Režisérka Veronika Kos Loulová o chystané opeře Jenůfa, zážitcích i ženské perspektivě

Režisérka Veronika Kos Loulová o chystané opeře Jenůfa, zážitcích i ženské perspektivě

Tisk

Veronika200Mladá, krásná, inteligentní a muzikální. Tak bych charakterizoval Veroniku Kos Loulovou, šéfku opery a operety v Moravském divadle Olomouc. Setkali jsem se ohledně chystané premiéry opery Jenůfa, kterou režíruje. Premiéra by měla proběhnout v pátek 15. listopadu a hlavní roli se představí Barbora Perná. Podle režisérky by mělo jít o současnou inscenaci, tak jako tak čerpá z historických vzorců na půdorysu silné Janáčkovy hudby a sugestivního dramatu Gabriely Preissové.

Připravujete premiéru inscenace opery Jenůfa, což je působivé dílo Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Proč název opera Jenůfa a proč vycházíte z původní verze z roku 1904?

Původní verze měla premiéru před kulatými sto dvaceti lety. V inscenaci se pomyslně probouzí i hlasy žen, které za toto období od premiéry dodnes prožily podobná traumata a životní situace jako Jenůfa. Na našem jevišti dostávají hlas. S dramaturgyní Martou Ljubkovou, jsme se v tvůrčích začátcích dohodli na používání zahraničního názvu díla Jenůfa. Přijde nám pro dnešní dobu vhodnější akcentovat jméno hlavní hrdinky nežli jméno původního románu, které odkazuje k dobovým rodinným vztahům.

Opera Jenůfa vzniká v koprodukci s Národním divadlem Brno…

To je samozřejmě pro olomoucký soubor velká výzva a pro celé divadlo velká čest. Mít takhle solidního parťáka v inscenaci je skvělé. Můžeme si tak dovolit mnohem opulentnější inscenaci, zahraniční inscenační tým, a především budeme moci ukázat zahraničnímu publiku v rámci festivalu Janáček Brno na jak skvělé úrovni se náš soubor nachází.

Veronika foto 1

Viděl jsem Její pastorkyni v různém operním zpracování asi třikrát a jako činohru pětkrát, vy stoprocentně určitě víckrát než já, a proto by mě zajímalo, v čem by se měla lišit vaše režie?

Myslím, že zajímavostí na naší inscenaci je to, že se kolem ní poměrně organicky vytvořil ženský inscenační tým. Napříč generacemi a národnostmi ale nabízí pohled na dílo z ženské perspektivy. Vracíme se hodně k příběhu Gabriely Preissové, jejíž dílo si Leoš Janáček vybral pro svou hudbu a nezměnil přitom jediné její slovo. Používáme například i citace z dobových recenzí na hru Její pastorkyňa.

Jedním z dalších klíčů pro inscenování bylo také Janáčkovo rčení: Pravdu, první věcí pravdu, ne krásu. Abychom přivedli na jeviště mezi ostřílené divadelníky pravdu, navázali jsme spolupráci s organizací Úsměv mámy, která pracuje s klientkami trpícími poporodní depresí. Tyto ženy v díle přímo vystupují, utváří ho, používáme jejich autentické texty, a dokonce ovlivňují i děj a vyústění celé opery.

V čeho všeho je poskládán tento nadčasový a mrazivý příběh? Kdo se podílí na scéně a kostýmech? Bude to „klasika“ nebo „moderna“?

Určitě to bude současná inscenace čerpající z historických vzorců, na půdorysu Janáčkovy hudby a dramatu Gabriely Preissové. Scénu a kostýmy připravila skvělá rumunská výtvarnice Irina Moscu, světelným designem vizuální stránku dotvořila italská lightdesignerka Fiammetta Baldiserri.

Viděl jsem několik televizních zahraničních přenosů slavných oper v novém scénografickém „kabátě“, ale jsem asi konzerva. Jak se na podobně „nekonvenční“ režie díváte vy?

To je hezké, že jste se přiznal (smích).

Určitě nemusím mít obstarožní pojetí, jaký se inscenoval před sto, padesáti nebo třiceti lety. Čas oponou trhnul a proto spíš záleží na zaujetí tématem a silným nápadem, který by převálcoval starobu, konvenci a nudu.

Já bych všem divákům hrozně ráda předala svoje zkušenosti a náhled na inscenace. Pokud se doma rozhodnu, co chci vidět a uvidím něco jiného, budu nutně zklamaný. Pokud ale jdu do divadla proto, abych rozšířil své vnímání, pohled na svět, zapustil se do situace, kterou pro mě přichystal někdo jiný a nechal se tím unášet, zážitek je pak mnohem silnější, může být až extatický a obohatí vás. Ale chce to trénink. Nepomáhají nálepky jako moderna a klasika, kontroverzní, konvenční – nutí vás dělat si obrázek dříve, než vůbec přijdete. S takovým přístupem diváctva se ale setkala i Preissová i Janáček. Už to tak na světě chodí a pravdu ukáže čas.

Veronika foto 2

Také by mě zajímalo, které olomoucké opery, operety a muzikály se v poslední době podle vás povedly nejvíc?

Vypíchnout musím Goreckého Ad matrem, které dostalo i ocenění Olomouckého kraje – je to netypický koncept režie na úchvatnou Goreckého hudbu. Diváci si jistojistě popláčou, já jsem plakala skoro pokaždé. Dále musím zmínit operní koláž Malý třesk, která byla vytvořena přímo pro olomoucký operní soubor a Červený kostel. Novodobá opera vznikla v rámci Roku české hudby, který notně podporuje právě vznik nových operních děl. Rozsáhlé oslavné recenze tohoto kusu mluv za vše.

Ale zpět k chystané premiéře. Kdo bude olomouckou Janůfou a na koho z dalších pěvců a pěvkyň se může těšit vaše publikum?

Jenůfu ztvární naše nejen olomoucká hvězda Barbora Perná. Její Jenůfa není jen obětí a trpitelkou, ale hrdinkou s velkým psychologickým rozpracováním. Díky tomu, že v Jenůfě má každá role pouze jedno obsazení, můžeme dotvářet postavy přímo s herci, což právě u Báry se obrovsky povedlo. Dalším jménem, které zazáří bude Eliška Gattringerová, která má vypracovanou psychologii Kostelničky tak, jak se jen tak nevidí a rozhodně se svým podáním zapíše do dějin Janáčkovských pěvkyň, to už je teď jasné. V roli Števy uvidíme nového sólistu olomoucké opery Ramana Hasymau, pro kterého je to už druhá role záporáka, po Turriduovi v Sedlákovi kavalírovi. Na jeho herecké i pěvecké umění se dá koukat hodiny. A to říkám opravdu z vlastní zkušenosti. Je neuvěřitelné pozorovat jeho vývoj herecký i pěvecký v posledních dvou letech, co do Olomouce nastoupil. Role Laci sedla jako ulitá Josefu Moravcovi, který je sólistou opery Národního divadla v Praze a pro nějž je to první hostování v Olomoucké opeře. Celý cast Jenůfy, včetně vedlejších rolí Karolky (Helena Beránková/Kateřina Popová), Stárka (Jiří Přibyl), Stařenky (Sylva Čmugrová) a Barena (Anna Moriová) je splněným snem. Nejen že jsou všichni velcí umělci a profesionálové, ale i skvělí lidé a zkoušení si tak opravdu užíváme.

veronika foto 3

Zdroj foto: archiv Veronika Kos Loulová


 

Přihlášení



Anketa

Která je vaše nejoblíbenější česká vánoční pohádka?
 

Příběh muže, který přežil tři koncentrační tábory a na konci války unikl z hořícího pekla lodě Cap Arcona

Wim prožil dětství v chudé amsterodamské rodině. Když Nizozemsko obsadili nacisté, musel odjet na nucené práce do Německa. Poté, co se situace v jeho práci zhoršila, uprchl zpátky do Nizozemska a nějakou dobu se ukrýval.

Ignis Fatuus je kniha prosycena mytologií a hororovou atmosférou. Na Šumavu už nejspíše chtít jet nebudete

Na Šumavu asi v životě nepojedu. Autorce Petře Klabouchové se vydařil mistrný mysteriózní thriller, místy až horor, který umně vtáhne čtenáře do děje a už ho nepustí. Paní spisovatelka si šikovně pohrává se čtenářem do poslední chvíle jako kočka s myší, takže čtenář do poslední chvíle neví na čem je, vše však má promyšleno do posledního detailu, každá myšlenka má svou perfektně dotaženou pointu.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Goodfellas: „Hudba, kterou hrajeme, je sexem doslova prolezlá!“

altUž jste slyšeli o Goodfellas? O kapele, která natáčela v Kalifornii, protože jeden jejich člen vše prohrál v kasínu a jeho majitel se slitoval? O skvělých kamarádech, kteří posbírali Anděla a Žebřík za objev r...

Dvojalbum Evergreeny Heleny Vondráčkové přináší žánrové vlny a hudební skvosty

V letošním roce, kdy slaví Helena Vondráčková šedesát let pěvecké kariéry a kdy zaznamenala několik nemalých úspěchů, vychází i dvojalbum Evegreeny, jehož podtitul zní 60 let na scéně. Člověk by řekl, že jde o „bestovku“, ale ono je to trošku jinak. I když jde o 160 minut hudby, tentokrát nezní velké Heleniny hity, nýbrž písně, které jste už možná někdy někde slyšeli, ale na nosičích nikdy nevyšly.

Čtěte také...

Dalibor Buš: Herectvo ma zásadne zmenilo

DB perexNarodil sa v Hranicích. Odmalička veľa čítal a doslova hltal westerny. Neskôr knihy zahodil, začal športovať a objavil v sebe najhoršieho futbalistu okresu. Časom zahodil aj loptu, vzal do ruky meč a objavil v sebe srdce bojovníka. Raz šermoval s ta...


Divadlo

Inscenace 1000 tváří Adiny přináší dobovou atmosféru a přitažlivý pohled za kulisy

adina200Jeden barvitý život přinesla v živých barvách premiéra nové hry Daniely Sodomové. Inscenace, jejíž režisérkou a choreografkou je Adéla Stodolová, nese název 1000 tváří Adiny, což mnohé napovídá. Samozřejmě že jde o filmovou hvězdu Adinu Mandlovou. A není ...

Film

Blíží se velká přehlídka francouzských filmů

FFF perexV poslední listopadové dekádě se koná již 26. ROČNÍK FESTIVALU FRANCOUZSKÝCH FILMŮ – přesně ve dnech 23. – 29. 11. 2023. Kromě Prahy tato akce zavítá do dalších velkých měst: do Brna, Českých Budějovic, Hradce Králové a Ostravy. Tak všude opět v něko...