Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Hlavní postava knihy – mladý Jeremiáš Salinger pracuje jako newyorský televizní autor. Společně se svou dcerou Clarou a ženou Annelise se odstěhují do jejího rodného městečka Siebenhochu v Jižním Tyrolsku. Tam se spolu se svým dlouholetým kolegou rozhodnou natočit další z dokumentů, tentokrát o „Záchranné službě pro Alpy a Dolomity“, kterou zřídilo místní obyvatelstvo. Jednoho dne bohužel Mike, který zpravidla vyráží do terénu, onemocní a místo něho se na záchranu ženy uvízlé na ledovci vydává Salinger. Pro získání kvalitnějších záznamů sám na ledovci téměř umírá. Po této nešťastné příhodě se na popud své manželky rozhodne od práce na nějaký čas distancovat. Po vyslechnutí příběhu, který místní označují jako „masakr v Bletterbachu“ se v něm opět probouzí jeho spisovatelské já a má silné nutkání nevyřešený případ znovu otevřít.

Thriller z prostředí Dolomit je autorovým prvním rukopisem, což se odráží na celkovém konceptu knihy. Na první pohled je patrná inspirace Kingovými romány a to zejména knihou Osvícení, na kterou D´Andrea během vyprávění několikrát odkazuje.
Počínání hlavní postavy mi nedávalo příliš smysl a přiznávám, že mi nebyl nijak zvlášť sympatický. Často jsem si v průběhu čtení pokládala otázku, zda je autorovým záměrem stvořit právě takový typ postavy. Abych byla konkrétnější – mnohé Salingerovy reakce jsou naprosto přemrštěné a nepříliš logické. Například jsem se pozastavila nad situací, kdy mu manželka dává ultimátum – zanechá pátrání po vrahovi spojovaném s masakrem v Bletterbachu nebo ho s dcerou Clarou opustí – a ještě týž večer Salinger opět odjíždí záhadu řešit. Nejenom z této části je patrná sobecká povaha hlavní postavy.
Co ale knize nemohu vytknout je způsob, kterým je napsána, i přesto, že děj poněkud zaostává. Text je opravdu čtivý a nechybí napětí, které zůstává až do poslední chvíle. Závěr je v tomto konkrétním případě poměrně překvapivý, ale v obecné rovině spíše fádní. Pokud vezmu v potaz celou historii příběhu, který je převyprávěn, opět nedává příliš smysl. Respektive to, jak je možné, že tak zjevnou skutečnost za dlouhých 30 let, ve kterých byl příběh mnohokrát znovuotevírán, nikdo jiný nespatřil.

Domnívám se totiž, že řadu čtenářů, ostatně i mě, osloví v první řadě již titulní stranou, na které je kniha označována jako „Největší debut od Milénia Stiega Larssona“, na zadní straně se dočtete o podobnosti s knihami Stephena Kinga. Nepopírám, že je na první pohled zjevný obdiv právě ke Kingovi, nicméně podobnosti ve stylu psaní, či typické prvky nadpřirozena v Podstatě zla nenaleznete. Nicméně oceňuji originalitu místa, ve kterém se příběh odehrává a skutečnost, že autor nabízí čtenáři hned několik alternativ možného pachatele. I přesto ale hodnotím knihu jako průměrnou.