Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Odlišnější sestry by člověk těžko pohledal… Lída průbojná, živelná tmavovláska. Zorka křehká, věčně pochybující blondýnka. A obě zasvětily život herectví. Příběh Lídy Baarové je obecně známý. Její mladší sestra si hledala cestu k umění klopotněji, ale s nemenší vášní. Novela si všímá hlavně jejího životního příběhu: vyrůstání ve stínu úspěšnější Lídy i poválečné nálepky „sestry nacistické kolaborantky“. Nadějná divadelní herečka odešla ze světa dobrovolně v pouhých 25 letech.

Žil byl v Praze na Letné magistrátní úředník Karel Babka. Měl ženu Ludmilu a dcerku stejného jména. Když bylo malé Lídě sedm let, narodila se její roztomilá sestřička Zorka. Vztah dvou dívek byl od počátku problematický.

Lída nejprve nezvladatelně žárlila. Ovšem jak šel čas a ona se vydala za svým hereckým snem, misky vah se vyměnily a Zorka se Lídě obdivovala víc a víc… až zatoužila být jako ona.

Pak se Lída stala slavnou herečkou českého a posléze i německého filmu. Postupem času ale přišly první starosti a kolem Lídy se začala neodvolatelně utahovat smyčka jejích kontaktů s nacisty. A tak prchala z Německa do Prahy, z Prahy do Itálie…

Zorka se zatím pilně činila, usilujíc o jediné: stanout na divadelních prknech a účinkovat v těch nejlepších dramatech, jaká kdy byla napsána. To ještě netušila, jak moc jí uškodí, že je sestrou slavné Lídy Baarové.

Novela Sestry B. vznikla na základě divadelní hry pro dvě herečky. Milena Štráfeldová v ní chtěla popsat nejen obecně známý osud Lídy Baarové, jedné z největších hvězd protektorátního filmu, ale především se zaměřit na její opomíjenou mladší sestru Zorku Janů, jejíž život skončil tragicky v poválečném roce 1946.

Vyprávění sleduje střídavě osudy obou sester a postupně kulminuje až k posledním rokům druhé světové války, které znamenaly pro všechny členy rodiny Babkových konec nadějí na návrat k normálnímu životu.

Kromě Lídina strmého hereckého vzestupu a jejího postupného zaplétání s nacistickým režimem vidíme nadějně stoupající hvězdu mladinké Zorky, které se daří prosazovat ve filmu i v milovaném divadle.

Lída uhranula českou veřejnost například ve filmu Dívka v modrém a následně se proslavila také v německých, záhy i italských snímcích. Zorka usilovala především o úspěch na divadle, jemuž byla ochotna obětovat všechno.

Prošla náročnou praxí ve Voicebandu E. F. Buriana, účinkovala v několika kočovných společnostech, a nakonec zazářila v úspěšné inscenaci Herečka v Divadle Na Poříčí.

Konec války ale přinesl zásadní obrat. Lída byla vězněna a vyslýchána, což rázem ukončilo nejen její, ale i sestřinu kariéru. Sourozenecký vztah s kolaborantkou znamenal pro Zorku jako herečku definitivní konec. To byl ortel, který neunesla.

Autorka se v novele zaměřuje na citový život a rozdílné povahy obou sester: Lídinu cílevědomost a sebestřednost a Zorčinu nesmírnou duševní křehkost, která ji v průběhu let vedla jak k nešťastným citovým vzplanutím, tak i k anorexii a pokusům o sebevraždu.

Soustředí se na milostné vztahy. Zorčinu nenaplněnou lásku k Františku Kožíkovi či Karlu Högerovi, Lídin vztah s Gustavem Fröhlichem a její osudnou aféru s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Sleduje osudy dvou tak rozdílných sester až do samého konce, který je hořký v obou případech.

Milena Štráfeldová: SESTRY B.
V režii Lukáše Hlavici čte Dana Černá
Celkový čas: 4 hodiny 28 minut (10 částí)
Premiéru odvysílal Český rozhlas Dvojka v roce 2021.

Více informací: www.radioteka.cz