I když paní Libuše Márová oslaví právě 24. prosince kulatiny, rozhovor byl nakonec o něčem jiném. Třeba o tom, jak jednou „oslavila“ Štědrý den v Amsterdamu či jak strávila silvestrovské „veselí“ v Oslo. V obou případech tam byla pracovně, protože i když působila roky v opeře Národního divadla Praha a je držitelkou ceny Thálie v oboru Opera za celoživotní mistrovství, jako slavná a ceněná mezzosopranistka hostovala hojně v zahraničí.
Jak jste vnímala coby dítě, že jste měla narozeniny zrovna na Štědrý den? Nebylo vám to líto, anebo jste dostávala těch dárků o něco více?
Narozeniny ve válečné době byly skromné, přesto krásné, většinou na té Šumavě plné sněhu, půvabné. Proto mi nevadilo spojení těchto dvou událostí.
Vraťme se ještě k vašemu dětství: Co vám vždycky udělalo pod stromečkem největší radost?
Nesměla chybět kniha, oba moji vzdělaní rodiče na to dbali a od té doby jsem vášnivou čtenářkou.
Co nesmělo a nesmí chybět u vás doma, když jsou Vánoce?
Klid a ticho, útulno, to vždy obstarala maminka, ale od její smrti před padesáti lety už to není ono a Vánoce nejsou pro mne tak lákavé.

Když už jste byla slavná zpěvačka, stalo se, že jste byla během Vánoc díky práci mimo domov?
Jednou jsem musela trávit Vánoce v Amsterdamu, protože na jeden den letět do Prahy nebylo možné, mohla bych třeba kvůli počasí zmeškat představení. Tak jsem seděla s jedním anglickým kolegou v restauraci, on mi dal knížku, já jemu nic, připili jsme si na ten Štědrý večer a pak každý po svém ve vzpomínkách na domov.
Máte ráda Silvestr? Jak jste ho obvykle trávila a jak ho budete trávit letos?
Jednoho Silvestra jsem trávila v Oslo, ten den se hrála Carmen, kterou jsem já zpívala. Poté se konala oslava v domě šéfa opery dost daleko od centra. Při vzpomínce na naše české zvyky opulentní silvestrovské hostiny jsem se též těšila, vyhladovělá z představení, ale náš zvyk Norové příliš nesdíleli krom alkoholu, který se brzy na hostech projevil. A tak se společnost různě rozptýlila po domě, a mně nezbylo než při oříškách očekávat, kdo mě zase odveze do mého hotelu. Tedy nepříliš milý zážitek. Tentokrát ještě nevím, kde budu, virózy a covid ohrožuje i oslavy.
Dáváte si na Nový rok nějaká předsevzetí?
Předsevzetí nikdy nedělám.
Co vám udělá na Vánoce – ať už jde o dárky nebo o setkání – největší radost?
Největší radost o Vánocích jsem vždy měla z pospolitosti rodiny.
Jaká hudba vám vyhovuje, když jsou vánoční svátky?
Hudbu neposlouchám tak často a koledy i další vánoční repertoár také dost málo. Emoce a vzpomínky na minulé krásné dávné časy mě i víc dojímají, a to si nemohu dovolit. Obyčejný den v činnosti mám raději.

Zdroj foto: autor, Tomáš Maceška a archiv Libuše Márová
| < Předchozí | Další > |
|---|





Simona Šašková napsala předmluvu ke knize Melindy Folse: Konečně mám koně. Vzdala se úspěšné manažerské kariéry a šla za svým snem. Dnes je koučkou, lektorkou, kdy nejdůležitějším partnerem jsou koně. Klienty velmi vyhledávané koučování s kon...
Juraj Červenák je jedním z nejuznávanějších spisovatelů fantastiky u nás i na Slovensku. Jeho knihy, příběhy o Roganovi, ale třeba i osudy Conana, se rychle dostaly do podvědomí čtenářů a došlo k jejich rychlé oblibě...
Muzeum Montanelli v Praze připravilo paralelní výstavy dvou protikladů spontánního, „původního“ uměleckého projevu ve dnech 9. srpna – 21. října 2012.
Již poosmé si mohou příznivci divadla vychutnat komorní letní scénu Divadla Ungelt na hradčanském Novém světě. Divadlo, které patří k nejznámějším a především k nejpopulárnějším u nás, zařadilo do letního programu dvě oblíbené hry, jednu premiéro...
Producent Petr Jákl představuje další zahraniční film, na kterém se podílí a který se již před měsí-cem v Americe dotočil. Hvězdami hororového snímku Six Till Midnight jsou Sasha Lane a Bella Poarch. Příběh plný napětí sleduje šest filmových nadšenců, ...