Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Za první pololetí roku 2014 bylo Ministerstvem kultury ČR prohlášeno za kulturní památku čtyřicet tři staveb nebo jiných nemovitých objektů. Kromě tradičních památek, mezi něž patří například kostely, venkovské usedlosti či mlýny, jsou mezi nově prohlášenými zastoupeny i dříve opomíjené objekty, které můžeme souhrnně zařadit pod pojem „občanská vybavenost“ – například školka, klubovna tenisového klubu nebo veřejná studna. K 30. červnu 2014 bylo v Ústředním seznamu kulturních památek zapsáno celkem 40 297 nemovitých kulturních památek, 47 262 movitých kulturních památek a 296 národních kulturních památek.

Většina (celkem sedmnáct) nových kulturních památek vznikla jako církevní stavba, případně jako vyjádření duchovních potřeb tehdejších tvůrců. Do této kategorie lze řadit nejen kostely a kaple, ale také krucifixy, boží muka a sochy svatých. Druhou nejpočetnější skupinou tvořily stavby, které bychom zařadili mezi občanskou vybavenost. Patří sem například školky a školy, ale také mosty, veřejná studna, klubovna, nebo hřbitov. V minulosti mezi kulturními památkami tento typ příliš nefiguroval; v poslední době je však zastoupen častěji. Tato skutečnost odráží současný trend památkové péče, která se více zaměřuje na zástupce staveb souvisejících s každodenním životem obyvatelstva a zhodnocení kulturně-historických dokladů vývoje životního stylu či změn společenské situace. Třetí nejpočetnější skupinou jsou obytné stavby, mezi něž patří zámky, vesnické chalupy a usedlosti, ale také vily, činžovní dům a myslivna. Nejméně zastoupenou skupinou jsou technické, případně industriální stavby. V daném období se staly památkami tři.

Za kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci popřípadě soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti anebo věci které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

Za zachování hodnot kulturních památek nesou odpovědnost jejich vlastníci, úlohou Národního památkového ústavu je poskytnout jim odbornou pomoc a radu. Nejčastěji k tomu dochází při opravách, obnovách či údržbě objektů. Územní odborná pracoviště Národního památkového ústavu poskytují výkonným orgánům k danému záměru svá vyjádření jako podklad pro rozhodnutí, těžištěm jejich práce je však spolupráce s vlastníky či projektanty. V terénu pracovníci územních odborných pracovišť dohlížejí na realizaci prací.

Státní památková péče se snaží vyjít vlastníkům kulturních památek vstříc i z hlediska pokrytí nákladů, které může oprava kulturních památek jako specifických historických staveb vyžadovat. Finanční podporu na jejich obnovu lze získat z řady zdrojů – jedním z často využívaných je dotační program ministerstva kultury s názvem Havarijní program, který jen v roce 2013 přispěl na obnovu více než dvou set kulturních památek na území republiky částkou 58 932 775 Kč. Řadu dalších možností, jak na opravu kulturních památek získat finanční příspěvek, nabízejí dotační programy jednotlivých krajů nebo obcí, u větších staveb také fondy Evropské unie nebo Norské fondy.

Kulturní památky jsou od roku 1958 evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, který je veden generálním ředitelstvím Národního památkového ústavu. K 30. červnu 2014 bylo v Ústředním seznamu kulturních památek zapsáno celkem 40 297 nemovitých kulturních památek a 47 262 movitých kulturních památek – celkový počet objektů a předmětů je ale mnohonásobně vyšší a blíží se 2 milionům. Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, mohou být nařízením vlády prohlášeny za národní kulturní památky. V současnosti je v České republice 296 národních kulturních památek.

www.npu.cz

foto: Národní památkový ústav