Kultura21.cz

Největší hudební událost roku spojenou s udílením cen máme za sebou. Jak už je v české televizi dobrým zvykem, téměř 4-hodinový přenos z Los Angeles důstojně a věcně odkomentovali v noci z neděle 8. na pondělí 9. 2. od 2. do 6. hodiny ranní Dana Hábová a Jan Rejžek.

O více než úderný začátek celé nablýskané show se postarala vskutku nestárnoucí kapela ACDC. Že jsem už sakra letitý pamětník jsem si uvědomila nejen u jejich produkce, ale hlavně z toho důvodu, že nejvíc mě potěšily písně interpretů a skupin, kde byl věkový průměr vyšší než 50 let. U srdce mě zahřály hlavně dvě skladby skvělé formace ELO. Někde bych doma ještě vyštrachala jejich LP. Ovšem i stařičká legenda musí jít s dobou, proto jejich sestavu omladily a zpěvem oživily i současné hudební idoly Ed Sheeran a Sia.

Znovuzrozené ELO nebylo jediné, kdo takovým trumfem bojuje proti toku času. Tom Jones vystoupil ve dvojici s britskou popovou hvězdičkou Jessie J a rocková harcovnice Annie Lennox (která mimochodem vypadá už 30 let pořád stejně) s irským objevem Hozierem. Paul McCartney své vystoupení pojistil nejen Rihannou, ale i raperem Kanyem Westem. Nejoriginálnější duo ovšem představovali Tonny Bennett a Lady Gaga, jež od sebe dělí propast 60 let. Společně už nějakou dobu brázdí po světových pódiích a já sama jsem musela uznat, že jejich spojení má vskutku nevšední kouzlo. V jejich podání zazněla klasika Irvinga Berlina Cheek to cheek vskutku impozantně.

Zapěla samozřejmě i mladší generace. Namátkou Beyonce, Taylor Swift, Chris Martin a další.

Naživo nechyběl ani zpěv "černého koně" letošních cen, nominovaného ve 4 hlavních kategoriích a nakonec vítěze ve 3 z nich - britského mladíčka Sama Smithe. Mně jeho specifický projev nijak neokouzlil. Zpívá (jak by řekl můj starší syn) jakoby ho někdo "držel za koule". Jeho ukňouraná fistulka dominující soulovým skladbám je prý mužským ekvivalentem Adéle. Podle mě ale Adéle Atkins - to je jiná káva!

Každopádně je však třeba konstatovat, že oproti minulým ročníkům bylo vidět a hlavně slyšet rapidní zlepšení v tom, že cenám Grammy dominoval hlas (a hudba). Ubylo kecálistů (raperů) a rádoby efektů. Na druhé jmenované se musely spolehnout jen hvězdy, jejichž hlasový projev nebyl nikdy silnou stránkou. Ano, hádáš správně... Madonna. Madonna ví, že neutáhne fanoušky na to, co má v krku, ale spíš jinde. Takže se opět předvedla v přiléhavém miniaturním trikotu (naštěstí si to pořád ještě může dovolit) a zaskotačila za mohutného doprovodu hudebníků, vokalistů a tanečníků. Sázka na teatrálnost a bombastičnost se opět neminula účinkem a jejímu spektakulárnímu vystoupení se nedal upřít náboj. Oproti ní hlasem od pána boha obdařený John Legend si logicky vystačil pouze s klavírem.

Co napsat závěrem? Hodil by se asi výčet držitelů gramofónků, ale tím se nebudu zatěžovat, to lze najít na netu. Zajímavější mi přišel fakt, že světlo světa spatřila nová móda: klasický mužský oblek ochuzený o dlouhé nohavice, které nahrazují kraťasy. Docela by mě zajímalo, kolik se těchto "short" modelů objeví na Oscarech.

Zdroj foto: internet