Neobyčejně obyčejní – obyčejně neobyčejní, to je název fotografické výstavy Roberta Rohála

Neobyčejně obyčejní – obyčejně neobyčejní, to je název fotografické výstavy Roberta Rohála

Tisk

RR200„Léta jsem říkával, že jsem dělník kultury, ale když jsem to vyslovil docela nedávno před jedním známým umělcem, tak mi řekl: Chlapče, ale tak to není. Vy jste kumštýř, píšete knihy, fotíte a pak děláte výstavy, dělník kultury byste byl, kdybyste byl třeba kulisák, provozní nebo programový pracovník! - A něco na tom bude,“ říká Robert Rohál. Jeho výstava nese název NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÍ – OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÍ bude k vidění od 17. ledna do 17. února 2023 ve foyer Domu kultury v Kroměříži. Fotograf, publicista a spisovatel na ní prezentuje černobílé fotografie, přičemž jde o portréty osobností z umělecké branže.

 

Pokud vím, v životě jste působil jak v novinách a časopisech, kde jste byl kulturním redaktorem, tak v kulturních zařízeních, a proto se ani moc nedivím, že vaše výstava přináší portréty herců, zpěváků, hudebních skladatelů, režisérů či malířů...

Navíc jsem byl více než dvacet let v novinách, kde jsem také přibližně od roku 2002 začal i fotografovat – a od té doby je, jak s oblibou říkám, fotoaparát mám nejlepší přítelem. Moje fotky vycházely hlavně v novinách. Pak jsem v letech 2005 – 2010 prezentoval svou fotografickou tvorbu v rámci kolektivních výstav Kresby světlem v Holešově. Zpočátku to byly barevné fotky reportážního charakteru, ale třeba i fotografie, které jsem pořídil v Amsterdamu.

RR foto 1

Přibližně od roku 2010 jste začal vystavovat samostatně. Kde všude?

V té době jsem se už zabýval černobílou fotografií a začal fotit lidi, které jsem stylizovat do různých postav a příběhů. Dokládají to i názvy kolekcí jako Andělé mezi námi, Komtesa, Hřebci, La Divina, Black and White, Romance o Krásce a zvířeti, Tisíc tváří černovlásky, Nostalgia 22, Věčné návraty, Na perutích snů, Edith a Marlene...

A kde jsem vystavoval? Bylo to na řadě míst, ale nejraději asi vzpomínám na výstavy, které jsem měl na hradech Karlštejn a Křivoklát nebo na zámcích Doudleby nad Orlicí, Lomnice nad Popelkou a Rájec nad Svitavou. Cením si ale i rozsáhlejších výstav, které jsem měl v Městském divadle Zlín, Národním divadle moravskoslezském Ostrava a Divadle Šumperk.

RR foto2

Dvě výstavy jste měl ale ve dvojici. Byli to lidé, kteří kromě své hlavní profese také fotí a vystavují...

V holešovském zámku jsem měl společnou výstavu se zpěvačkou Evou Pilarovou a na již vzpomínaném Křivoklátě s Janem Levorou, překladatelem japonské literatury. V obou případech šlo o krásnou spolupráci.

I když vím, že jste vystavoval v Praze, Brně, Dobrušce, Třebíči a dalších městech, jsou vám očividně bližší prostory pamětihodných míst. Nebo se pletu?

Máte pravdu, rád vystavuji na hradech i zámcích. Ale jsou i další mimořádně zajímavá místa či historické prostory. Vzpomínám na Jindřichův Hradec, kde jsem vystavoval v prostorách Národního muzea fotografie. V Olomouci jsem měl výstavu v secesní vile Primavesi, která je zajímavá i tím, že v ní kdysi působil slavný malíř Gustav Klimt. A ve slovenském městě Zvolen jsem představil svou tvorbu v kouzelném renesančním prostoru Galerie Stará radnica.

Co fotografické soutěže? Účastníte se, jste soutěživý typ?

Kdysi ano. Ale když jsem se třikrát umístil jako druhý, tak jsem se soutěžením skončil. I když druhé místo je určitě také cenné...

Jak vlastně vaše kolekce vznikají?

To je jednoduché. Vždycky si vymyslím téma, dal dohromady lidi a začal fotit... Samozřejmě ještě předtím musím vědět, kde budu fotit, jaké budou potřeba kostýmy a rekvizity. Obvykle jsem začal stavět příběh, napsal si scénář, který jsem rozvíjel podle dalších nápadů a možností. Moje modelky a modelové jsou obvykle přátelé a kamarádi, kteří jsou fotogeničtí a jsou tak trochu i herci. Ve finální fázi to ale nejsou fotky na papíře, nýbrž fotografie přenesené na plátno. Vypadá to mnohem zajímavější, plastičtější. Drsnější struktura plátna dodá fotce něco navíc.

RR foto3

Kdo jsou zpravidla protagonisté na vašich fotografiích?

Vesměs lidi, které trošku znám a kteří mi vyhovují i co se týče focení. Kamarádky a snad i modelky, ale skvělí byli i režisér Peter Gábor nebo herec Jiří Bartoň. Co se týče aktuální výstavy NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÍ – OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÍ, tak tady to jsou vesměs osobnosti ze světa filmu, divadla nebo hudby. Díky tomu, že jsem působil dlouho v novinách, kde jsem psal kulturu, spousta fotek vznikalo tak nějak samovolně. Některé fotky jsou reportážně laděné či lehce nahodilé, jiné naopak stylizované.

Prezentujete svou tvorbu jen v rámci výstav?

Hlavně, ale také jsem asi dvakrát nebo třikrát ukázal své fotografie na módních přehlídkách, kde je na mole „nosily“ manekýny. Spousta mých fotek vyšla v médiích, ale také si každoročně nechám vytisknout nástěnný kalendář. Vždycky jen pár kousků pro rodinu a přátele.

Baví vás také písmenka. Roky píšete. Nejen články, rozhovory či recenze v médiích, ale vyšla vám také řada knih.

Za těch více než dvacet let mi jich vyšlo snad padesát. Některé zapadly, jiné si vyžádaly opakovaná vydání. Vesměs to byly monografie slavných osobností (Karel Svoboda, Helena Vondráčková, Karel Gott, Laďka Kozderková, Iveta Bartošová), ale úspěšné byly i tituly jako Mistři malých rolí, Hvězdy odvedle a jejich stopy nejen v českém filmu, České zpívající filmy, Slavíci a slavice, Velká kniha herců první republiky a protektorátu...

RR foto4

Co bude následovat po vaší kroměřížské výstavě NEOBYČEJNĚ OBYČEJNÍ – OBYČEJNĚ NEOBYČEJNÍ?

Ta samá kolekce bude pak k vidění v únoru a březnu v Galerii města Přerova, od května do července v zámku Třešť a od srpna do konce září v galerii MonAmi v Bílovci. Potom je v plánu aukce a částka půjde na charitu.

Co se týče charity, tak to nebude ve vaším případě asi poprvé?

To máte pravdu. Už dvakrát jsem se zúčastnil aukce výtvarných děl v Olomouci, které podporují mobilní hospic NEJSTE SAMI. (https://nejstesami.eu/)

RR foto5

Zdroj foto: Robert Rohál a Dana Majer Dopitová


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

KAMELOT: ”Rádi bychom Česko zařadili mezi pravidelné zastávky na našich turné.”

kamelot bandKamelot, sídlo bájného krále Artuše, si za svůj název zvolila prog-metalová skupina z americké Floridy. Po skvělém vystoupení na festivalu Masters of Rock se 15. listopadu znovu chystají přijet do Česka v rám...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Jimi Hautamäki, bubenik z kapely Rockwalli

jimi 200Mladá kapela Rockwalli nám v krátkém rozhovoru prozradila, o čem ve skutečnosti je album Maa Kutsuu.

...

Literatura

Kniha o Matce Evropy

MITSUKO 200Že nevíte, kdo je Matkou Evropy? Toto pojmenování získala Mitsuko Coudenhove-Kalergi, jejíž syn Richard založil podle otcovy inspirace Panevropu, jakousi „matku Evropské unie“. Její další syn Gerolf byl u zakládání Orientálního ústavu v Praze.

...

Divadlo

Úklady a láska - klasická hra v moderní podobě

perex uklady laskyLuisa je dcera obyčejného hudebníka, Ferdinand syn kancléře. Pro oba z nich mají otcové své plány - ale nikdo nepočítá s tím, že se dva mladí lidi do sebe zamilují. Jejich láska však ničí plány všech kolem ni...

Film

Byl Koniáš jen synem své doby?

temno obalka 200Postava jezuity Antonína Koniáše, nejen v 18. století proslulého ničitele kacířské literatury, odedávna vzbuzuje vášně spojené s výrazně negativním hodnocením. Když se některý veřejný činitel chová "nekulturně" (třeba o...