Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

I když před časem ukončila kariéru operní pěvkyně, umělecká cesta Dagmar Peckové dále pokračuje. Vedle toho, že už téměř deset let řídí festival Zlatá pecka, který si vymyslela, nadále koncertuje doma i v zahraničí. Ale slaví úspěchy i jako činoherečka v divadle. Po hlavní roli v inscenaci Mistrovská lekce ji čeká na podzim další titulní postava v představení Milena.

Jak byste zhodnotila minulou sezónu? Měla jste hodně práce nejen v divadle.

Jo, minulá divadelní sezóna byla vskutku výživná. Vedle repertoárových činoherních rolí Carmen y Carmen a Mistrovské lekce uvedlo začátkem roku Národní divadlo úžasné dílo Richarda Strausse Ariadna na Naxu, kde jsem ztvárnila mluvenou roli Majordóma v němčině. Miluju všechny Straussovy opery, ale tahle mi přirostla k srdci obzvlášť, protože mě provází celou mou kariérou. V roce 1986 jsem byla v Semperově opeře nejprve Dryádou, od roku 1991 jsem pak po celé Evropě zpívala obtížnou roli Skladatele a teď tedy do třetice Majordómus ve Stavovském divadle. Koncertní sezónu jsem pak zakončila v červnu v Paříži, kdy jsem byla pozvána vystoupit s hodinovým programem písní českých skladatelů ke 100. výročí založení české ambasády v Paříži.

Je léto, ale ve vašem případě bude mít asi fůru práce. Tím mám na mysli osmý ročník festivalu Zlatá Pecka…

Tak samozřejmě celé prázdniny s kolektivem pracujeme na dokončení příprav festivalu Zlatá Pecka, který bude v Chrudimi, v Pardubicích, v Holicích, Vysokém Mýtě, České Třebové a Letohradě. Těší mě, že si festival v Pardubickém kraji vydobyl tak silnou pozici. A koncert Pecka na Pecce se uskuteční na hradě Pecka. Nosticovo kvarteto se Smetanou a Dvořákem. To se letos povedlo poprvé. Je tam nádherné prostředí. A moc se na koncert těším. Zrovna teď dávám ještě dohromady programy koncertů Talentissima a Pěvissima. Zlatá Pecka dává každoročně příležitost mladým hudebníkům (do 16 let) a pěvcům na startu kariéry (do 30 let). Přijede i hvězdná Simona Šaturová, českobudějovický operní orchestr a sbor, opět Divadlo Járy Cimrmana.

Na festivalu bude spousta koncertů a setkání. Na co se těšíte nejvíc vy sama osobně?

Slavnostní zahajovací mši v chrudimském kostele Nanebevzetí Panny Marie bude letos celebrovat Jeho Excelence Mons. Václav Malý. Když mi po mailu přišla jeho odpověď, přestala jsem na chvíli dýchat. Je to člověk, kterého si nesmírně vážím a jsem opravdu šťastná, že do Chrudimi přijede.

Kromě festivalu jste se začala učit text pro novou hru. O čem bude?

Divadelní hra Marka Epsteina má jednoduchý název Milena. Ale skrývá se za ním složitá postava novinářky, spisovatelky a překladatelky. Silné ženy, bojovnice za ženská práva. Za války pomáhala židovským občanům při emigraci. Zemřela v koncentračním táboře roku 1944 na selhání ledvin. Zároveň s ní se na jevišti setkáme i s její dcerou Honzou, spisovatelkou, básnířkou, výtvarnicí a buřičkou Janou Krejcarovou - ženou neméně silnou, jako její matka. V tomto divadelním kuse se potkávají posmrtně. Řeší věci za života nedořešené. Výčitky, hádky, ale při tom má divák před očima svědectví doby téměř celého 20. století.

Premiéra bude opět v Městském divadle v Mladé Boleslavi?

Premiéra bude opět v Městském divadle Mladá Boleslav. Petr Mikeska se ve hře ukáže hnedle v několika postavách mužů, kteří životy obou žen prošli. Profesor Jesenský, Ernst Pollak, Franz Kavka, Jaromír Krejcar, Egon Bondy a mnoho dalších. Lucie Matoušková vytvoří postavu dcery Honzy. Režie se ujala Adéla Stodolová. Premiéra je stanovena na 25. října 2024.

Petr Mikeska a Dagmar Pecková

Když nehrajete nebo nezpíváte, jste hodně vidět s přáteli a ve společnosti. Určitě nechodíte do divadla jenom na operu... Jaké činoherní představení vás v poslední době zaujalo a co kino?

Hledám inspiraci. Třeba na festivalová témata, ale hlavně ráda rozšiřuji své obzory. Dobrá divadelní hra, film, opera, nebo krásný obraz mě vždy posunou. Ať už v duši, nebo čistě teoretickým poznáním něčeho. Anebo třeba pomůžou vyřešit momentální vnitřní konflikt. Vřele doporučuji. Není nutné se jen bavit estrádami s populárně populistickymi obličeji. Rozhodně je lepší setkávat se s něčím, co vás donutí zamyslet se nad sebou, nad světem. Uvedla bych zde třeba Srpen v zemi indiánů v divadle na Vinohradech, film Tady Havel, slyšíte mě?, nebo geniální inscenaci Ligetiho opery Le Grand Macabre ve Státní opeře.

Co vám udělalo v poslední době největší radost?

Moje dcera, studentka architektury na Bauhausu ve Výmaru, se dostala na půlroční praxi do skvělého architektonického studia Nicolase Dorval–Bory. Má možnost tak poznávat zblízka práci světového architekta. Shodou okolností jsem v Paříži měla koncert a mohly jsme se tam po dlouhé době potkat.

Zdroj foto: Pavel Petruška a archiv Dagmar Peckové