Václav Tobrman: Mám rád rozmanitost

Václav Tobrman: Mám rád rozmanitost

Tisk

Vaclav Tobrman 200Multiinstrumentalista a zpěvák Václav Tobrman patří mezi nejlepší pianisty České Republiky. V roce 2013 získal třetí místo v soutěži „Pianista roku“ a letos obsadil místo druhé. Přestože působí v několika profesionálních hudebních tělesech, stále hraje také ve svých oblíbených pražských restauracích, kavárnách a barech.


Jak jste se dostal k hudbě, pocházíte z hudební rodiny?
Nepocházím, pradědečci byli amatérští muzikanti a pak dvě generace utrum. Já jsem nová „černá ovce“ rodiny. :-) K hudbě mě vedla maminka. Respektive zapsala mě do hodin klavíru. Pak jsem se ovšem z nechuti ke cvičení od nástroje odloučil a po několika letech, už bez učitele, se k němu vrátil sám.

Na kolik hudebních nástrojů dnes hrajete?
Hraju především na klavír a ukulele, v míře omezené, však stejně nadšeně pak na akordeon, melodiku, kytaru, zobcovou flétnu, housle, xylofon, baskytaru... Ale jak říkám, klavír a ukulele jsou moji denní průvodci hudbou.

Vloni jste se umístil na druhém místě v soutěži Pianista roku a letos jste obsadil místo druhé. Co pro Vás tato cena znamená? Budete příští rok bojovat o prvenství?
Velmi si vážím toho, že jsem se umístil takhle vysoko. Ani ne tak kvůli místu samotnému, jako spíš kvůli kvalitě kolegů, kteří byli přede mnou. Jsou to opravdové multižánrové špičky v oboru. Loni Petr Ožana a Ondřej Kabrna a letos Michal Šupák. Být za nimi je víc, než jsem čekal. O prvenství bojovat nebudu. Už letos jsem se zařekl, že dvakrát bylo dost. Jsem nadšen z výsledků a věnuji se tomu, abych dostál vysokému umístění zejména jako účinkující na různých akcích.

Čeho si za svou dosavadní hudební kariéru nejvíce vážíte?
Vážím si toho, že jsem mohl a můžu spolupracovat se skvělými zpěváky, herci, hudebníky, režiséry atd. Zkrátka s výjimečnými představiteli všech uměleckých profesí.

A jaké jsou vaše cíle do budoucna?
Můj cíl je, aby to tak zůstalo nejméně do doby, než můj život skončí. Ale i potom bud rád součástí nebeského jam sessionu. :-)

Vystupujete ještě v restauracích, kavárnách a barech?
Stále se snažím, aby v mém diáři měly místo ty podniky, kterým vděčím za mnohaletý veřejný nácvik všeho, co dnes dokážu. Kavárny a bary jsou pro mě kontaktem s veřejností v tom nejkrásnějším smyslu slova.

Atmosféra i publikum v baru je úplně jiné než v koncertní síni. Které prostředí je Vám bližší?
Hýčkám si obě varianty, protože smysl hudby v baru a v koncertní síni je jiný. Jsem rád, že mohu vytvářet jak genius loci baru, tak v koncertní síni nadchnout a strhnout koncentrované publikum. Nejbližší je mi tedy právě ta rozmanitost, splynutí s prostorem kavárny nebo naopak intenzivní komunikace s publikem na koncertě.

Vaclav Tobrman

Chodí lidé na koncerty nebo podle vás zájem o kulturu upadá?
Lidé na kulturu chodí, ovšem jsou zmateni a přehlceni nabídkou, zejména v Praze. Já myslím, že otázkou spíš je, jak přesně koncipovat a propagovat vystoupení, aby lidé přišli.

Je v době adventu zájem o koncerty vyšší než po zbytek roku?
Mám pocit, že blížící se Vánoce jsou pro mnoho lidí záminkou k utrácení a investicím do zážitků. Tak jako se v létě jezdí na dovolenou, v prosinci se lidé chodí bavit kulturně. Venku je nevlídno, takže je snazší být buď doma, nebo v divadle, kině, v klubu.  

Kde všude si Vás v prosinci posluchači budou moci poslechnout?
Já v prosinci hraju zejména na uzavřených akcích. Těch veřejných vystoupení je méně a proto si vážím například toho, že můžu být součástí programu v pasáži Myslbek, kde mě může vidět doslova kdokoliv.

V pasáži Myslbek budete hrát vánoční koledy v jazzové úpravě. Které například?
Od klasických koled typu Tichá noc nebo Dobrý král Václav, přes staré zahraniční stálice White Christmas nebo Have Yourself a Merry Little Christmas, až po novější popové vánoční písně Last Christmas  a All I Want For Christmas Is You.

Máte rád české vánoční koledy?
Ano, mám velmi rád české vánoční písně. Myslím si, že se v nich prolíná jak zrození Ježíše Krista, jako něčeho výjimečného, tak i výjimečnost celého toho období štědrosti a lásky k bližním. Písně o splněných přáních a lásce přeci potěší leckoho.

Dáváte si novoroční předsevzetí?
Novoroční předsevzetí si dávám zhruba deset let stejné – Žít naplno a láskyplně. Letos v tom budu pokračovat. ;-)


www.ngmyslbek.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Jiří Zmožek: Každá písnička má svůj životopis

Zmozek ZagorovaSupraphon k pětasedmdesátinám velkého melodika české populární hudby Jiřího Zmožka vydal Zlatou kolekci, která obsahuje 60 písní na 3CD. Hity Jiřího Zmožka patří k nejznámějším a nejúspěšnějším původním českým šlágrům, které u nás v osmdesátých letech vz...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Michal Šefara o knize Podsvětí
sefara1„Když se podíváte na pražské metro, uvidíte opravdu fascinující stavbu, skutečnou jeskyni města“ říká v našem rozhovoru Michal Šefara, autoru velice zajímavého fantastického thrilleru s názvem Podsvětí. Děj této knihy je zasazen do pražského metra. J...

Literatura

Nejděsivější místa české historie vážně děsí ...
ImageNakladatelství XYZ přináší velmi zajímavou knížku pro milovníky děsivých historických událostí a tragédií.  Ale také tajemna. Nedoporučuji číst v depresi! Lidstvo má i svou odvrácenou stranu a tady vy...

Divadlo

Pražské Divadlo Kolowrat uvádí komedii Bez zábran

kolowrat200Další reprízu inscenace Bez zábran proběhne v Divadle Kolowrat v pátek 12. května v 19.30 hodin. Představení připravilo s hereckým kvartetem nedávno založené Staromódní divadlo, režisérem je Robert Russell. Hru napsal britský prozaik, dramatik, sat...

Film

Recenze: Prázdniny v Provence

prazdniny v provence200Tento film vypráví o trojici muzikantů, již znechucených povinností ustavičně vystupovat, kteří se jednoho dne sbalí a prchnou do slunné Provence k tetě jednoho z nich. Záhy vplují do malé české komunity, která se ve francou...