antické vázy. Připravilo ji Podřipské muzeum ve spolupráci s řadou institucí. Výstava dokumentuje vývoj vázové malby v raně helénistickém období. Těšit se můžete na exponáty Um...
Po téměř 400 letech byl opět objeven proslulý obraz Léda s labutí od rudolfinského mistra Josepha Heintze staršího. Od 2. října bude k vidění v Konírně paláce Kinských Národní galerie v Praze v rámci výstavy Příběh krásné Lédy. Vystavena bude i jedna ze t...
V kulisách současné Kodaně se setkává pět mladých lidí. Podobají se Shakespearovým postavám? Variace na téma Hamlet now s průnikem do naší bezprostřední reality. To vše představuje tematické okruhy autorské inscenace Být i nebýt 11.21, jejíž pre...
Komunita Go Freedom představuje dokumentární film Sebepoznání, jehož součástí je také doprovodná kniha, která slouží jako příručka na cestě za poznáním sebe sama. Hlavním cílem obou počinů je pomoci lidem v nynější nelehké době uvědomit s...