Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Režisér a scenárista v jedné osobě. Tak to je Zdeněk Zelenka, který je právem považován za nekorunovaného krále české televizní tvorby, neboť dokázal na televizní obrazovky převést mnoho krásných příběhů v rozmanitých žánrech. Převážně je ale jeho pozornost zaměřena na detektivní příběhy a pohádky. A právě při příležitosti uvedení jeho nové pohádky Duch nad zlato, která se na obrazovkách objeví na Štědrý den v hlavním vysílacím čase České televize, jsem požádala pana režiséra Zelenku o poskytnutí rozhovoru, který se točí nejen kolem této pohádky. 

Duch nad zlato je Vaší devátou pohádkou. Co Vás na tomto žánru baví?
Po FAMU jsem měl zcela jiné plány, než se zrovna věnovat pohádkám. Vše ale začalo tím, že jsem nastoupil na Barrandov a jako pomocný režisér jsem často pracoval na dětských filmech. Patří mezi ně třeba filmy Páni kluci, Jakub, Jako zajíci a mnoho dalších. A když jsem chtěl začít něco režírovat sám, tak Filmové studio Barrandov automaticky předpokládalo, že začnu právě dětským filmem. Proto mi v roce 1985 nabídlo pohádku Čarovné dědictví, která se pak mimochodem zařadila mezi nejprodávanější filmy do světa. Dalším osudovým znamením bylo, že mě na FAMU učil tvůrce pohádky Pyšná princezna a Byl jednou jeden král Bořivoj Zeman. Chodili jsme spolu často na pivo a on říkal, že úspěšná pohádka by měla mít vždy babičku, kytičku a písničku. A když si ty mé pohádky promítnete, tak zjistíte, že jsem krédo pana režiséra Zemana často plnil. Pohádka ale musí splňovat i další předpoklady, aby si ji lidé oblíbili. Nesmí chybět laskavost, humor, napětí a musí vyhrát dobro nad zlem. Většina diváků si totiž neoblíbí pohádku, která je hororová, temná, bez humoru a tváří se, že je to Shakespeare pro děti. 

Máte nějaké oblíbené pohádky?
Obdivuji, jak je natočená Pyšná princezna. To je dodnes moderní film. Mám rád pohádku Byl jednou jeden král. Ta je mi asi nejbližší, protože je v ní obsažen humor, který je mi velmi blízký. Samozřejmě jsou výtečné i Tři oříšky pro Popelku. Ony jsou i takzvané moderní pohádky, například seriál Pan Tau, kde králové a princezny nevystupují, ale ve své podstatě to pohádky jsou. Pak se mi líbí jedna dosti opomíjená pohádka a tou je Malá mořská víla, kterou natočil režisér Karel Kachyňa.  Zajímavé je, že když děláte novou pohádku, tak lidé přesto očekávají, že bude v něčem připomínat pohádky staré.

Myslíte si, že by měla být pohádka zaměřena pouze na dětské publikum?
Ideální je, když je pohádkový film zároveň filmem rodinným. To znamená, že si v něm najdou své jak dospělí, tak děti.  Pokusil jsem se o to jak v Nesmrtelné tetě, tak teď v Duchovi nad zlato. I když jsou zde některé dialogy samozřejmě určeny spíše dospělým. 

Ve svých pohádkách hojně využíváte speciálních efektů. Duch nad zlato není výjimkou. V čem je pro Vás používání triků náročné? A jsou u herců triky oblíbené?
Děj většiny pohádek triky vyžaduje. Někdy je to pro efekt, někdy proto že je zapotřebí dotvořit pohádkovou iluzi, třeba dokreslením krásné hvězdičky na noční obloze. Natáčení triků herci většinou nemilují, protože často točí v neexistujícím, modrém prostředí, ve kterém třeba nejsou ani přítomni protihráči. Pan Preiss v Duchovi nad zlato třikrát letí na posteli vesmírem. Iluzi se, myslím, podařilo vytvořit opravdu věrohodně, ale ve studiu byla jen postel a pan Preiss. To ostatní si herec musel představit. Pamatuji doby, kdy ještě neexistovaly počítače, takže se triky dělaly do negativu. Takhle byl třeba dělaný můj film Freonový duch. Teď je výroba triků v mnohém zdánlivě jednodušší, ale bez fantazie tvůrců vám jsou i počítače k ničemu. 

Vašim dalším oblíbeným žánrem je detektivka.
Neplánujete proto natočit nějakou detektivní pohádku? Tak to určitě neplánuji. Nedovedu si představit, jak bych ji vystavěl, aby si ji diváci mohli oblíbit, a myslím si, že po ní ani nevolají. Nehledě k tomu, že bych se v následujících letech rád zase věnoval tvorbě pro dospělé. Teď kupříkladu dokončuji scénář podle románu Ladislava Mňačka Jak chutná moc. To je film, který bude režírovat Filip Renč, se kterým jsem už jako scenárista spolupracoval na filmech Válka barev, Rebelové či Hlídač č. 47. 

Kromě režie se věnujete také psaní scénářů. Co Vás naplňuje více? Režie nebo scenáristika?
Oboje stejně. Psaní mě baví a to už od FAMU. Většinu svých filmů jsem si napsal sám, a to buď podle svých námětů, anebo se jednalo o adaptace světové dramatiky. To byla třeba Návštěva staré dámy, kterou bude Česká televize příští rok vysílat v obnovené premiéře, protože se po dlouhých a složitých jednáních podařilo znovu koupit autorská práva. Jsem také rád, že se podařilo zakoupit práva nejen na mých asi sedm detektivek, které jsem točil podle Patricka Quentina, ale třeba i na adaptaci slavného románu Arrowsmith. To je třídílný film, jehož scénář napsal Jiří Hubač podle nositele Nobelovy ceny za literaturu Sinclaira Lewise.  Mnoho lidí se mě stále ptalo, proč se tyto tituly nevysílají, ale on byl bohužel velký problém v jedné maličkosti - nebyla práva k vysílání, protože se v minulých letech uzavíraly nevýhodné smlouvy s cizími agenturami, a to třeba jen na 3 vysílání. Jsem proto rád, že až nové vedení České televize se rozhodlo udělat v těchto věcech pořádek. 

Na televizní obrazovku jste úspěšně převedl mnoho legendárních divadelních her, jako jsou například Lakomec, Ideální manžel či Brouk v hlavě. Nelákala Vás tedy někdy divadelní režie?
Já si občas do divadla odskočím. Něco málo jsem pro divadelní prkna i napsal. Například to bylo libreto pro muzikál Golem nebo text pro divadelní podobu muzikálu Rebelové. Také jsem třeba otevíral režií hudební komedie Jako když tiskne nové divadlo Semafor. To byla pro mě moc hezká a nezapomenutelná spolupráce s Jiřím Suchým. A nesmím zapomenout ani na režírování komedie Kaviár nebo čočka, kterou se zase otevíralo Divadlo Na Jezerce. Od té doby si s principálem divadla Janem Hrušínským už několik let stále slibujeme další spolupráci. Rád bych pro Jezerku zase něco udělal a zatím je to jen otázka nalezení vhodného textu. 

Pohádka Duch nad zlato poběží v televizi na Štědrý večer. Jak vy sám prožíváte období Vánoc?
Já beru Vánoce jako svátek, který je určen především dětem.  Myslím si, že právě ony mají ze stromečku, dárků a z celé té třpytivé atmosféry největší radost. A já patřím mezi ty dospělé, kterým už vůbec nejde o dárky, ale o setkání s těmi, které mám rád. 

Foto: www.ceskatelevize.cz

Více o štědrovečerní pohádce Duch nad zlato zde: http://www.kultura21.cz/film/8357-duch-nad-zlato