RECENZE: Útok na pekárnu

RECENZE: Útok na pekárnu

utok na pekarnu200Autora nová kniha Útok na pekárnu Harukiho Murakamiho netřeba dlouze představovat. Tento světoznámý japonský spisovatel má na své kontě již více, než dvě desítky knih, které čtenáře okamžitě ohromí svou jedinečností.

 

 Celá kniha je navíc proložena ilustracemi německé ilustrátorky Kat Menschik, které ještě více podtrhují nejenom příběh, ale zejména jeho podstatu. Jedná se v pořadí již o třetí knihu této série, přičemž první dva díly, tj. Spánek a Podivuhodná knihovna vyšly již v letech 2013 a 2014.

Útok na pekárnu se nedá přirovnat k žádné z dosavadních autorových knih. Na první pohled velice prostý a nutno podotknout, že absurdní příběh lze shrnout právě třemi slovy obsaženými v nadpisu. Ale zde není podstatný děj, nýbrž myšlenka, která je, ostatně jako všechny ostatní Murakamiho myšlenky naprosto brilantní.

Kniha je tvořena dvěma povídkami, zjednodušeně bychom mohli říct, že se jedná o první a druhý útok na pekárnu, přičemž jeden z pachatelů je v obou případech totožný. K prvnímu útoku je dvojice mladíků hnána obrovským hladem, který nejde zahnat jinak, než vyloupením pekárny. Ano, zní to absurdně, ovšem v případě, kdy si uvědomíme, čí knihu držíme v rukou, pochopíme, že hlad je zde metaforický (i když ne zcela výhradně, neboť dvojice kategoricky odmítala jakoukoliv práci, což může být narážka na kapitalistickou zemi, kde lidé nutně zastávají i práce, které jsou běžně zvladatelné strojní výrobou). V případě, že budeme hovořit o hladu, jakožto metafoře prožívaného stavu, uvědomíme si, že něco takového je v Japonsku – městě plném bohatých, úspěšných lidí jistě poměrně častým stavem. Můžeme tak předpokládat, že oním popisovaným stavem je prázdnota v duši, kterou nelze uspokojit ničím jiným, než aktem, který se bude zcela vymykat běžnému životu spořádaných občanů.

Druhý útok na pekárnu se odehrává několik let po prvním. Tentokrát jsou pachateli muž a žena, kteří zoufale jezdí po městě a hledají pekárnu, kterou by mohli vykrást. Proč se musí jednat o pekárnu, je v knize rovněž vysvětleno a to tím, že je mladík od posledního přepadení prokletý a „vysvobodit“ ho může další podobný čin. K jejich smůle ale žádnou nenaleznou, a tak se rozhodnou pro přepadení jistého fastfoodu. Nechtějí ale žádné peníze, chtějí výhradně hamburgery. Opět zcela nelogické, že? Nicméně v okamžiku, kdy žena přivazuje zaměstnance a ptá se jich, zda předtím nepotřebují ještě na toaletu, je patrné, že je jim takové chování cizí a stejně jako všichni ostatní jsou i oni „jedněmi z davu“. A právě to bylo jeho prokletí – vrátil se k běžnému životu, který odmítá, a ze kterého ho opět může vytrhnout právě takovéto jednání. Byť jen na okamžik.

Myslím, že už z výše uvedeného textu vyplývá, že Haruki Murakami dokáže vytvořit příběh, který je zdánlivě velmi prostý a svým způsobem i naprosto nesmyslný, ovšem při bližším zkoumání donutí čtenáře se zamyslet. Zamyslet se nad tím, že i on občas podobný hlad pociťuje? Že ani on nechce být součástí majoritní společnosti, která určuje směr jeho života? Domnívám se, že každý čtenář si v příběhu najde právě ten svůj důvod k úvahám. A to je právě tak působivé.

 

Celkové hodnocení: 100 %

Autor: Haruki Murakami

Název: Útok na pekárnu

Rok vydání: 2016

Nakladatelství: Odeon

Počet stran: 80

utok na pekarnu


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

Fotograf Pavel Krásenský: „Pokud mám možnost mít v lednici své malé místo, kde si uchovávám usmrcený hmyz, tak je rodina opravdu velmi tolerantní“

200rozV rámci Listopadu, měsíce fotografie na našem webu jsme se rozhodli vyzpovídat i některé české fotografy. Prvním z nich je Pavel Krásenský, jehož ilustrace jste už určitě viděli v nějaké učebnici biologie. Jeho parketou je totiž makrofotografie hmyzu a ...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

VHRSTI poprvé neilustroval vlastní text

O Vendulce a drakovi perexVHRSTI překvapil letos na jaře čtenáře svou novou knihou. Čím? Tentokrát ji totiž neilustroval sám, svěřil svůj text kamarádu výtvarníkovi Lukáši Fibrichovi. Mnohé z nás to asi udivilo...


Literatura

Novou řadu pohádek pro nejmenší Lucie Seifertové odstartoval Bruncvík

Lucie Seifertová se v historii pohybuje jako ryba ve vodě. Asi nejznámější je mezi čtenáři její maxileporelo Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných událostí, které obdivují čtenáři od nejmenších po největší,...

Divadlo

Tomáš Baťa ožil prostřednictvím Gustava Řezníčka

bata-tomas 200Městské divadlo Zlín nechalo ožít Tomáše Baťu, ševce, podnikatele, starostu, jednoduše velkou osobnost nejen českých dějin. Nesnažilo se o žádnou životopisnou hru ani nudný výklad, šli na to po svém a velmi dobře. Režisér Dodo Gombár a př...

Film

Jiný příběh Sněhurky a sedmi trpaslíků

snehurka jiny pribeh plakat200Novodobé návraty k němému filmu a jeho poetice se zpravidla vyznačují nějakým ozvláštněním, které odůvodňuje užité postupy - zpravidla postřehneme laskavě ironizující náhled, pracující s obvyklými klišé zvolené...