Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Inspicient Městského divadla Zlín Jakub Malovaný je autorem knihy Fleret - Umělci na šňůře. Podařilo se mu nashromáždit obdivuhodné množství informací o kapele a muzikantech, kteří jí prošli (a není jich málo), které pak šikovně prošpikoval historkami ze zákulisí, osobními rozhovory a perličkami ze soukromí. Nyní se ocitá v roli zpovídaného…

Jakube, tvoje parketa jsou rozhovory, tak schválně – jakou by sis položil první otázku?

Sám sebe bych se zřejmě zeptal na otázku, zda mě někdy v minulosti, v dobách mých začátků, napadlo, co díky své práci prožiju a poznám. A hned bych si i odpověděl. Nenapadlo. Díky tomu, co dělám, jsem poznal a poznávám spoustu zajímavých a inspirativních lidí a zažívám opravdu krásné věci. Jsem za tohle všechno moc rád. Naplňuje mě to.

Jsi mladý kluk, asi nevadí, když prozradím, že ti letos v létě bylo dvacet, a na kontě už máš dvě knihy. Co tě k psaní přivedlo? Mezera na trhu? Nějaký tvůj sen?

Psát mě bavilo od malička. Už na prvním stupni základní školy jsem si psal krátké příběhy, samozřejmě úměrné věku. Ve čtrnácti letech jsem se rozhodl, že své práce začnu zveřejňovat a využil jsem svých internetových stránek. Přišly první reportáže z koncertů, na nichž jsem poznal první hudebníky osobně a tím pádem přišel na řadu zcela logicky i první rozhovor. Šlo to tak nějak samo. Mně to bavilo a víc jsem neřešil. To, kam se to celé časem dostalo, co se mi podařilo, je už věc jiná. Děkuji všem lidem, kteří mé „výtvory“ rádi čtou.

Co tě na rozhovorech nejvíc baví?

Baví mě vždy přímý kontakt s dotyčnou osobou, baví mě to, že si celé povídání vedu sám a přiznám se, že strašně rád se zpovídaných lidí ptám na historky a prožité zážitky. Rád se hrabu v dějinách, ať už těch hudebních či divadelních…

A co je na nich nejtěžší?

Pokládat nepříjemné otázky. Snažím se být ke zpovídaným osobám vždy slušný a tím pádem mi dělá občas problém položit nepříjemnou otázku na tělo.

Děláš je s muzikanty, herci… Který z nich pro tebe nejvíc znamená? Na kterém ses nejvíc nadřel?

Vážím si samozřejmě všech rozhovorů. Ovšem mám-li být konkrétní a nějaký přece jen vypíchnout, tak určitě jsem nesmírně rád za rozhovor s Richardem Krajčem z kapely Kryštof, za rozhovor s Fanánkem ze Tří sester a také za velmi otevřené povídání s Rosťou Markem, což je herec ze zlínského divadla.

Jak moc je těžké dostat se tázaným takzvaně „na kůži“? Setkal ses někdy s tím, že s tebou mluvit nechtěli?

Zatím mi nikdo rozhovor neodmítl, maximálně se některý dával delší dobu dohromady, kvůli časovým důvodům. Opět můžu uvést konkrétní příklad. V době, kdy vznikal rozhovor s Richardem Krajčem, tak kapela Kryštof připravovala naprosto unikátní turné po kinech, kdy během koncertu běžel na plátně i dokument. Je jasné, že takový projekt vyžaduje velkou přípravu a Richard si na mě i přesto všechno čas udělal a ochotně odpověděl.

Svoji první knihu Rozhovory jsi vydal na vlastní náklad a prodával přes své internetové stránky…

V době, kdy má prvotina vyšla, mi bylo osmnáct a přece jen, nikdo mě moc neznal. Je něco jiného, když publikuju internetově a když následně vyjde kniha. Sbírku Rozhovorů beru jako takové své „demo“, které mi otevřelo cestu dál. Nyní si užívám radost z knihy druhé.

Druhá kniha vyšla nedávno a posunul ses v ní o kus dál, je oficiální publikací ke 30. výročí legendární kapely Fleret a k dostání je už i na pultech knihkupectví. Byl to tvůj nápad, nebo kdo s ním přišel?

Základní kámen byl položen jednoho listopadového dne v roce 2011 před koncertem Fleretu ve Slavičíně. Seděl jsem s kapelníkem Zdeňkem Hrachovým v šatně a mezi řečí nás napadlo, že zkusíme na nadcházející třicetiny kapely dát něco dohromady. Tehdy jsem ještě nevěděl, jestli to bude brožura s rozhovory, internetový seriál rozhovorů, nebo něco úplně jiného. Na začátku roku 2012 jsem si z ničeho nic začal dávat dohromady také historii Fleretu ze svých materiálů a celé to nabralo neuvěřitelný rozměr, když jsem svůj nápad kapele předložil. Zdeňka to zaujalo, poskytl mi svůj bohatý archív a začal jsem se hrabat v tom moři jeho materiálů a opravdu dávat dohromady důkladnou a pečlivou historii Fleretu rok po roce. Navrch jsem přidal 35 rozhovorů se členy současnými, minulými i lidmi okolo kapely a vznikla regulérní kniha o 220 stranách. A musím dodat, že archív Hracha je neskutečný. Pokud vás zajímá, kdy poprvé v roce 1998 sněžilo, obraťte se na něj (smích)

Co pro tebe Fleret znamená?

Fleret je báječná parta lidí, troufám si říct, že jsou to moji kamarádi a opravdu je mám rád. Co se jejich hudby týče, tak je to pro mě lék, který mi vždy pomůže, když nemám zrovna ideální den. Fleret je zkrátka jedinečný.

Jak těžké je s takovou knihou prorazit?

Knihu, která nese název Umělci na šňůře, nám vydalo nakladatelství Lípa, což je super, protože sídlí přímo ve Vizovicích a tím pádem se to nesmírně hodí. Je jasné, že tahle knížka je hlavně pro fanoušky Fleretu, to je naše cílová skupina. A nemám strach, že by se nedostala do všech koutů republiky, protože ogaři mají fanoušky všude. Ale zároveň dodávám, že může být zajímavá i pro nezasvěceného hudebního fanouška.

Kniha je hodně obsáhlá a bohatá na fotky i informace. Jak dlouho jsi na ní pracoval?

Jak už jsem zmínil, první nápad vznikl v roce 2011, následně jsem rok prohrabával archív, objížděl muzikanty a od ledna do června 2013 jsem na knize makal skutečně denně a dával jí konečnou tvář.

Dával jsi ji dohromady sám?

Měl jsem kolem sebe skvělý tým. Kapelník Hrach mi dal veškerou důvěru, materiály a kontakty a manažerka Fleretu Silva Majerčáková se postarala o celou grafickou podobu knížky. Tím, že kapelu zná, tak dobře věděla, kam která fotka patří, do kterého období ji musí zařadit. Pracovalo se nám opravdu skvěle. Kniha je doslova natřískaná fotkami, některé má veřejnost možnost spatřit vlastně vůbec poprvé, a myslím, že už na první pohled čtenáře zaujme. Takže Hrachovi a Silvě patří velký dík.

A určitě jsi toho s Fleretem i dost zažil…

To každopádně! :) Díky Fleretu jsem projel kus Moravy a zažil nespočet vydařených koncertů i večírků. Za právě skončené léto bych zmínil například pekelný Masters Of Rock nebo velký křest knihy na Rockové noci pod hvězdami v Zádveřicích, kde se stal kmotrem díla Vlasta Redl. A také mi bylo velkou ctí, když jsem se vypravil za valašskou královnou Jarmilou Šulákovou do Vsetína, kde užívá zaslouženého důchodu, abych jí položil pár otázek.

Je nějaká kapela/ osobnost, o které bys někdy rád napsal v budoucnu další knihu?

Věřím, že by se našly. I osobnosti i kapely. Ale kdoví, co bude dál. Nechám se překvapit. :)

Rýsují se ti už nějaké další literární plány konkrétněji, nebo teď od psaní odpočíváš?

Nyní malinko odpočívám, respektive, zase se rozjela divadelní sezóna, tak si užívám inspicientské práce v Městském divadle Zlín, ale mám v plánu se zase vrátit k, jak já říkám, „nezávislému“ psaní a pokračovat například v nepravidelném seriálu rozhovorů v rámci projektu „MDZ: Vaše divadlo!“

A poslední otázka – s tebou už někdo rozhovor dělal, nebo byl tento první?

Rozhovor tohoto typu jsem nyní dělal poprvé a musím říct, že je to úplně jiný pocit, než když kladu otázky já (smích).

Informace o knize Fleret – Umělci na šňůře ZDE.