Koncem května byl do Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně předán depot 74 zlatých mincí, který náhodně našel Tomáš Melich v lesích Hostýnských vrchů. Archeologové ze zlínského muzea společně s nálezcem i svými kolegy z Ústavu archeologické památkové péče v Brně a Muzea Komenského v Přerově provedli na místě nálezu průzkum, jenž měl ověřit nálezové okolnosti, zdokumentovat nálezovou situaci a případně dohledat další mince. A to se skutečně podařilo - na svahu pod místem uložení depotu mincí ležely ještě tři zlaté dukáty.
To však nebyl jediný úspěch toho dne. Amatérský spolupracovník zlínského muzea Tomáš Melich měl neuvěřitelné štěstí - při prospekci blízkého okolí nálezu totiž objevil další mincovní depot, opět z období třicetileté války a opět téměř pod povrchem terénu.
Tento druhý poklad, který vážil téměř 1 kg, obsahoval 49 stříbrných a zlatých mincí, uložených v nevelké nádobce. Podrobnosti k nálezu sdělila archeoložka muzea PhDr. Jana Langová, RNDr.: „Mezi stříbrnými ražbami převažují tolary různých habsburských panovníků (např. Ferdinand II, Rudolf II, Filip III. Španělský), ale objevují se i tolary saského kurfiřta Johanna Georga I. či tolar salzburského arcibiskupa. Drobnější stříbrné mince patřily většinou k ražbám polského krále Zikmunda III. Vasy. Soubor doplňuje 12 zlatých mincí (dukátů) císaře Matyáše nebo Ferdinanda II, čtyři ze zlatých mincí jsou osmanské, podobně jako při prvním nálezu.“
Oba depoty, obsahující zlaté a stříbrné mince z období 2. poloviny 16. a 1. třetiny 17. století a nacházející se v nevelké vzdálenosti od sebe, byly nejspíše uloženy do země v průběhu neklidných časů třicetileté války. Je velmi pravděpodobné, že mince, představující v tehdejší době jistě značnou hodnotu, patřily jedinému majiteli, který svůj „poklad“ ukryl z bezpečnostních důvodů na dvou různých místech.
„Také druhý nález se stal součástí archeologických sbírek našeho muzea,“ uvedl ředitel Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Mgr. Pavel Hrubec. „Je pro nás - a doufáme, že i pro veřejnost - mimořádně vzrušující, protože kromě své věcné hodnoty vyvolává řadu otázek stran svého tajemného původu.“
Vzhledem k velkému ohlasu, který nález vyvolal, rozhodlo se muzeum oba depoty vystavit i pro veřejnost. Od 17. 7. do 2. 8. 2020 se stanou součástí výstavy Příběh železa v 1. NP 14. budovy. Jejich prezentace bude zahájena už 16. 7. v 16 hodin a archeoložka Jana Langová podá při této příležitosti k nálezům odborný výklad a od 17 hodin naváže komentovanou prohlídkou výstavy Příběh železa.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Černé kalhoty a funky drive, černé brýle a punková naléhavost, černé kravaty a jazzová elegance a bílé košile a rocková energie – to jsou průvodní znaky skupiny Laura a její tygři.
Nakladatelství Lidové noviny přišlo s naučnou knihou o zámeckých interiérech, která vás provede jejich proměnami od konce 16. století do prvních dekád 19. století, především v českém prostředí. Nejezdíte na prohlídky zámků? Možná začnete.
Černobílé fotografie známých osobností z umělecké branže představuje od 23. února v Galerii města Přerova holešovský rodák, spisovatel a fotograf Robert Rohál. Autor, který léta pracoval jako novinář, přivezl do Přerova snímky reportá...
Generační horizonty, generační zlomy. Sezóna 2024/2025 ve Švandově divadle nabídne Gazdu a robu a Divokou kachnu. U Švandů chystají hru o zranitelnosti dospívajících, novinku o dvojici Salivarová-Škvorecký i mezinárodní spolupráci.<....jpg)
Guy Ritchie, jenž pozornost na sebe upoutal adrenalinovým uchopením příhod Sherlocka Holmese, se v obdobně „nabušeném“ stylu vypravil k artušovské legendě – a spolehlivě pohřbil všechnu její poezii. Do ponura laděná fantasy s fantaskn...