Kultura21.cz

O rozhovor jsme požádali paní Danu Kalinovou, dámu, která je už dlouhých devatenáct let duší pražského veletrhu Svět knihy. S ředitelkou této úspěšné akce jsme si povídali právě o zmiňovaném svátku všech českých milovníků knih. Zájem o něj svědčí o jediném: Navzdory nepřízni doby si lidé stále nacházejí cestu ke knihám. V roce 2014 proběhne na Výstavišti v Praze-Holešovicích už 20. ročník veletrhu Svět knihy.

Jak byste těch 19 uplynulých ročníků stručně zhodnotila?
Skutečnost, že můžeme připravovat již 20. ročník, svědčí o stálém zájmu odborné i široké veřejnosti o knižní a literární přehlídku. Každá celonárodní akce věnovaná knihám zrcadlí stav knižního oboru, jeho aktuální nabídku i kapitálovou sílu, zároveň reaguje na aktuální poptávku veřejnosti. Nezaznamenáváme zatím úpadek zájmu ze strany odborné i laické veřejnosti, a je-li to díky kreativní a přitažlivé náplni jednotlivých ročníků či poptávce po celistvější prezentaci českého knižního trhu a literární scény, nemohu přesně odhadnout. Myslím však, že je to výsledek optimální kombinace všech těchto aspektů.

V čem vidíte největší přínos veletrhu? Co se podle vás za těch 19 let nejvíce povedlo?
Svět knihy Praha se stal za 20 let své existence nejvýznamnější knižní akcí v České republice s patřičnou odezvou v rámci mezinárodního knižního trhu. Jako respektovaná akce se těší velké pozornosti médií, čímž výrazně napomáhá propagaci četby knih a literatury, díla českých a světových autorů, záslužné práce všech, kdo se na vzniku a šíření literatury a knih podílejí – autorů, překladatelů, ilustrátorů, redaktorů, nakladatelů, knihkupců, knihovníků i tiskáren. Všichni mají v rámci veletrhu k dispozici prostor pro zviditelnění svého díla. Svět knihy Praha napomáhá upozornit ve větší míře na knižní obor, jeho aktéry a veškeré činnosti, které zahrnuje.

A kde naopak myslíte, že jsou ještě rezervy? Co se ještě dá vylepšovat a rozvíjet?
Stále je co zdokonalovat a byla bych špatným manažerem, kdybych podlehla dojmu, že jsme dosáhli maxima svých možností. Na druhou stranu organizace veletrhu je rovněž do určité míry limitována obchodní potencí českého trhu, tzn. jeho kapitálovou silou, otevřeností vůči zahraniční poptávce i nabídce. Nazýváme se v podtitulku mezinárodním knižním veletrhem a literárním festivalem, přesto k nám nejezdí velké množství individuálních zástupců zahraničních nakladatelství. Jsme schopni nabídnout jim velmi dobré zázemí pro jejich návštěvu i marketing, přesto neovlivníme objem obchodování s autorskými právy, jejichž doménou jsou významnější knižní akce v zahraničí (Bologna, Frankfurt, Londýn, asijské veletrhy). Rovněž prostředí pro konání veletrhu má limitující vliv a situace v Průmyslovém paláci není ideální.

Jak vnímáte doprovodné akce veletrhu, třeba Svět knihy na jevišti, Svět knihy ve filmu? Daří se úspěšně propojovat veletržní dění s dalšími oblasti kultury?
Doprovodné přehlídky jsou pořádány v předstihu konání veletrhu a jejich cílem je navázat spolupráci s literatuře blízkými uměleckými obory a oslovovat potenciální návštěvníky v určitém předstihu. Film je velmi často inspirován knižní předlohou, divadlo je postaveno na dramatizaci textu – inspirace literárním textem je zcela zřejmá. Literatura vždy byla a je jednou z nejdůležitějších součástí národní kultury a my chápeme organizaci veletrhu Svět knihy Praha jako příležitost upozornit na její významnou roli v životě společnosti.

Může pražský veletrh Svět knihy konkurovat takovým gigantům jako například veletrh v Lipsku nebo Frankfurtu nad Mohanem? V čem jsou jeho přednosti?
Každá knižní akce má svou vlastní identitu i význam v rámci jazykového a geografického teritoria, jež se jí daří obsáhnout. Lipský knižní veletrh pro nás představoval základní inspiraci v počátcích organizace pražského veletrhu a jeho tehdejší i současný ředitel pan Oliver Zille nám velmi pomohl svými konzultacemi a je naším stálým profesním kolegou. V případě Lipského veletrhu se jedná o šťastnou kombinaci knižního veletrhu propojujícího nabídku středo a východo-evropských knižních trhů s německým, platformu pro zviditelnění literatur představuje i doprovodný literární festival – Leipzig liest – jenž se těší stálému mezinárodnímu zájmu. Podpora, kterou veletrh získává od města či sponzorů je zcela nesrovnatelná s podmínkami, za nichž pořádáme Svět knihy Praha v domácím prostředí. Veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem má i přes současné problémy (např. vyprázdněnost mezinárodních hal v sobotu a v neděli) klíčové postavení mezi všemi veletrhy s ohledem na počet vystavovatelů a zemí, z nichž přijíždějí, objem uzavřených autorsko-právních smluv, odborný záběr zahrnující veškerou aktuální problematiku mezinárodního knižního trhu. Frankfurtský veletrh je kompasem budoucnosti pro odbornou veřejnost a svou roli si stále udržuje. Byl to právě ředitel tohoto veletrhu – Peter Weidhaas – který ustavil skupinu ředitelů knižních veletrhů a nabídl nám všem příležitost sdílet své zkušenosti a řešit problémy ve velké mezinárodní skupině za účelem zajistit naší klientele standardní podmínky.

Jste spokojeni s prostorami na pražském holešovickém výstavišti?
Jistěže ne a jsme nešťastní ze situace, do níž nás dostaly okolnosti spojené s požárem levého křídla i neschopnost majitele i nájemce prostoru ovlivnit kvalitu prostředí v Průmyslovém paláci i jeho okolí. Možná, že budeme muset v horizontu 2 let řešit případné přestěhování veletrhu do Letňan, pořád si však vážím díla Františka Křižíka a obdivuji architekturu paláce, byť byla částečně poničena. Nejsem spokojena, stále však věřím v možnou nápravu.

Jak se podle vašeho názoru doplňuje pražský Svět knihy s různými akcemi regionálního charakteru?
Každá akce, jež zviditelňuje literaturu a knihy je důležitá. Věřím proto, že nás organizátoři menších akcí nevnímají jako konkurenci. Snažíme se naopak tyto akce propagovat, mají příležitost využít programový prostor v rámci doprovodného festivalu pro svou prezentaci, našim partnerům v rámci kampaně Rosteme s knihou nabízíme programové sály a propagaci zdarma.

Mění se nějak podoba Světa knihy v souvislosti s nástupem elektronických knih a čteček?
Digitalizace v rámci nakladatelského průmyslu tvoří nedílnou součást jeho technologického vývoje a producenti čtecích zařízení i portálů s nabídkou e-knih jsou pravidelnými vystavovateli veletrhu. Zatím jejich nabídka nepřevažuje, e-knihy jsou souběžným produktem nakladatelství, tak jak tomu bylo v době rozmachu vývoje CD-ROMů. V tomto ohledu vnímám jako nejvlivnější faktor poptávku čtenářů. Záleží i na „síle“ příběhu, který může vycházet ve více formátech a dostávat se tak k většímu počtu lidí.

Jak hodnotíte náš český knižní trh? Jak se podle vás bude dále vyvíjet?
Stále patříme (i podle posledních průzkumů) mezi vyspělé čtenářské společnosti. Snížení DPH na knihy je však klíčovou obchodní otázkou knižního trhu, neboť prodej knih trpí, lidé si spíše knihy půjčují v knihovnách, a tím je jistě ovlivněna i kapitálová síla nakladatelů a knihkupců. Knihkupci se musí navíc vyrovnat s nástupem nových technologií, na český trh přichází Amazon. Velmi dobře si pamatuji velké obavy v v minulosti, jež vyvolal nástup technologie CD-ROM. Velký boom jejich rozvoje se však nakonec nekonal, tištěné knihy ohroženy nebyly. Můj osobní názor je ten, že elektronické verze knih budou doplňovat jejich tradiční formy, budou existovat ve vzájemné symbióze, jež bude definována poptávkou čtenářů. Základním kamenem vzniku knihy je autorské dílo, a to má nyní mnohem větší možnost oslovit širokou čtenářskou veřejnost.

Podepisuje se současná nepříznivá ekonomická situace mnoha lidí na poklesu prodeje knih? Má náš knižní trh šanci přežít nepříznivou dobu?
Krize byly, jsou a budou a čtení knih a literatury patří k jednomu z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících vzdělanostní potenciál společnosti. Pokud dojde ke snížení či zrušení DPH na knihy, věřím tomu, že se prodeje opět zvednou a udrží subjekty nakladatelského průmyslu při životě. Vždy je šance přežít, je však nezbytné přizpůsobit se daným podmínkám a usilovat o jejich zlepšení. Zde vidím klíčovou roli „cechovního“ zástupce oboru – Svazu českých knihkupců a nakladatelů, který pod vedením nového předsedy pana Vopěnky usiluje o změnu DPH na knihy.

Co pro vás osobně Svět knihy znamená? Máte na některý ročník nebo nějakou událost, která se k veletrhu váže, nějakou osobní vzpomínku, se kterou byste se chtěla s našimi čtenáři podělit?
Vzpomínek je mnoho, některé jsou úsměvné, jiné mají nostalgický nádech. Svět knihy pro mne představuje kus vlastního života a jsem ráda, že se mohu za sebe ohlédnout beze studu a s vědomím, že jsme vždy jednali v zájmu oboru, profesionálně a podařilo se nám získat respekt v zahraničí i určitou prestiž v domácích podmínkách. Snad nejlépe charakterizují atmosféru veletrhu, jíž jsme vytvořili, slova pracovníka UNESCO pana Mauriho Rosí – „Svět knihy je jako pozvánka hostitele do příjemného obývacího pokoje s velkou knihovnou“.

Máte vy osobně čas číst? Zaujala vás v poslední době nějaká kniha více než ostatní? Pokud ano, kterou byste našim čtenářům doporučila, aby darovali svým blízkým?

Mám čas číst a vždy jsem si jej ve svém životě našla. Vystudovala jsem knihovnictví, 20 let pracovala v knihovnách, kniha je součástí mého každodenního života. V poslední době mě nadchla kniha Jakuby Katalpy Němci vydané v nakladatelství Host. Zajímavý a neotřelý obsah, krásná čeština. Mám však více knih připravených k četbě – např. Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, knihy Amose Oze (ještě jsem všechny nepřečetla), Francouzské umění válečnické a další. Mým nejoblíbenějším a životním autorem je však Karel Čapek; k němu se často vracím, z jeho díla cítím velkorysost, laskavost a jemný humor. 

Děkujeme za rozhovor!