Marie Rottrová na svém nejnovějším retrospektivním albu dokazuje, že soul je její druhou mateřštinou

Marie Rottrová na svém nejnovějším retrospektivním albu dokazuje, že soul je její druhou mateřštinou

Lady soul perexTitul "Lady Soul" pro Marii Rottrovou použil poprvé hudební publicista, dramaturg a moderátor Jaromír Tůma, když v názvu profilového článku pro Melodii 5/1969 přirovnával lichotivě tuto zpěvačku k tehdy neobyčejně populární americké soulové hvězdě Arethě Franklin. A zcela právem. Tahle výběrovka je věnována, podle mého názoru, jednomu z nejšťastnějších a nejlepších období v hudební kariéře této výjimečné interpretky, a to soulové muzice. Nebo chcete-li, hudbě duše. Stylem, se kterým zpěvačka začínala v 60. letech svou pěveckou dráhu a který se táhne celou její hudební kariérou jako červená nit téměř až do současné doby. A právě Marie Rottrová nejdříve s kapelou Majestic a pak Flamingo (později Plameňáci) patřila ve své době ke zpěvačkám, která pomáhala přiblížit ve stínu slavných černých interpretů z druhé strany Atlantiku krásnou hudbu smutného majestátu i našemu posluchači. 

Jedenadvaceti písňová kompilace obsahuje až na čtyři výjimky předělávky soulových hitů zahraniční provenience. Většina nahrávek má vročení z let 1969 – 1973. Největší prostor je věnován coververzím legendární královny soulu Arethě Franklin, která byla pro Rottrovou velkým vzorem a idolem, a která letos v srpnu bohužel odešla do hudebního nebe. Nejvyšší ocenění bezesporu zaslouží soulový skvost "Pane můj". Originální verzi této skladby "Ain´t no way" nazpívala Aretha Franklin v roce 1968 a tato píseň dosáhla na 6. místo v americkém žebříčku R&B. Jedinečně interpretuje Rottrová i další soulové perly ze zpěvníku Arethy Franklin jako "Chain of fools", "That house that Jack built" nebo „The Weight“.

Lady soul

Posluchačskou pozornost si určitě zaslouží česká verze "Kdo má rád", s nádherným a brilantním textem Jiřiny Fikejzové. Zpěvaččina interpretace této písně jasně dokladuje, že soul je její druhou mateřštinou, jak o ní kdysi napsal hudební publicista Jiří Černý. Mimochodem originální verzi této skladby "Call me" nazpívala Aretha Franklin v roce 1970 a tato píseň dosáhla až na vrchol v americkém žebříčku Soul a 13. příčky v kategorii Pop. Marie Rottrová zařadila tenhle soulový klenot na své album "Muž č. 1" o 11 let později. Ze stejného alba pochází stejně zdařilá "Teď právě máš svou šanci", kterou v 70 letech nazpívala další oblíbenkyně Rottrové a to Diana Ross jako „Surrender“.

Do výběru byla také zařazena skladba „Tobogán“, původně v podání Tammi Terrell a Marvina Gaye jako „You are all I need to get by“ z roku 1968. Aretha Franklin pak tuto skladbu nazpívala o 3 roky později v roce 1971. Česká předělávka vznikla původně jako duet s Petrem Němcem v roce 1970 a v roce 1981 ji Rottrová natočila sólově pro už zmiňované album "Muž č. 1". V této verzi je prezentovaná i na tomto disku. Českým textem ji opatřil Vladimír Čort - mimochodem tento textař byl na konci 60 a začátkem 70 let zpěvaččiným dvorním autorem a na tomhle albu se představuje 6 texty. Většina předělávek od Arethy Franklin je z jeho pera. Tvorba 70. let je pak zastoupena hity jako "Má se stát" ze zpěvníku Natalie Cole, která za ni získala dvě ceny Grammy a která celou kompilaci uzavírá nebo skladba "Kdekdo ví, že", kterou kdysi proslavil Ray Charles jako „Hit the road Jack“. Skladba „Začlo lejt“ je Pavlem Vrbou přetextovaná verze hitparádového singlu sourozeneckého tria The Isley Brothers - „It´s your things“, se kterou v roce 1969 dosáhli na druhou příčku žebříčku časopisu Billboard.

Domácí tvorba je zastoupena písní „Dlouhá černá limuzína“ z alba Flamingo (1970) nebo singlovou nahrávkou „Labutě“ z roku 1971, ke které si hudbu napsala sama zpěvačka. Rottrové dvorní skladatel a textař Jaroslav Wykrent je zastoupen nahrávkou „Pyšná dáma“ z alba „Plameňáci/Flamingo M. Rottrová 75“. Poslední čtvrtou skladbou je píseň „Když hvězda padá“ z alba Jeřabiny (1995), která je také nejmladší nahrávkou alba a k níž hudbu složil její první manžel Vlastimil Kučaj. A musím přiznat, že tuhle skladbu bych na albu klidně oželel a nahradil něčím jiným.

Skvěle a svěže zní i po letech rovněž dueta Marie Rottrové s Petrem Němcem - "Volej známý číslo", „Oči“ nebo „Ranní loučení“. Poslední jmenovaná mně osobně do škatulky soul moc nezapadá. Určitě lepší volbou by byl třeba duet „Zlom vaz“. Společné nahrávky jsou dokladem toho, že spojení těchto dvou hlasů patřilo k tomu nejoriginálnějšímu a nejlepšímu, co československá pop-music mohla ve své době mít. Škoda jen, že Petr Němec, který byl nejen velkým obdivovatelem Jamese Browna nebo Otise Reddinga, byl tak málo doceněným zpěvákem, přestože dokázal výtečně interpretovat i písně z jejich zpěvníku.

Je jen škoda, že tuzemská tvorba je zastoupena na výběru zcela okrajově, přitom i čeští autoři dokázali zpěvačce napsat docela kvalitní soulový repertoár. Jako například "Zvon lásky" od R. Kovalčíka a J. Wykrenta, Semelkova a Vrbova "Když tohle vím jen já", vydařená Kořínkova a Čortova skladba "Já jsem jen pouhým stínem tvým" nebo Kučajova nahrávka "Takové divné hry". Je samozřejmé, že jediný disk nemůže pojmout vše, co by se dalo zahrnout do škatulky soul. Za uvedení by ale určitě stály například na CD nikdy nevydané "Perpetuum mobile", "Pan muž" nebo nahrávky z konce 60. let jako "Restless", duet se S. Hranickým "Blíž k tobě". Velmi bych se přimlouval za cover-verze soulových perel "Think" nebo "Žalm za hořkou lásku" ("I never loved a man the way I love you"), obě opět v originálním podání Arethy Franklin. Literární prameny sice uvádí, že poslední ze jmenovaných skladeb byla v ostravském rozhlase zrušena, ale v tuto chvíli se dá na internetu dohledat originální nahrávka a také dvouminutový klip ostravské televize z roku 1969 k této nahrávce.

Je škoda, že se této vzpomínkové reedice nedožil Richard Kovalčík ani Vladimír Figar a ani Jiří Urbánek. Určitě by všichni měli velkou radost. 

Pokud bych měl hodnotit, tak bych album ocenil 8 hvězdičkami z 10. Vzhledem k rozsahu singlových, albových a nikdy nevydaných rozhlasových a televizních nahrávek zpěvačky by nebyl problém sestavit dvoudiskový komplet. Albu mi možná prospělo i chronologické uspořádání disku, aby mělo větší vypovídací hodnotu o tom, jak se soulová tvorba v průběhu let vyvíjela. Vydařený je booklet, krásné černobílé fotografie od L. Hatašové a výběr archivních snímků od J. Lingera. Hodně bych se také přimlouval za vydání alba na vinylu.

Závěrem si dovolím parafrázovat sleeve-note Vladimíra Čorta ze zadní strany obalu původní vinylové desky Flamingo. Takže, ani chvíli neváhejte a pořiďte si tohle jedinečné album. Protože až vložíte do přehrávače tenhle disk a laserový paprsek začne snímat zvuk ukrytý v CD nosiči, rozezní se malá hudební bohoslužba, které slouží jedna oddaná služebnice a houf muzikantských služebníků. Hallelujah.

Marie Rottrová – Lady Soul (Supraphon, 2018)


 

Přihlášení



Soutěže

Hana Zagorová dokázala oživovat písničky, byla v nich krása, oduševnělost a poetika

I kdyby nazpívala třeba jen třetinu toho, co ve své kariéře Hana Zagorová skutečně natočila, tak by byla pořád tou milovanou zpěvačkou. I když nevyzpívala tři oktávy, uměla chytit za srdce, zaujmout. Už od svých uměleckých začátků dokázala oživovat písničky. Textem, výrazem, atmosférou a pak ještě čímsi, co v sobě nemá každý zpěvák.

Bouřlivé ticho po pobřežní cestě

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem z lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemoci. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání.
Kazda
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Jean-Paul Didierlaurent o knize Čtenář z vlaku v 6.27

Jean-Paul Didierlaurent 200Francouzský spisovatel Jean-Paul Didierlaurent začínal s psaním povídek až v roce 1997 a přesto na sebe jeho románová prvotina Čtenář z vlaku v 6.27 strhává veškerou pozornost. P...

Hledat

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Malá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před strážemi a narychlo se převlékne do princeznovských šatů.
Kazda

Literatura

Gilly Macmillanová – Spálená obloha

spalena obloha 200Být rodičem je nesmírně těžké. Je nutné být spravedlivý, tak akorát náročný i hodný a hlavně ne přehnaně starostlivý. Jednoduše se to píše, ale z vlastní zkušenosti vím, že převést tato slova do skutečnosti je téměř nadlidský úkol. K...

Divadlo

První rande v Městském divadle v Brně

první rande perexNe, to není nějaká schůzka v divadle. Tak se jmenuje muzikálová komedie Alana Zachary, Michaela Weinera a Augustina Winsberga, která měla světovou premiéru v USA v roce 2012.. Tento typ příběhu je opravdu v dnešní době víc jak akt...

Film

Film Občan K. aneb Co se do výstavy nevešlo?

obcan k ztohovenDo kin právě míří film ukazující pozadí unikátního projektu Občan K. Projekt, který přibližně před dvěma lety vzbudil pozornost mnoha lidí, včetně policejních složek, nenásilnou i když trochu kontroverzní metodou připomíná,...