Relaxování na festivalu Habrovka

Relaxování na festivalu Habrovka

Tisk

altMinulý víkend se (nejen) obyvatelé Prahy pobavili na „zahradním“ festivalu Habrovka. Dva dny plné hudby, divadla, workshopů a doprovodných aktivit ve znamení sluníčka i deště potěšili všechny příchozí. Jejich oči, duše i uši se mohli pobavit a naprosto vypnout od starostí všedních dnů. Letošní desátý ročník byl zkrátka velký relax!

 

 

Festival se konal, jako každý rok, v areálu při kostele Sv. Františka v Praze 4. Díky snadné dostupnosti ze zastávky metra Budějovická a navigačním tabulím, nebylo možno prostory minout. Pátečnímu programu nepřálo počasí, a to dost značně. Někoho možná odradilo, někoho ne, ale já si (bohužel) první den nechala ujít. Pořadatele ale neodradilo nic, a tak vše běželo dle plánu. Odpoledne akci odstartovala „fish-rocková“ kapela Candát, která už v areálu vystoupila před šesti lety. Páteční program byl pestrý, živé koncerty střídala divadelní představení a chvilku před jednadvacátou hodinou vystoupil hlavní host dne Dan Bárta se svou partou Illustratosphere. I přes nepřízeň počasí se prý všechno povedlo a publikum bylo spokojené. „Chvilku jsem váhala, zda jít nebo ne, ale nakonec jsem moc ráda, že jsem šla. Dan byl skvělý!“ s úsměvem se mi svěřila jedna z návštěvnic festivalu.

alt

Počasí se na sobotní odpoledne umoudřilo a naopak sluníčko příjemně hřálo. Areál byl značně zaplněn, především mladými rodinami. Snad každý se usmíval, byla to oáza klidu. Tedy toho duševního, protože na všech podiích se zpívalo a hrálo. Postupně se představilo několik kapel a zpěváků. Snad nejvíce úspěchu sklidil Justin Lavash, britský kytarista a písničkář, kterému v tomto směru leží u nohou takřka celá Evropa. Na Habrovce už byl k vidění před pěti lety, takže se nejednalo o jeho premiéru před pražským publikem. Možná i díky tomu je jeho čeština značně vypilovaná a výborně tak mohl komunikovat s publikem. Hvězdou večera pak byla kapela Buty, která přivezla své zbrusu nové CD Duperele, jenž poprvé v Praze představila právě zde. Byl to očekávaný koncert, hlučný a povedený. Tahle kapela patří ke stálicím tuzemské scény, netřeba jí tedy někomu představovat, a i zde dokázala, že pořád má posluchačům co nabídnout. Z programu pak rozhodně stojí ještě za zmínku divadelní představení AnIby neřekla – popůvky, které bylo vskutku velmi netradiční. Anna Polívková protančila celou Mou vlast a ukázala tak, že i klasika má svůj rytmus a může se na ní „řádit“ na parketě. Těžko říci, zda primárně bylo představení určené spíše menším návštěvníkům, ale hlediště bylo zaplněné do posledního místa, a to i těmi staršími diváky.

alt

 

Vedle kulturního programu významnou část akce tvořily i workshopy a dílny. Vzhledem k tomu, že na festival vyrážely celé rodiny, tak se všechny aktivity točily kolem dětských snů. Na první pohled to byla zábava, na ten druhý i poučné aktivity. Běžně nemá moc dětí příležitost si vyzkoušet například práci na hrnčířském kruhu či tvorbu karnevalových masek. A tady ta příležitost byla. Mimo to se každý mohl nechat pomalovat barvami na obličej a proměnit se tak na jeden den v pohádkovou (či klidně hororovou) bytost. Kreslilo se, navlékaly se korále, hrálo se a dospělé doprovody mezitím mohli navštěvovat stánky organizací. Svou práci přibližovalo například sdružení Amnesty či charitativní organizace Sue Ridet, která si přivezla i „butik“ s oblečením. Nakoupit se u dalších stánků mohly i ručně vyráběné doplňky, výrobky z chráněných dílen nebo dokonce Pan Psychiatr do kapsy od pacientů pražských Bohnic.

alt

Když jsem odcházela v sobotu večer domů, přistihla jsem se, jak se usmívám. Když strávíte celé odpoledne ve společnosti skvělé hudby, zajímavého divadla a mezi lidmi, jenž se nemračí a ví, že úsměv nic nestojí, tak i vám se zákonitě zvednou koutky. Tak nějak automaticky. Všechno tohle stvořilo výbornou atmosféru, která na Habrovce vládla a já můžu říct jen jediné: příští rok jdu zase!

alt

Festival Habrovka
Datum a místo konání: 1.-2.června 2012, areál při kostele sv. Františka, Praha 4
Pořadatel: pražská společnost bloumající veřejnosti
Hodnocení: 90%


Zdroj foto: autorka článku


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Tapír

  • Tapír č. 3/2024
    Je tady číslo třetí. A na co se můžete těšit v tomto vydání? Jako obvykle v něm narazíte na hromadu...
  • TAPÍR 2/2024
    Vždycky to uteče jak voda…  Nedávno jsme ještě listovali prvním číslem Tapíra tohoto roku a už je tady číslo druhé....
  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Dům na samotě Michaely Klevisové míří na obrazovky České televize

Klevisova200Jedna z nejprodávanějších spisovatelek současnosti Michaela Klevisová obdržela v roce 2012 za román Dům na samotě Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku. A právě touto knihou se Česká televize nechala inspirovat a natočila stejnojmenný fil...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Jak založit sbírku umění


aukro perexUchvátil vás nějaký sběratelský umělecký kousek či byste rádi investovali do něčeho líbivého a trvalého? Založte si vlastní sbírku umění. Zpočátku budete potřebovat sbírat hlavně zkušenosti, pokud však máte pro

Z archivu...


Literatura

Zoella podruhé: Girl Online na turné

girl online 200Nakladatelství Jota před prázdninami vydalo pokračovaní knihy Girl Online od známé a úspěšné britské vlogerky a youtuberky Zoelly. Tentokrát se s hlavní hrdinkou Penny čtenáři dostanou do zákulisí celebrit…

...

Divadlo

Slavná herečka a její studentka. Která z nich si zahraje v nově otevřeném Národním divadle?

Peskova divadlo perexEliška Pešková (Miroslava Pleštilová) je divadelní hvězda, úspěšná učitelka herectví a žena divadelního podnikatele Pavla Švandy ze Semčic. Otýlie Malá (Iveta Hlubučková) je zas mladá dívka, která ze všeho nejvíc touží stát s...

Film

Thrillerová Carrie z roku 1976 má co říci i dnes

200filmNovela Carrie má pro kariéru mistra literárního hororu Stephena Kinga zcela zásadní význam. Díky jejímu komerčnímu úspěchu mohl rezignovat na učitelské řemeslo a začít se plně věnovat psaní, což se později ukázalo jako vynikající volba. Vzhledem ke zmiňov...