Paříž pro jednoho a další povídky Jojo Moyes pro poklidný vánoční čas

Pondělí, 23 Prosinec 2024 06:00 Dagmar Magnusková

Paříž Blankytně modrá obálka s černozlatým tiskem a sladce růžová ořízka. Jako bonbón, který si přejete rozbalit co nejdříve. Jeho náplň není vůbec přeslazená, ale snoubí se zde přiměřeně vyvážená kombinace různých chutí. Od hořké přes nevýraznou, dalo by se možná říci spíše mdlou, až po příjemně sladkou, kterou přece jen nakonec očekáváte nejvíce.

V souboru jedenácti povídek britské spisovatelky Jojo Moyesové nalezneme působivé příběhy, které často odráží obvyklé i méně obvyklé výzvy před kterými se ženy v různých etapách svého života mohou ocitnout. Každá z hlavních hrdinek reaguje na danou situaci, do které se dostala jinak. Snaží se najít vhodné řešení, váhá, přemýšlí, zvažuje jednotlivé možnosti i jejich dopady, rozhoduje se a koná. S některými sympatizujete, fandíte jim a zajímá vás, jak asi příběh dopadne. V opačném případě je vám jejich osud lhostejný a na přečtený příběh si již více nevzpomenete. Velká devíza autorky je její schopnost vytvořit poměrně uvěřitelnou romantickou linku, netradiční pojetí vyprávění, neobyčejné náměty s hlubším poselstvím a vysoká čtivost. Je pravdou, že v případě Jojo Moyesové nejsem příliš objektivní, protože jsem její velká fanynka, která má doma většinu jejich knih. S nimi je to stejné, jedny jsou naprosto úžasné a pohltí vás od první stránky, druhé upadnou v zapomnění hned po zaklapnutí obálky. Paříž a jiné povídky přesto vřele doporučuji jako příjemné čtení pro hektickou dobu, kdy si můžete jednotlivé příběhy dávkovat, tak jak vám bude vyhovovat, jak budete mít čas a příležitost. Budete mít pocit dokončeného příběhu, aniž jste nuceni čtením trávit spoustu času, jako v případě klasického knižního příběhu.
A jaký příběh se mi nejvíce líbil? Vybrala bych si čtyři z nich. Hned první, nejdelší povídka s názvem „Paříž pro jednoho“, vypráví o šestadvacetileté upjaté, konzervativní Nell, která v nenadálém popudu koupí sobě a svému nepříliš spolehlivému příteli letenky do Paříže. Její přítel se na ni ovšem vykašle a tak je Nell nucena i přes své velké obavy odcestovat sama. Přes počáteční rozhodnutí zůstat celou dobu na hotelovém pokoji se přece jen odváží vyrazit sama do víru velkoměsta a zjistí, že přece jen zvládne spoustu věcí a situací, na které by nepomyslela ani v těch nejdivočejších snech.

Další tři jsou již kratší a nesou názvy „Líbanky v Paříži“, kde se prolínají dvě časové roviny. Osobně mě více zaujala dějová linka, která se odehrává v Paříži roku 1912 a pojednává o vztahu malíře Edouarda Lefevra se svou chotí krátce po jejich svatbě. Kraťoučká povídka „Margot“ náhodně a na chvíli spojí dvě ženy z dvou různých generací. Jejich setkání je zejména pro mladší z nich natolik zásadní, že by mohlo vést snad i ke změně jejího životního postoje. Poslední nese název „Vánoční seznam“ a poselství se může zdát stejné jako v případě „Margot“, jen příběh a postavy jsou jiné. Uštvaná a vyčerpaná Chrissie jako „správná“ manželka a snacha plní všechna přání z vánočního seznamu své rodiny. Po nečekaném setkání s přátelským řidičem taxíku zjistí, že si může i ona splnit svá přání a nemusí žádat o dovolení.

Stačí si jen vybrat ten „svůj“ příběh, který vás chytne za srdce.

Paříž pro jednoho