Učit děti tvořit se pro mě stalo posláním

Učit děti tvořit se pro mě stalo posláním

Tisk

rozhov2Její práce nalezly místo v mnoha soukromých sbírkách po celém světě, její socha Lidická madona je součástí sbírky památníku v Lidicích. Dosud uspořádala přes padesát samostatných výstav. Pravidelně se zúčastňuje kolektivních výstav například i Trienále ex libris v Chrudimi. Její práce byly k vidění i na čtyřiatřiceti ročnících tradiční výtvarné výstavy pod širým nebem Kladenské dvorky. Seznamte se s akademickou malířkou Renátou Kaiserovou. 


Renáta Kaiserová se narodila 12. listopadu 1962 v Kladně. U dědečka Josefa Popka od malička sledovala, jak se maluje realistická olejomalba. Zkoušela kreslit a tolik ji to zaujalo, že ji už v pěti letech zapsali do lidové školy umění. Za deset let si vyzkoušela různé postupy, ale ke grafickým technikám se dostala až na Střední škole výtvarné Hollar v Praze. „Tam vznikaly první litografie, hlubotisky, i linoryty, ale také serigrafie u prof. Jaroslava Hořánka,“ říká uznávaná výtvarnice. Po studiu se zkoušela dostat na Akademii výtvarných umění, ale zkoušky nedopadly podle očekávání. Jejího nadání si však všiml profesor Ladislav Čepelák a přijal ji do své grafické dílny. „Tady jsem vytvořila během roku několik grafických listů technikou suché jehly, další rok jsem se dostala na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (VŠUP) k profesorovi Mikulovi a asistentu Majorovi do atelieru ilustrace a užité grafiky.“ Díky svému talentu a píli absolvovala školu v roce1990 s knihou Podoby, kde doprovodila osmi linoryty básně Jaroslava Hromady. Školu zakončila s titulem Akademická malířka. „Od té doby se věnuji výtvarnému umění jako samostatná výtvarnice,“ dodává Renáta.

 

rozhov1

 

První práce byly kresby a grafické listy. V obou činnostech se autorka opírá o nesporný kresebný talent, což se projevuje především v kresbách portrétů tužkou a suchým pastelem, které mají mimořádnou úroveň. Tématy grafických listů jsou převážně portréty, zátiší a květiny. Je významnou tvůrkyní ex libris, kterých vytvořila téměř tři stovky. Za pozornost stojí několik portrétních cyklů linorytů na téma 12 x Řecko, 12 x Orient, 12 x Egypt. V poslední době stojí za zmínku třináct linorytů ex libris na námět Erbenovy Kytice. Sběratelský úspěch zaznamenaly hlubotiskové cykly 15 x Baroko a 15 x Renesance, stejně tak neuzavřené série Akty, Objevitelé, Významné osobnosti světové kultury a další. Z raného období autorčiny tvorby je nutné zmínit cyklus ročních dob, které se liší od ex libris už svým formátem. Rozhodující technikou, kterou používá v hlubotisku je lept s doprovodnou suchou jehlou a mezzotintou.

 

rozhov7

 

Postupně se Renáta začala zabývat koženými kolážemi i malbou olejem a akvarelem s akrylem. Stále kreslí pastelem na semišový papír. V obrazech se věnuje námětově téměř stejným okruhům jako v grafice, vychází však ze svého vlastního, často i abstraktního vidění světa, které vnímá své okolí výrazně barevně. V kresbě stále častěji používá akvarelové pastelky a hlavní motiv doplňuje rozparcelovanými bordurami. Renáta současně vyrábí také kožené doplňky jako kabelky a šperky ve kterých kombinuje kůži s polodrahokamy a svými miniaturními kresbami. V posledních letech se mnohem více než dřív věnuje sochařství, své sochy tvoří s pískovce a z Džbánské opuky. Kromě toho vznikly také dvě bronzové sošky malých rozměrů. Komorní plastiky jsou pečlivě prokutané a většinou při otáčení vypráví svůj příběh. Rozměrově se pohybují od miniatur na krk až po větší sochy, jak s úsměvem říká – do velikosti, kterou sama unese.

 

rozhov3

 

Jak už to u umělecky zaměřených lidí bývá, Renátin talent nekončí u výtvarného umění, ale zahrnuje i jiné obory, především zpěv. Je dlouholetou členkou Smíšeného pěveckého sboru Buštěhrad i členkou známého kladenského sboru Smetana-Slovanka. Je nutné ještě zmínit i pedagogickou činnost. Renáta Kaiserová v roce 1992 založila školičku Vějířek, kde učí děti i dospělé základům výtvarných postupů a technik. Z jejích žáků se prosadila celá řada talentů, které pokračovaly ve studiu na středních i vysokých výtvarných školách.

 

rozhov4

 

Školička Vějířek je určena dětem i dospělým, kteří mají zájem učit se techniky kresby i malby a zabývat se užitou grafikou. Žáci vytváří kalendáře, plakáty, písmovky, loga, roztodivné piktogramy, ale kreslí i zátiší, portréty, květiny a zvířata. Zabývají se grafikami v linorytu i hlubotisku a především si vytvoří svou vlastní knihu od skic, přes rozvržení v maketě, narýsování, vytvoření ilustrací až po závěrečné sešití a vlepení do kožené vazby. Naučí se zvětšovat přes mřížku, ale i vykutat sošku z pískovce, nebo vymyslet a slepit objekt – model z papíru. „Technika zpracování kůže na obálku knihy umožňuje udělat i módní doplňky jako přívěsky, náušnice i kabelku,“ vysvětluje. „Jedna dospělá žačka vytvořila dokonce kožené housle podle mého vzoru. Všichni žáci bez výjimky začínají mozaikou v pastelce, aby se naučili jinak držet tužku. Učím jen to, co jsem vystudovala na Hollarově škole a VŠUP. Připravuji mé studenty ke zkouškám na střední i vysoké umělecké školy. Mám radost, když se mnou na mojí velké výstavě vystavují i moji žáci, ale organizuji jim i jejich společné výstavy v kladenském spolku Atelier.“ Minulý rok jim zkompletovala cyklus linorytů, který všichni obdrželi při slavnostním aktu. „Pokaždé jsem nadšená, když vidím, kolik rodičů podporuje své ratolesti.“

 

rozhov11

 

V roce 1992 začala Renáta učit nejprve dvě malé holčičky kreslit a v letech 1993 až 99 učila ve svém obýváku v panelákovém bytě maximálně osm až deset dětí. „Byl to prvotní impuls a udělala jsem si z obýváku učebnu a atelier. Učit děti něco vytvářet se pro mě stalo opravdovým posláním,“ vzpomíná. „Nechtěla jsem zaplnit třídu žáčky, které to nebaví a jsou jen někam odkládáni.“ A to je i prostý důvod toho, proč se rozhodla nepřekročit počet sedmi dětí denně. „Ve středu jsem nikdy neučila, tu mám jako návštěvní den,“ usmívá se. „V roce 1999 jsem se zamyslela a domluvila v Zámecké galerii Kladno společnou výstavu. Sešla se tady díla moje, mých přátel Renáty Sobolové, Zdeňka Pachmanova, Jaroslava Hromady, Moniky Hanzlíkové a mojí maminky Evy Kaiserové. Výstavu jsem nazvala Vějíř. Ten rok byl zlomový.  Mojí školičce jsme začali říkat Vějířek a už v roce 2002 jsme poprvé společně vystavovali v Zámecké galerii. Výstavu zahajoval president SSPE (Svaz sběratelů a přátel exlibris) ing. Ivo Prokop CSc. a na vernisáži tehdy bylo skoro čtyři sta lidí.“ 

 rozhov6

 

Renáta Kaiserová měla od roku 1982 do roku 2017 celkem jedenapadesát samostatných i společných výstav a v Kladně se účastnila, asi jako jediná, naprosto všech pětatřiceti ročníků Kladenských dvorků. Dlouho byla jedinou výtvarnicí, která v Kladně tvořila Exlibris, dnes už tuto užitou grafiku tvoří také pan Mikuláš Cacara. Díla kladenské výtvarnice můžeme momentálně obdivovat v Galerii Radost v Kladně a na na jejím webu.

 

Zdroj foto: z archivu Renáty Kaiserové

 

Redakce přeje Renátě dodatečně všechno nejlepší k narozeninám, hodně zdraví, síly a tvůrčí invence a věříme, že se společně setkáme na některé z dalších výstav.


Renáta Kaiserová portrét


 

Přihlášení



Antarktida. Nejlepší povídky z pera Claire Keeganové

Oceňovaná autorka a královna povídek Claire Keeganová si drží i u našich čtenářů čestné místo a velký zájem, bývá velmi čtená a oblíbená. Její povídky v různých souborech vydává nakladatelství Prostor. Tentokrát nabízí obsáhlejší publikaci nazvanou Antarktida, v níž najdete hned patnáct povídek Claire Keeganové a já si myslím, že by tato knížka rozhodně neměla chybět ve vaší knihovně.

Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamenů. Ale co doba ropná?

Už více než 150 let používá lidstvo ropu. Už více než 150 let určuje ropa hodnotu půdy a definuje mezinárodní vztahy. A stejnou dobu trvá život May (Marie Anna Myšičková). May je žena, která žije na chudé farmě v Anglii. S rodinou svého manžela moc nevychází a touží po jiném, lepším životě nejen pro sebe, ale i pro dítě, které čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

„Vytvářet uměle kauzy - to není nic pro mě,“ říká romantický tenor Hynek Tomm.

ht200Přesto, že se v médiích ukazuje spíše sporadicky, stále koncertuje, má své fanoušky, a v poslední době je o něj čím dál větší zájem u publika, což koneckonců dokazují i různé žebříčky našich TOP zpěváků, kde se umísťuje od května letošního roku v první pětici ...

Je mi skvěle

Chceš vědět, jak se cítit skvěle? Tahle knížka plná zábavy, básniček, otázek k zamyšlení, pokusů, her, vychytávek a vtipných obrázků ti ukáže, co dělat, když ti není úplně hej. Odpoví na otázky, jak vést zdravé vztahy, mít silné tělo, kterému budeš rozumět, a dobré návyky, jak pěstovat silnou vůli, odolnost, cílevědomost. Pomůže ti hledat smysl života. Zjisti, co všechno se v tobě odehrává.

Čtěte také...

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Sylva Lauerova perexFanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i no...


Divadlo

Jaké bude předplatné v roce 2025 ve zlínském divadle?

divadlo zlin200Zjistěte, jaké inscenace bude v příštím roce hrát Městské divadlo Zlín v rámci předplatného.

...

Film

Minulost je minulostí… dokud tě nedostihne.

temne200Od června mohou diváci v českých kineh zhlédnout mysteriozní  thriller s názvem Temné kouty. Režisérem a scénáristou je Gilles Paquet-Brenner, který v roce 2010 získal cenu diváka a nejlepší režie na filmovém festivalu v Tokiu za film Klíč k minulost...