Pulitzerovu cenu dostává vždy jeden opravdu výjimečný román. V letošním roce se jedná o knihu Jsou světla, která nevidíme od Anthonyho Doerra. Zasloužil si autor toto čestné ocenění?
Marie-Laure žije v Paříži společně se svým otcem, který je zaměstnán v Muzeu přírodní historie. Holčička v šesti letech oslepne, a proto se musí vyrovnávat s životem bez zraku. Otec se jí snaží pomoci vyrobením modelu jejich čtvrti. Díky tomu může sama putovat a najít cestu domů. Bohužel přichází další pohroma v podobě druhé světové války. Otec s dcerou prchají za strýcem, který jim poskytne azyl.
Osmiletý německý chlapec Werner Pfennig žije společně se svou sestrou v sirotčinci. Jednoho dne nachází na skládce porouchané rádio, které zázračně opravuje. Od té doby se postupně stane vyhlášeným místním opravářem a díky tomu zprovozní i rádio vysoce postavenému obyvateli. Ten ho doporučí na prestižní nacistickou školu. Tím mu zásadním způsobem změní život a posune ho do zcela jiných sfér.
Románů z prostředí druhé světové války už bylo sepsáno opravdu mnoho. Jedná se o velice vděčné téma, přestože tato doba patří mezi nejtemnější v dějinách lidstva. Čtenář od začátku sleduje dvě dějové linie dvou zcela odlišných lidí. Je opravdu zajímavé pozorovat zástupce obou stran, které tehdy stáli proti sobě. V průběhu celého příběhu není ani jeden z nich úplně šťastný. Na začátku musejí zažívat těžké zkoušky života. Marie-Laure se po okupaci navíc musí dát na útěk. Oproti tomu se k Wernerovi zdánlivě přiklání štěstí. Ale vše nemusí být takové, jak to na první pohled vypadá. Velice brzy zjišťuje, že se rozhodně nebude jednat o jednoduchou cestu. Poznává hodně přísný režim nacistických despotů a musí sledovat těžký osud svého kamaráda.
Vedle této zápletky hraje velkou roli i diamant s názvem Moře plamenů. Ovlivňuje především dějovou linii Marie-Laury a jejího otce. Vnáší do celého příběhu i trochu nadpřirozena a mysteriózna. Nejsem si úplně jistý, že musel být do děje zařazen. V konečně fázi výrazně ovlivňuje chod některých věcí, ale opravdu to nešlo udělat jinak? Občas totiž může působit lehce rušivě u jinak velice dojemného vyprávění a posouvá ho do takřka nereálných vod. Samozřejmě vím, že nacisté měli oblibu i v této oblasti. Přesto mi to do celého konceptu příliš nezapadá.
Zajímavou částí je i výcvik chlapců v nacistické škole. Čtenář může sledovat velice drsný řád, který se nepáře ani s vlastními. Učitelé se především snaží dostat z hlav mladých lidí jejich rozum a nahradit ho slepou poslušností. Jakýkoliv vzdor je tvrdě trestán. Dokážu si živě představit, že nějak podobně se to skutečně odehrávalo.
Celá kniha přenáší na čtenáře velice smutné až depresivní pocity. Opravdu se nejednalo o jednoduchou dobu. Na druhou stranu potom zapůsobí občasné šťastné chvilky ještě silněji. Budete moci sledovat i známky odporu proti režimu a velikou statečnost některých lidí. I pohled na některé z nacistů je mírně odlišný. Neuvidíte jen samou krutost, jak jste zřejmě zvyklí. Dočkáte se i prozření a soucitu. To je opravdu méně obvyklá povaha u jinak nemilosrdných vrahů. Asi každému musí být jasné, že všichni nepatřili do stejného pytle.
Dvě protilehlé dějové linie se na samotném závěru spojí. To čeká každý čtenář už od začátku. Přesto je vyvrcholení vytvořeno velice zajímavým i poučným způsobem. Rozkryje několik událostí, které byly naťuknuty už v průběhu čtení. Nakonec nám představí některé z hrdinů žijících dlouho po válce. Uskuteční se určitá dohra jejich osudů.
Román Jsou světla, která nevidíme je postaven především na velice dojemných okamžicích a takřka dokonalém představení hlavních hrdinů. Ústřední dvojice tvoří devadesát procent románu. Ostatní lidé i události jsou spíše doplňujícím faktorem. Tato kniha by se dala určitým způsobem přirovnat k válečným románům od Hemingwaye či Remarqua. Přináší kouzlo klasických románů v krásném jazyce a lehce modernějším hávu. Rozhodně si zaslouží všechny významné pocty a ceny, které v průběhu letošního i minulého roku získal.
Jsou světla, která nevidíme / All the Light We Cannot See
Autor: Anthony Doerr
Žánr: Román, Beletrie pro dospělé
Nakladatelství: Moba
Rok vydání: 2015
Počet stran: 480
Hodnocení: 95 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Více o kurzech, které nemají v České republice obdoby, přestože genealogických spolků a společností je již desítky let plno, se dočtete v rozhovoru s lektorkou Zuzanou Pomykalovou, členkou České genealogické a heraldické společ...
Osho, indický myslitel a duchovní učitel, který je známý po celém světě a stále vzbuzuje ohlas, přestože už více než třicet let není mezi námi. Možná už máte nastudované jeho přednášky, já jsem spíše začátečník a teprve se po jeho světě rozhlížím. Dnes v...
Co mají společného šamanismus a neurověda? Oba přístupy přispívají k fyzické a duševní pohodě, bystrému úsudku, duchovnímu uvědomění, růstu a blahobytu, lepším vztahům s okolím, vyšší kvalitě života a větší schopnosti stát...
Příběh provoněný exotikou a orientem, plný humoru a napětí, na motivy Pohádek z tisíce a jedné noci. Mořeplavec Sindibád v něm musí čelit lesní divoženě Jamambě, obřímu ptáku Ruchovi, zrádným kamarádům... a aby získal dívku svého srdce, musí přemoci krále ...
Skandinávský dům pokračuje ve svém cyklu Severské filmové čtvrtky v Komorním kině Evald. Minulý čtvrtek – 14. dubna 2016 – byla na programu komedie (i když se to podle názvu nemusí tak jevit) Autobus sebevrahů podle knihy oblíbeného finského autora Arta Paasalinny...