Koloniály se smíšeným zbožím nejsou jen tak obyčejné obchody. Nejen za pultem, ale také před pultem mezi regály s různorodým artiklem se denně odehrávají podivuhodné lidské i potravinové příběhy. Proto není divu, že se Divadlo Kalich rozhodlo na svůj repertoár zařadit satirickou komedii právě z prostředí, které je pro český národ tolik specifické.
S prostým faktem, který dělá z prodejen s rozličným zbožím interesantní dějiště lidských osudů, uměl pracovat už scenárista Jaroslav Dietl. V seriálu Žena za pultem dokázal vytvořit se spravedlivou prodavačkou Annou a plnými regály laskomin natolik kultovní socialistické prostředí, že ještě teď vyráží svým dílkem divákům dech. Jedním z oněch poznamenaných je také dramatik Petr Kolečko, jenž se pro Divadlo Kalich rozhodl vytvořit jízlivější pokračování po více než třiceti letech nazvané Žena za pultem 2: Pult osobnosti. Na tuto realizaci si následně přizval režiséra Davida Drábka a ostřílenou hereckou dvojici Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera.
Prodavačka Jiřina, velká zastánkyně doby předrevoluční, čeká v nadcházejícím volebním víkendu návrat komunistů, jelikož výběr lidi mate. A aby byla na tento velký comeback připravená, učí se poctivě již nějakou dobu názvy zboží prodávané v malém koloniálu v čínštině, neboť chce být konkurenceschopná soudruhům z Čínské lidové republiky. Jiřinina dlouholetá zákaznice a kamarádka Hanka zase pevně věří ve zdravý životní styl, sílu mungo klíčků a také v pokračování demokracie. Obdobné přesvědčení má i o striktně dodržované dietě u svého stokilového manžela Pepy, který ji podvádí nejen s vlašákem ale také s Jiřinou. Žena za pultem má v soukromém životě zase starosti se svým synem Kájou, jenž je zneuznaným hercem. Dnešní starosti obou českých žen jsou však již včerejškem, protože zítřek nakonec všechno změní.
Ačkoli je režisér David Drábek také velmi zdatným dramatikem, jenž dokáže s lehkostí a vysokou mírou kreativity přetavit původní dílo v originální přepracování, tentokrát ponechal část úspěchu a práce svému duelantovi v humoru Petru Kolečkovi. Spolu pak dokázali vytvořit crazy komedii s příměsí politické a také společenské satiry. V roce 2014, kdy hra vznikla, se některá politická témata sice jevila jako hrozba pro českou demokracii, avšak stále budila spíše úsměvné reakce. S přibývajícími reprízami už ale úsměv na rtech mnoha diváků více tuhne, neboť fikce se pomalu stává skutečností. Text tak ani po třech letech neztrácí na aktuálnosti, což lze považovat za jeho plus. Doposud také nevyčpěl ani výstižný obraz současné společnosti. Kolečko totiž dokázal na postavách Hanky, Jiřiny, Pepy a Káji vystihnout typické vlastnosti i propastné rozdíly mezi Čechy. Možná jediný posun české society k horšímu lze spatřovat ve vztahu Hanky a Jiřiny. V Kolečkově podání se dámy dokáží i přes určitou indiferenci kamarádit, zatímco ve skutečnosti by jedna druhou pravděpodobně opovrhovala. Co však textu a nakonec i samotné inscenaci ubírá na dokonalosti je podivná rozbředlost v druhé polovině. Zpočátku má hra dobrý spád a na rotopedu jí to dobře šlape, po přestávce ale přichází únava materiálu a ve finále vysloveně lapá po dechu. Svalovým křečím v závěru inscenace bohužel nedokázala zabránit ani režie Davida Drábka. Přitom se opět nebál dát průchod své bláznivé fantazii a přivést na jeviště třeba obří morče. Tato drábkovina sice nemusí vyhovovat především pražskému publiku, ale diváci znalí Drábkových jevištních výstřelků si přijdou na své.
Co se týče vedení herců, tak zde došlo k naprosté symbióze mezi režisérem a protagonisty. Jiří Lábus a Oldřich Kaiser, kteří jsou za ta léta maximálně sladění, si své role užívají a do představení dávají veškerou svou energii a vytříbený smysl pro komiku a improvizaci. Při sledování jejich výkonů se divák neubrání nostalgickým vzpomínkám na vydařené scény z relací Možná přijde i kouzelník či Ruská ruleta. Do dobře sehraného týmu přispěli svou špetkou umu a vysokou profesionalitou také kostymérka Simona Rybáková, hudební skladatel Darek Král a scénograf Martin Černý.
Pokud si tedy chcete udělat exkurz do minulosti a potkat v šatně pionýrky či zhlédnout vizi česko-čínské budoucnosti pak si v Divadle Kalich rozhodně nenechte ujít představení Žena za pultem 2 Pult osobnosti. Jako přídavek pak očekávejte výjimečnou two man show v podání legendárních komiků Jiřího Lábuse a Oldřicha Kaisera.
Název představení: Žena za pultem 2 Pult osobnosti
Uvádí: Divadlo Kalich
Režie: David Drábek
Autor: Petr Kolečko
Hrají: Jiří Lábus a Oldřich Kaiser
Premiéra: 23. září 2014
Hodnocení: 79 %
Foto: www.divadlokalich.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Že i něžné pohlaví umí jít za svým hlava nehlava, a třeba i za hranici zákona, o tom vypráví kniha šestnácti krimipovídek Evy Houserové, která právě vychází v nakladatelství JaS.
Alchymisti: Zlatodějný teatrolab je imerzivní inscenace pro diváky od deseti let, která vám umožní nahlédnout do pěti alchymistických laboratoří, založených samotným velmistrem tajného řádu Rudolfem II. Přenese vás do doby Rudolfovy vlády, kdy ...
Na prestižní výstavě Brno Art Open, která je instalována v parku na Moravském náměstí, je vystaveno i dílo sochaře Pavla Karouse Zářič vztahující se k přepisování historie a vztahu reálného socialismu a reálného kapitalismu. Vyrobeno je z oceli, st...
Další představení v rámci festivalu Střetnutí Stretnutie se Szidi Tobias v čele se konalo ve čtvrtek 24. května. Šlo o komedii Györga Spiroa Prach v provedení slovenského Študia L + S Bratislava.<...
Fero Fenič natáčel svůj televizní hraný debut Brehy nehy v roce 1982 (jak nasvědčuje i datum na školní tabuli) a v témže roce jej dokončil, protože záhy - v měsíčníku Film a doba 3/1983 - na něj v rámci širší studie upozorňuje...
