Před půstem se najezte na horší časy

Před půstem se najezte na horší časy

Tisk

masopust koblihy 200Svátek jídla, to je masopust, který skončí popeleční středou. Protože hned po něm následuje čtyřicetidenní půst, všichni se musí dopředu posilnit, aby v hubených dobách nestrádali. Na čem si pochutnají?



Lahůdky se dají i napichovat

Typickým masopustním jídlem jsou voňavé koblihy právě vytažené z horkého másla nebo sádla. Dnes se smaží většinou na oleji nebo na ztuženém rostlinném tuku. Bývají buď plněné dobrou domácí zavařeninou, nebo také zhotovené ve formě prstýnků s otvorem uprostřed. Ty s dírou nosí na svém rožni pohřebenář, masopustní postava se zvláštním názvem. Na hůl si jako výslužku od hospodyň z jednotlivých stavení navléká koblihové prstýnky, nebo si na ni napichuje kusy slaniny. Další masopustní pochoutkou byly boží milosti. Na přípravu koblih i božích milostí se používají bílé potraviny jako vejce, mouka a mléko. Právě ty jsou podle starých pověr pochoutkou určenou pro potravu dobrých duchů. Jde totiž o obvyklé obětní jídlo, které hospodář nosil jako obětní dar i do polí.

masopust koblihy3

Recept na voňavé koblížky

Aby si na dozlatova usmažených koblížkách mohli pochutnat i čtenáři Kultury 21, přinášíme vám recept od Radky Mothejzíkové. Je autorkou vlastnoručně vyzkoušený, takže se nemusíte bát pustit se do práce.

Co budete potřebovat?
500 g polohrubé mouky
3 žloutky
40 g másla
50 g cukru
30 g droždí
2-3 dl mléka
2 lžíce rumu
špetka soli
strouhaná citronová kůra z dobře omytého citrónu
olej nebo ztužený tuk na smažení
1 vanilinový cukr na posypání
200 g rybízové či jiné tužší zavařeniny s výraznější chutí

Do většího hrnku rozdrobíme droždí, přisypeme lžíci cukru a několik lžic vlažného mléka, dobře rozmícháme na kašičku a na teplém místě necháme vzejít kvásek (asi 10 minut). Mezitím v míse utřeme cukr se změklým máslem a postupně vmícháme žloutky. Potom přidáme vykynutý kvásek, strouhanou citronovou kůru, špetku soli, rum, mouku a vlažným mlékem zaděláme vláčné těsto. Dobře vypracujeme. Mísu s těstem přikryjeme utěrkou a necháme asi 40 - 50 minut kynout v teplém prostředí.

masopust koblihy2

Vykynuté těsto přeneseme na pomoučněný vál a rozválíme asi na 0,5 cm až 1 cm tlustý plát (podle toho, jestli chcete mít koblihy s více těstem nebo slabší). Vyválený plát si opticky rozdělíme na dvě poloviny. Na jednu polovinu plátu naznačíme lehkým zatlačením skleničkou nebo tvořítkem kroužky (ještě nevykrajovat!). Do jejich středů dáme lžičkou trochu tužší zavařeniny. Uchopíme kraj druhé poloviny plátu a přeložíme ho přes půlku s marmeládovými kopečky. Kde vidíme vystouplý kopeček, vykrojíme skleničkou jednotlivé koblihy – okraje krásně drží, ale můžeme je ještě přimáčknout prsty k sobě. Koblihy necháme na pomoučněném vále ještě asi půl hodiny kynout. Připravíme si hlubší kastrol s rozpuštěným tukem či olejem (nebo fritézu) a do horkého tuku vkládáme koblihy a smažíme. Měly by být ponořené do poloviny. Jakmile začnou zespodu zlátnout, hlídáme, obrátíme a dosmažíme i po druhé straně. Usmažené koblihy necháme na sítu okapat (nebo na ubrousku) a po zchladnutí je posypeme vanilkovým nebo moučkovým cukrem.

masopust koblihy1

Porážka podle hrdelního práva

Před postním obdobím nesmí chybět také zabijačka, po níž následují bohaté vepřové hody. Teď je ideální doba na porážku pořádně vykrmeného domácího prasátka, které musí mít pořádnou vrstvu sádla. Jeho maso si lidé schovávali jako zásobu, aby přežili na dlouhou zimu. I se zabijačkami, které probíhaly už od prosince, jsou spojeny různé rituály. Někde vepře soudili podle hrdelního práva. Hospodář přečetl rozsudek, pak poslední vůli prasete a pak ho s plnou parádou zabil. Řezník, který prase zabíjel, dostal po porážce smažený vepřový mozeček, který lidé považovali za tu nejlepší pochoutku. Pak už se všichni ládovali jitrnicemi, jelítky, ovarem, tlačenkou a prdelankou, tedy zabijačkovou polévkou. Aby to obrovské množství jídla lidé stihli zkonzumovat dřív, než se zkazí, sezvali na zabijačku sousedy, příbuzné a každý si odnesl pořádnou výslužku. Nesměla chybět ani pálenka, a pokud byl mráz, i takzvaná zhřívanice, nápoj složený z pálenky, másla a cukru.

masopust zabijacka

Zapovídá se maso a alkohol

Na popeleční středu hospodyně ještě připraví k snídani kávu nebo mléko s mastnými rohlíky, ale oběd, ten už musí být přísně postní. Jí se čočka s vejcem nebo pučálka, ve vodě namočený, uvařený a pak upražený hrách, také vařená krupice či pečené brambory, případně jenom sýr a chleba. Církev nikdy žádný přesný seznam postních jídel nestanovila. Jisté je jenom to, že se přísně zapovídalo požívání masa a alkoholu. Za ideální jídla postní doby proto můžeme považovat luštěniny, brambory nebo ryby, v těchto případech ale nejde o žádné tradiční pokrmy, lidé prostě jedli co se jim nabízelo a co bylo nejlevnější, protože také měli dost hluboko do kapsy. Naši předkové v té době baštili hlavně polévky, kaše nebo různé placky, vesměs jednoduchá jídla, na jejichž přípravu stačilo několik surovin.

Některé restaurace dnes využívají návratu k tradicím a svým hostům nabízejí i postní menu.

Zdroj foto: Radka Mothejzíková, internet


 

Přihlášení



Antarktida. Nejlepší povídky z pera Claire Keeganové

Oceňovaná autorka a královna povídek Claire Keeganová si drží i u našich čtenářů čestné místo a velký zájem, bývá velmi čtená a oblíbená. Její povídky v různých souborech vydává nakladatelství Prostor. Tentokrát nabízí obsáhlejší publikaci nazvanou Antarktida, v níž najdete hned patnáct povídek Claire Keeganové a já si myslím, že by tato knížka rozhodně neměla chybět ve vaší knihovně.

Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamenů. Ale co doba ropná?

Už více než 150 let používá lidstvo ropu. Už více než 150 let určuje ropa hodnotu půdy a definuje mezinárodní vztahy. A stejnou dobu trvá život May (Marie Anna Myšičková). May je žena, která žije na chudé farmě v Anglii. S rodinou svého manžela moc nevychází a touží po jiném, lepším životě nejen pro sebe, ale i pro dítě, které čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

S Hanou Hegerovou jsme se poznali u malíře Karla Laštovky, vzpomíná Radek Krejčí

hegerova perexJedním z letitých přátel šansoniérky Hany Hegerové byl i operní pěvec Radek Krejčí. Prvně se potkali začátkem 80. let minulého století v salónu malíře Karla Laštovky. Zatímco ona byla už slavná zpěvačka, on svou uměleckou dráhu teprve zač...

Je mi skvěle

Chceš vědět, jak se cítit skvěle? Tahle knížka plná zábavy, básniček, otázek k zamyšlení, pokusů, her, vychytávek a vtipných obrázků ti ukáže, co dělat, když ti není úplně hej. Odpoví na otázky, jak vést zdravé vztahy, mít silné tělo, kterému budeš rozumět, a dobré návyky, jak pěstovat silnou vůli, odolnost, cílevědomost. Pomůže ti hledat smysl života. Zjisti, co všechno se v tobě odehrává.

Čtěte také...

Viadukt slaví 170 let od zahájení stavby

viadukt 200 Negrelliho viadukt je druhý nejstarší most přes Vltavu v Praze a zároveň nejstarší železniční most v Praze vůbec. V letošním roce si připomeneme 170 let od zahájení této významné stavby. Začátek viaduktu se nachází na území městské části Pr...

Z archivu...


Divadlo

Pohádka o stvoření bude plná magie a hravosti

MDZ Pohadka-o-stvoreni200Městské divadlo Zlín připravilo pro své nejmenší diváky zbrusu novou pohádku. Po Pipi dlouhé punčoše a Palečkovi přichází s další českou premiérou, tentokrát v režii Hany Marvanové s názvem Pohádka o stvoření. Nepůjde o bi...

Film

Režisér a scenárista Jiří Mádl právě dotočil svůj dosud největší film Vlny

vlny2 (2)Napínavé dobové drama z konce šedesátých let natáčel Jiří Mádl podle vlastního scénáře, teď snímek míří do postprodukce. Příběh dvou bratrů, jejichž filmový osud se protne se skutečnými událostmi kolem skupiny korespondentů mezinárodní redakce Českos...