Koncem května byl do Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně předán depot 74 zlatých mincí, který náhodně našel Tomáš Melich v lesích Hostýnských vrchů. Archeologové ze zlínského muzea společně s nálezcem i svými kolegy z Ústavu archeologické památkové péče v Brně a Muzea Komenského v Přerově provedli na místě nálezu průzkum, jenž měl ověřit nálezové okolnosti, zdokumentovat nálezovou situaci a případně dohledat další mince. A to se skutečně podařilo - na svahu pod místem uložení depotu mincí ležely ještě tři zlaté dukáty.
To však nebyl jediný úspěch toho dne. Amatérský spolupracovník zlínského muzea Tomáš Melich měl neuvěřitelné štěstí - při prospekci blízkého okolí nálezu totiž objevil další mincovní depot, opět z období třicetileté války a opět téměř pod povrchem terénu.
Tento druhý poklad, který vážil téměř 1 kg, obsahoval 49 stříbrných a zlatých mincí, uložených v nevelké nádobce. Podrobnosti k nálezu sdělila archeoložka muzea PhDr. Jana Langová, RNDr.: „Mezi stříbrnými ražbami převažují tolary různých habsburských panovníků (např. Ferdinand II, Rudolf II, Filip III. Španělský), ale objevují se i tolary saského kurfiřta Johanna Georga I. či tolar salzburského arcibiskupa. Drobnější stříbrné mince patřily většinou k ražbám polského krále Zikmunda III. Vasy. Soubor doplňuje 12 zlatých mincí (dukátů) císaře Matyáše nebo Ferdinanda II, čtyři ze zlatých mincí jsou osmanské, podobně jako při prvním nálezu.“
Oba depoty, obsahující zlaté a stříbrné mince z období 2. poloviny 16. a 1. třetiny 17. století a nacházející se v nevelké vzdálenosti od sebe, byly nejspíše uloženy do země v průběhu neklidných časů třicetileté války. Je velmi pravděpodobné, že mince, představující v tehdejší době jistě značnou hodnotu, patřily jedinému majiteli, který svůj „poklad“ ukryl z bezpečnostních důvodů na dvou různých místech.
„Také druhý nález se stal součástí archeologických sbírek našeho muzea,“ uvedl ředitel Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Mgr. Pavel Hrubec. „Je pro nás - a doufáme, že i pro veřejnost - mimořádně vzrušující, protože kromě své věcné hodnoty vyvolává řadu otázek stran svého tajemného původu.“
Vzhledem k velkému ohlasu, který nález vyvolal, rozhodlo se muzeum oba depoty vystavit i pro veřejnost. Od 17. 7. do 2. 8. 2020 se stanou součástí výstavy Příběh železa v 1. NP 14. budovy. Jejich prezentace bude zahájena už 16. 7. v 16 hodin a archeoložka Jana Langová podá při této příležitosti k nálezům odborný výklad a od 17 hodin naváže komentovanou prohlídkou výstavy Příběh železa.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Marek Smolka je členem českého národního týmu Gibbon Slacklines a jedním z organizátorů soutěží tohoto mladého dynamického sportu. Jedná se o balancování, chození, trikování a freestyle na natažen...
Už přinejmenším půldruhého století vstupuje do našeho (pod)vědomí od školních let šířená idea, že husitské hnutí, předchůdce pozdějších protestantských hnutí, patří k těm událostem v dějinách českého státu, na které máme ...
Nakladatelství Epocha stihlo před koncem roku vydat mnohými českými fanoušky scifi ságy Bratrstvo krve očekávanou novinku Vlci, která je se světem slovanských upírů značně provázaná. Jaké bylo však překvapení, že tato novela není pokra...
Vážený náš dramatik, kdysi zakázán režimem, pak vyzdvižen na politický piedestal, jenž s pochopením všech, kteří ho znají, opustil, aby se dál věnoval tomu, co umí a miluje. Dramatické tvorbě. Takového ho známe, tak...
Mezinárodně vyhledávaný režisér, scenárista a příležitostný herec Baltasar Kormákur je v českém prostředí patrně nejvíce známý díky krimi snímku Severní blata (2006), který na ka...