Mílovými kroky už se blíží Velikonoce, největší svátek jara. Chystáme se jim věnovat malý seriál, kde se dozvíte spoustu věcí. Přečtete si třeba, jak na koledu z dětství vzpomínají někteří redaktoři Kultury21. Dozvíte se, jak Velikonoce slaví jiné národy (třeba Lužičtí Srbové). Vyzkoušíte si zajímavou techniku zdobení vajec i léty prověřený rodinný recept. Prvním poslem svátečních článků už byla pozvánka na Velikonoční jarmark v Benešově nad Černou 23. března 2013. Koná se i u Vás nějaká podobná akce svázaná s velikonočními svátky? Napište nám o ní!
Na úvod si neodpustíme malého tradičního průvodce, který nám stručně přiblíží průběh postní doby. Tu už máme nyní skoro za sebou.
Pět neděl od černé až po smrtnou
První postní neděli (17. února 2013) se říkalo Černá, protože si ženy oblékaly černé šaty na znamení půstu. Někde se také pekly postní preclíky sypané mákem a solí.
Druhá neděle Pražná (24. února 2013) získala své jméno podle Pražmy, typického jednoduchého lidového postního jídla, které sestávalo z upražených obilných zrn nebo klasů. Vařila se z nich také polévka.
Třetí neděle Kýchavná (3. března 2013) vznikla podle kýchání. Říkalo se, že kolikrát člověk kýchnul na kýchavnou neděli, tolik roků byl živ. Protože se kdysi věřilo, že mor se projevuje kýcháním, přáli si lidé při kýchnutí „Pomáhej pán Bůh“, čímž chtěli zažehnat obavy z toho, že zemřou.
Čtvrtá neděle se jmenovala Družebná (10. března 2013), protože se ženich vydával do domu své vyvolené dívky, kam chtěl jít o velikonoční pomlázce na námluvy.
Pátou nedělí se rozuměla neděle Smrtná (17. března 2013) na kterou vynášeli ven ze vsi figurínu ze slámy ověšenou hadříky a upevněnou na tyč. Jakmile průvod se slaměnou Mařenou či Morenou zašel za ves, hodil loutku do potoka na znamení konce zimy. Zpátky se pak vrátil se zeleným stromečkem, symbolem jara.
Proč se chodí s ratolestmi?
A konečně už tu máme poslední šestou postní neděli, která letos vychází na 24. března 2013. Říká se jí Květná. Při ní se slaví památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali právě ratolestmi ze stromů – palem.
Už z 5. století n. l. proto pocházejí zprávy o tom, že se v Jeruzalémě scházeli v tento den křesťané na Olivové hoře. Tam se zúčastnili bohoslužby a potom se s palmovými nebo olivovými ratolestmi vydali rovnou cestou do centra Jeruzaléma. Obřad s ratolestmi se postupně rozšiřoval do dalších míst a zemí a nakonec se pro něj vžil název Květná neděle. Protože v severnějších zemích byl jaksi palem nedostatek, lidé si poradili jinak: Utrhli si rašící větvičky z jiných stromů a nejoblíbenější se staly vrby jívy. Proto se na květnou neděli v kostele světí kočičky, tedy jívové větvičky.
Zdroj foto: internet
| < Předchozí | Další > |
|---|
Od pátku 25. února představuje ve foyer v Domě kultury v Kroměříži svou tvorbu bohumínský výtvarník Pavel Oparty. Jeho výstava nese název Melodie barev a přináší kromě obrazů také umělecké fotografie a digitální grafiku. Kroměřížská výstava tohoto kr...
První kroky každého nového zaměstnance v ústeckém podniku Setuza vedly do propagačního oddělení k fotografovi panu Adolfu Čejchanovi a to už od roku 1950. Bez služebního průkazu s aktuální fotografií se...
Lámaní chleba je nová inscenace Švandova divadla o odvaze a přátelství v době nesvobody, která zobrazuje šedesát let české historie – od roku 1944, kdy vesnici obsadili Rumuni a Němci až po začátek nového – ...
Nová opatření vlády a vyhlášení nouzového stavu neomezují filmová představení, Anifilm proto proběhne podle plánu a se stávajícím filmovým programem, který naleznete zde: 