Signal festival je povinnost!

200signal Praha se chystá na festival světla – Signal. Půjde o půvabné videomappingové projekce, které přiveze dohromady 30 domácích i zahraničních umělců světového formátu. Praha bude zářit a svítit! Více nám o tom prozradili členové skupiny Telenoika a Caitlind r.c. Brown ze seskupení CLOUD. Tak 17. až 20. října rozhodně neseďte večer doma a vyražte do ulic!

Co jste si připravili pro festival Signal? Jaké zvláštní prvky bude vaše vystoupení obsahovat?

Caitlind r.c. Brown (CLOUD): Já a můj spolupracovník, Wayne Garrtett, jsme nadšeni, že budeme vystavovat interaktivní světelnou skulpturu nazvanou CLOUD na prvním Signal Festivalu v Praze. CLOUD je vyroben z 6000 zářících žárovek, ručně ohlého železa, elektroniky a kovových drátů. Socha představuje běžný domácí předmět (žárovku), zkoumá její možnosti na vytvoření zázraku a inspiruje spolupráci mezi různými komunitami. Jako součást tvorby této sochy jsme sbírali vyhořelé žárovky od lidí z našeho okolí. Tento proces zredukoval náklady a souvisel s myšlenkou udržitelných zdrojů; také to vytvořilo přátelskou spolupráci s místními lidmi a nabádá diváky, aby popřemýšleli o využití domácích předmětů v odlišném kontextu. Ať už můžete, nebo nemůžete, přispět vyhořelými žárovkami přímo CLOUDu, tak vás zveme k interakci s touto sochou na Signal Fest, kde budeme pracovat jako kolektiv a improvizovaně ji vypínat a zapínat.

signal1

Raimon (Telenoika): Připravili jsme si projekci, která se bude promítat na fasádu Arcibiskupského paláce. Nejprve jsme se snažili vymyslet interaktivní projekci, a rychle jsme se shodli na odkazech, jako je Karel Zeman, Zdeněk Sýkora a další. Ale nedařilo se nám vytvořit to, co jsme chtěli, interaktivně a na úrovni; takže jsme od tohoto nápadu upustili a pokusili se vytvořit konvenčnější, ale stejně skvělou projekci.

Oriol (Telenoika): Ano, jak řekl Raimon, nejprve jsme se snažili vytvořit interaktivní show, ale občas interakce přináší problémy. Je těžké najít dokonalou interakci pro videomapping, není to jen hra s tabulkama… Takže když jsme přišli na to, že tam bude spousta lidí a umělců, tak jsme se rozhodli udělat to, co umíme, a to projekci v Telenoika stylu.

Je Praha vhodná pro ztvárnění takovéhoto umění? Proč?

Caitlind r.c. Brown: Praha je pro nás stále poutavým místem. Protože jsme Kanaďané, tak je naše zkušenost s východní Evropou přinejlepším chabá. Česká republika je přesto fascinující země s bohatou a komplexní historií, úžasnou krajinou a nádhernou oblohou. Jedním z nejzajímavějších aspektů CLOUDu je snad forma – bouřkový mrak – všichni to známe, nehledě na jazyk či kulturu. Jsme nadšení, že prozkoumáme Prahu a lépe pochopíme místní uměleckou scénu a kulturní společnost – teprve poté budeme schopni na tuto otázku plně odpovědět.
Z čistě estetického hlediska bude velmi zajímavé vidět, zda CLOUD bude schopen vizuálně vzájemně působit na zrcadlící se povrch řeky Vltavy. Každá výstava je průzkum nového prostředí.

Raimon: Praha má úžasné architektonické budovy, takže první myšlenka byla: proč ne? I když je pravdou, že ne všechny budovy se na promítání hodí nebo vypadají při promítání úžasně. Vybírat si ze spousty míst není vůbec špatné.

Oriol: Ano, samozřejmě! Všichni vědí, že Praha je krásné město s úžasnou architekturou. V tomto městě je možné udělat projekci na několika nádherných fasádách.

Jak dlouho se věnujete videomappingu? Co vás na této formě umění láká nejvíce?

Caitlind r.c. Brown: S Waynem společně tvoříme světelné umění od roku 2011. Začali jsme pracovat s projekcemi, krystaly a vodou a vytvořili jsme vzájemné okouzlení odrazem a lomem světla. Nejprve pro nás bylo světlo hlavně vědeckým zájmem. Ale jak jsme zkoumali elementy světla podrobněji, tak se sociální a společenský význam světla stal jasnějším.
Z fyziologického hlediska je světlo velmi zajímavé. Lidé jsou přitahováni ke světlu jako můry k plamenu. Světlo mluví bezpečně a jasně. Když se dělí mezi lidi, světlo se stává důkazem společnosti. Snad pro tyto důvody je světlo kouzelné a vítané – a stejně je pořád záhadné. Když je světlo, jsou tu také stíny. Tato dvojakost vytváří silný příběh. Kdo není přitahován k jednoduchému konceptu světla proti temnotě?

Oriol: Nevěnuji se tomu dlouho, ale ostatní ze skupiny se videomappingu s Telenoikou věnují od roku 2009. Je to skvělá práce; můžete si hrát s architekturou a perspektivou ve 3D světě a později to vidět v reálném světě se spoustou lidí. Jsem moc rád, že s tímto pracuji.

signal

Co musí člověk udělat, aby začal se stejným druhem umění a třeba se jednoho dne stal vaší konkurencí? Kde se člověk může tomuto umění naučit a jaké základy pro to potřebuje?

Caitlind r.c. Brown: Co se týká umění obecně, tak je podle mého dobrou radou začít s tím, co znáte – prozkoumat svou vlastní komunitu. Učit se od svých vrstevníků. Hodně číst. Vstřebávat práci vynikajícího umění a designových blogů z celého světa. Být odvážný a zvědavý.

Nakonec, naši oblíbení umělci se světlem – umělci jako Olafur Eliasson, James Turrell, Leo Villareal, Dan Flavin – se zdají mít výtečné porozumění toho, jak vidět. Jak se světlo pojí s časem? S prostorem? S okolím? S technologií? S tělem? Jak můžou každodenní pochopení skutečnosti ovlivnit tyto poznatky? Jak může zkoumání světla ovlivnit způsob, jakým vnímáme nejenom světlo, ale všechno?

Raimon: První věcí, kterou se člověk naučí, je zkoušet to udělat. Pro videomapping je základním technickým vybavením projektor nebo beamer, a nějaký více či méně volumetrický tvar, na který se promítá. A začít kreslit nebo malovat nebo co máte rádi přes slajdy nebo transparentní papíry a hrát si s tím, na co přijdete.
Spousta z nás pochází z rozličných a nezařaditelných poměrů, a bylo by téměř nemožné, aby jeden člověk dokázal zvládat všechno, aby dělal víc velkého mappování. Takže druhá věc je vědět, co vám jde nejlíp.
Potom, ať už jste samouk nebo se učíte v hodinách či lekcích, základy designu, kreslení, barvy, fotografie a všechny tyto věci by byly nezbytné taktéž, pokud se zajímáte o vizuální prvky; nebo pokud se zajímáte o audio prvky, tak stejné pravidlo platí na harmonie, tempa a tak dále. Navíc existují různé softwarové nástroje, které lidem umožňují s podklady pracovat rychleji a důmyslněji. Ať už je vaším oborem to či ono, nemůžete skončit v bodě, kdy si myslíte, že všechno umíte; ale měli byste pořád pátrat, zkoušet a zažívat i neúspěch co se týká nových věcí – to děláme my v Telenoice.

Proč bychom se měli přijít podívat na Signal festival?

Caitlind r.c. Brown: Signal festival je první svého druhu v Praze, a už z tohoto důvodu to bude velmi vzrušující. Navíc, světelné umění v lidech vzbuzuje zvědavost – hlad po dobrodružství a nových zážitcích. Měli byste přijít a stát se součástí této komunity a podělit se o tyto zážitky v prvním experimentu festivalu Signal.
Možná osvětlí Prahu tak, jak jste ji ještě nikdy neviděli.

Raimon: Zažít umění experimentálních show z celého světa a od tvůrců, kteří mají rozdílné názory na řešení problémů; něco říct, přemýšlet o krásách. Obvykle je většina experimentů a čerstvých nápadů vázána na různá zařízení nebo na neznámé youtube kanály od kolektivů umělců a zůstávají tak lidem skryta, ačkoliv by třeba tito lidé chtěli dělat to samé, nebo by se tím jednoduše chtěli potěšit. Takže Signal festival je šancí, zažít toto všechno na jednom místě a ve stejném čase.

Oriol: Je to festival světel v jednom z nejkrásnějších měst v Evropě a ve světě. Během festivalu Signal můžete dělat spoustu věcí, můžete se zapojit do zajímavých workshopů a zažít různé show od předních videomapperů světa. Signal festival je povinnost.