Kultura21.cz

V českých kinech běží od 1. února film Jeden život, jehož název vychází ze známého rčení, že kdo zachrání jeden život, zachrání svět. V případě osobnosti Nicholase Wintona je to přímo výstižné. Winton v době nacistického teroru zachránil 669 převážně židovských dětí. Zorganizovat jejich přesun do Velké Británie, kde jim zajistil náhradní rodiny.

Pro nás, Čechy, je jeho jméno známé už tím, že děti odjížděly vlaky z hlavního nádraží v Praze a již dříve natočil Matěj Mináč film Všichni moji blízcí a Síla lidskosti – Nicholas Winton.

Nicholas Winton nebyl zdaleka jediným, kdo zachraňoval během války židovské životy. Doporučuji se podívat na wikipedii na internetu, kde po zadání hesla "zachránci Židů" vyjede příslušný a velmi zajímavý seznam. Kuriózní je například skutečnost, že zde figuruje i bratr Herrmana Göringa. Ale zpátky k Wintonovi. Tentokrát se zviditelnění příběhu slavného rodáka chopili samotní Britové, v čele s režisérem Jamesem Hawesem. Možná čekali tak dlouho, až jim do správného věku zestárne sir Anthony Hopkins, protože film do značné míry táhne svou famózní osobností. Mimo jiné je ale i Wintonovi podobný. V mladém věku hraje Wintona Johnny Flynn. Z pochopitelných důvodů má více prostoru na plátně, protože děj se převážně vrací do klíčových válečných let.

Velmi pozoruhodnou okolností je skutečnost, že pan Winton nikdy neměl potřebu o svých činech mluvit. Cítil to prostě tak, že byl ve správnou dobu na správném místě a měl možnost konat. Až v 90. letech manželka náhodou při úklidu půdy narazila na dotyčné dokumenty a konečně se tento mimořádný čin zmedializoval.

Jak už to tak v životě bývá, zasáhla náhoda, Mladý Winton přijel do Prahy, kam ho pozval kolega. Ocitl se zde právě v období "vysídlení Sudet" a na vlastní oči viděl zoufalství lidí, celých rodin, které najednou neměly kde složit hlavu. Winton rychle pochopil, že nejde jen o existenční problémy, ale že jsou v ohrožení jejich samotné životy. Rozhodl se zachraňovat ty nejbezbrannější, děti.

Film ukazuje, jak to bylo složité. Musel jim nejen zorganizovat odjezd, ale hlavně zajistit náhradní rodiny. S tím mu v Británii velmi pomohla matka (v rozkošném podání Heleny Bonham Carter), pro kterou žádná byrokratická překážka nebyla dost velká, aby ji nepřekonala. Přímo v Praze, kde se také film natáčel, samozřejmě působili kolem Wintona další nadšenci, pro které se záchrana dětí stala pro tuto etapu jejich života naprosto prioritou. Šlo to ovšem ztuha. První vlak, který odjel, vezl jen dvacet dětí. Postupně se ale mašinérie rozjela a celkově odjelo v osmi vlacích celkem 669 dětí. Poslední 9. vlak, ve kterém sedělo už 250 dětí, ale z hlavního nádraží neodjel. Bylo 1. září a začala 2. světová válka. Tato scéna samozřejmě patří k nejdramatičtějším a nejbolestnějším.

Naopak emotivním vrcholem opačného spektra je závěr filmu, kdy se padesát let po válce pan Winton setká se "svými dětmi" ve studiu BBC. Tady naplno zazáří herectví pana Hopkinse: snaží se překonat svou skromnost a přijmout poděkování a potlačuje dojetí. Stále ho přitom pronásleduje myšlenka, že tenkrát ještě neudělal dost. Výstižně mu přitom sama matka řekla: "Musíš si to prominout sám sobě Nicky, nemůžeš zachránit všechny". Každopádně díky siru Nicholasi Wintonovi žije kolem šesti tisíc lidí.

Jeden život
Drama / Životopisný / Historický

Velká Británie, 2023, 108 min
Režie: James Hawes
Scénář: Lucinda Coxon
Kamera: Zac Nicholson
Hudba: Volker Bertelmann
Hrají: Anthony Hopkins, Helena Bonham Carter, Johnny Flynn, Jonathan Pryce, Lena Olin, Romola Garai, Adrian Rawlins, Samantha Spiro, Marthe Keller, Alex Sharp a další.
Hodnocení: 100 %

Zdroj foto: archiv