Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Některé české pop zpěvačky mají jazz přímo v krvi. Byla to nejen Eva Pilarová, ale jsou to i Dasha a také Helena Vondráčková. A právě posledně jmenovaná interpretka se představí na 40. ročníku Československého jazzového festivalu v Přerově. Její vystoupení proběhne ve čtvrtek 12. října a na pódiu Městského domu ji doprovodí kapela Charlie Band s hosty.

K jazzu měla Helena Vondráčková pochopitelně blízko, vždyť už jako dívka školou povinná poslouchala v rádiu americký jazz, ale hodně ji ovlivnil její otec, sám muzikant. Když na jaře roku 1964 vyhrála v pražské Lucerně soutěž Hledáme nové talenty, zabodovala právě interpretací dvou písní jazzového charakteru. Byly to Gershwinovy skladby Summertime a The Man I Love (Ten, koho ráda mám). Teprve až potom natočila Červenou řeku a nastoupila do divadla Rokoko, aby zahájila kariéru popové zpěvačky.

„Jazzovou hudbu miluji od mládí, vždy jsem ji ráda poslouchala a obdivovala zpěvačky Ellu Fitzgerald nebo Sarah Vaughan. A sama jsem si jazz zazpívala právě se Strýci a Luďkem Švábenským nejen v pražské Redutě,“ vzpomíná Helena Vondráčková.

Výlety do jazzového ráje

Prvotřídní jazzové zpívání prokazuje Helena Vondráčková na retrospektivním trojalbu Helena (nejen) o lásce. Mezi jejími hity nechybí ani dva snímky z 12. ročníku Mezinárodního jazzového festivalu v Praze v roce 1978. Jsou to skladby Take the 'A' Train a Mr. Paganini, kdy ji doprovázel Orchestr Gustava Broma a kdy měla obrovský úspěch, ale i další dvě jazzové písně z televizního pořadu Vysílá studio M, kde ji doprovází trio klavíristy Karla Růžičky v písních Misty a Prázdný rám.

Skladby, které dokumentují zpěvaččiny výlety do jazzového ráje, potěší zejména její skalní příznivce. Tak jako tak Heleně Vondráčkové jazzové zpívání sluší, což je slyšet i v písních Noc a den nebo Je to málo dní. Pokud by třeba ještě někdy natočila jazzové standardy, anebo skladby, které lze označit jako pop jazz, mohlo by to znamenat v její kariéře další interesantní událost.

Tady je vzpomínka Luďka Švábenského z roku 1997: „Jako ortodoxní jazzman jsem tuto muziku samozřejmě hustil i do Heleny. Chtěl jsem, aby ji zkusila zpívat. Zpočátku se bála, že jí to uškodí u posluchačů, kteří od ní chtěli především lyrický projev a stejně takový text. Nakonec si dala říct a zkusila to s jazzem. Byla to bomba! Když po poctivé dřině nazpívala Take the Train i se scatem, skladbu Charlie Parkera Donna Lee, Mr Paganini od Elly Fitzgeraldové nebo písničku Sir Duke od Stewie Wondera i se stepem, bylo vyhráno, a nejen u publika. Později jsme pak hostovali v Lucerně v jazzovém programu Orchestru Gustava Broma v rámci Mezinárodního jazzového festivalu, ale i v Redutě a Parnasu a jazzové skladby jsme zařazovali i na koncertech.”

Sama Helena Vondráčková přiznává, že jazzové zpívání pro ni bylo vždy jen příjemné vybočení ze středněproudého popu. Právě v mnoha nahrávkách ukázala, že jazz cítí a umí jej zpívat. Nejdřív vyšlo lehce jazzové laděné album Helena a Strýci (1974), čtyři roky se objevilo pop jazzové album Paprsky, které natočila s Jazz Q Martina Kratochvíla.

Holka do deště

„Myslím, že je dobrá jazzmanka. Když si poslechnete některé jazzové americké standardy, co nazpívala s pražskými big bandy nebo s orchestrem Gustava Broma, tak je to bezchybné. Když jsme s ní hráli jako Strýci, tak v Redutě vystřihla Donnu Lee od Charlieho Parkera způsobem, že jsme z toho byli všichni velmi odvázaní. Zkrátka, kdo umí, ten umí,“ řekl mi v jednom rozhovoru jazzový hudebník a někdejší člen kapely Strýci Josef Bažík Pavelka.

Na letošním ročníku Československého jazzové festivalu v Přerově by měly podle Charlieho Blažka zaznít v Helenině podání světové standardy jako Take the A Train, Fly Me To The Moon, The Girl From Ipanema nebo Night and Day a mnohé další.

„Máme jako kapela dobrou partu a Helena je a vždycky byla „holka do deště“, takže se nebojíme ani dlouhých přejezdů ani ponorkové nemoci. Navíc se většinou po práci v nahrávacích studiích těšíme mezi lidi. Helenu jsem osobně poznal na konci osmdesátých let na koncertech s tehdejším Tanečním a jazzovým orchestrem československého rozhlasu, kde jsem hrál jako novic, přičemž Helena tam pravidelně hostovala. V devadesátých letech jsme pravidelně vystupovali s orchestrem Golem. Spoustu času jsme strávili v nahrávacích studiích při vzniku alb v belgických studiích. Známe se dlouho a vycházíme spolu bezvadně," říká Charlie Blažek, jehož kapela Charlie Band doprovází Helenu Vondráčkovou už patnáct let.

Zdroj foto: Robert Rohál